Starosta hlavního města Lotyšska vyzval občany, aby si v rámci úklidové akce předělali sklepy na protiletecké kryty. Pobaltské státy sousedící s Ruskem se obávají, že by se i ony mohly stát dalším terčem útoků ruské armády.
Každý rok na jaře slaví Lotyši i jejich sousedé v Litvě a Estonsku národní Den velkého úklidu, kdy se lidé účastní úklidových akcí doma i ve veřejném prostranství. Starosta Rigy Vilnis Kirsis v sobotu 27. dubna u příležitosti tohoto dne vyzval občany hlavního města, aby si při té příležitosti uzpůsobili sklepy pro případ ruského útoku.
„Vyzýváme všechny během velkého úklidu, ale i po něm, abyste zajistili, že vaše sklepy a suterény budou moci být použity jako kryty v případě nouze,“ řekl podle serveru Euractiv Kirsis a dodal, že totéž učiní i zaměstnanci magistrátu u budov patřících městu.
Gints Reinsons, předseda komise civilní obrany v Rize, uvedl, že „suterény veřejných budov, škol, domovů důchodců, nemocnic a radnic budou kontrolovány úřady, které je připraví na to, aby sloužily jako úkryty v případě útoku“.
Lotyšsko má s Ruskem společnou hranici o délce 214 km a od ruské invaze na Ukrajinu je jedním z největších podporovatelů Kyjeva. Pobaltské státy, které dříve patřily do Sovětského svazu, se cítí být ruským chováním ohroženy, a to i přesto, že jsou členy NATO a Evropské unie.
Lotyšská premiérka Evika Silina v březnu přirovnala Rusko k nevyzpytatelnému opilci. „Žijeme vedle souseda, který je, řekněme, jako alkoholik nebo narkoman, jehož činy nemůžeme předvídat,“ řekla veřejnoprávnímu rozhlasu.
Také estonské úřady se připravují na možný konflikt. Šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin uvedl, že vojenský útok ze strany Ruska je sice v krátkodobém horizontu „vysoce nepravděpodobný“ kvůli nutnosti zachovat přítomnost ruských vojáků na Ukrajině, nicméně podotkl, že „Kreml pravděpodobně očekává možný konflikt s NATO během příštího desetiletí“, citovala Rosina agentura Reuters. Proto je podle něj nutné se na tuto hrozbu aktivně připravovat již nyní.
