Se začátkem roku 2025 začne v Česku platit novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která zakazuje mimo jiné umisťování děti do 3 let do kojeneckých ústavů, dětských center a domovů. Postarat by se o ně měli pěstouni. Jak se na změnu chystají některá zařízení?
Sčítání v roce 2018 ukázalo, že v ústavech žilo na 441 dětí do 3 let. Podle studie z jara letošního roku, kterou vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) společně s Nadací J&T pobývalo v tu dobu v zařízeních 309 dětí, z toho třetina mladší tří let.
Situace se však podle manažerky Iniciativy 8000důvodů Barbory Křižanové s koncem roku rychle vyvíjí. „Na začátku listopadu zbývalo podle sčítání v dětských domovech pro děti do tří let okolo 80 dětí,“ uvedla pro Novinky.cz.
Kde to začalo
Umísťování dětí do tří let do ústavů rozporoval na základě stížnosti Evropský výbor pro sociální práva (porušení článku 17 Charty z roku 1961), na základě čehož Česká republika novelizovala zákon o sociálně-právní ochraně dětí.
„U dětí do dovršení 3 let je vhodným výchovným prostředím pouze péče fyzické osoby,“ uvádí novela.
Co to znamená být profesionálním pěstounem?
Co pěstounství obnáší, se redakce Epoch Times dotázala dlouholeté pěstounky Jany Bjalkové, která o pěstounství říká: „Pěstounská péče je nádherná, ale náročná profese.“
„Profesionální pěstounská péče nebo také pěstounská péče na přechodnou dobu je specifickou formou náhradní rodinné péče, která dočasně řeší situaci dítěte, pokud se ocitlo v krizi. Tato forma péče je využívána pro děti, které musí dočasně žít mimo vlastní rodinu,“ vysvětluje.
Těmto dětem pak profesionální pěstoun poskytuje dočasně domov, pomoc a péči.
„Děti, které přicházejí do přechodné pěstounské péče, zažily často v životě už mnoho bolesti, traumat a ztrát. Jsou to mnohdy děti, které jsou odebírány z vlastní rodiny nebo se narodí matkám, které se o ně nechtějí nebo nemohou starat.
Být s dítětem v tomto raném věku a vnímat jeho potřeby je velmi důležité. Přechodná pěstounská péče, která umožní dítěti zůstat v rodinném prostředí namísto ústavní péče, nám dává velký smysl. Snažíme se s manželem a rodinou zajistit těmto dětem nejen trpělivou péči, ale také stabilní a klidné prostředí, kde mohou zažít lásku a pocit bezpečí. Máme za to, že taková péče pěstounů pomáhá dětem získat klid, důvěru k lidem a mnohdy zásadně ovlivní jejich další život.“
Zájemci o tuto profesi musí projít odbornou přípravou a psychologickými testy.
„K titulu profesionální pěstoun předchází odborná příprava v podobě pohovorů, psychologických posouzení a vzdělávání. Po úspěšném absolvování příprav jsou žadatelé zařazeni do evidence přechodných pěstounů a čekají na převzetí dítěte. Pěstoun musí být také ochoten spolupracovat s biologickými rodiči, s vybranou náhradní rodinou, ale i s dalšími odborníky, kterým záleží na dobru dítěte. Součástí práce pěstouna je podle paní Jany i zaznamenávat pokroky ve vývoji dítěte formou fotografií a psaní deníku,“ dodává paní Jana.
Se zánikem kojeneckých ústavů se některé budovy transformují na zařízení se zaměřením na pomoc dětem s hendikepem nebo speciálními potřebami a jejich rodinám nebo na prostory pro poskytování zdravotní péče.
Situace v jednotlivých krajích
Dětské centrum v Liberci se na tuto změnu začalo připravovat již v roce 2020, kdy se jim pomocí přechodných (profesionálních) pěstounů podařilo počet malých dětí pobývajících v ústavech postupně snižovat, řekl ČTK mluvčí krajského úřadu Filip Trdla. V minulém roce například umístili do přechodných náhradních rodin 34 dětí.
Podle radní pro sociální oblast Anny Provazníkové (Starostové pro Liberecký kraj) se v jejich kraji zvýšil zájem o pěstounskou péči a zrychlil se i proces vyřizování žádostí.
„Řízení se významně zkrátilo, zpravidla do jednoho měsíce se uskuteční první konzultace i návštěva pracovnice v domácnosti,“ doplnila radní. Žadatelé jsou do evidence zařazeni zpravidla do třičtvrtě roku od prvního jednání na krajském úřadu.
Z prostoru kojeneckého oddělení se zřídila dětská skupina Broučci a od začátku letošního roku dětské centrum nabízí i denní stacionář pro děti se zdravotním postižením. „I tato (péče) je poskytována v prostorách, které v minulosti sloužily dětem z dětského domova, a je aktuálně využívána hlavně rodinami s dětmi s poruchou autistického spektra,“ doplnil Trdla.
Dětský domov Trnová a Dětské centrum v Plzeňském kraji jsou instituce, které se na změnu chystají od začátku roku. Podle informace deníku Plzeň.rozhlas se jim podařilo do náhradních rodin umístnit 52 dětí. Z dětského centra se příští rok stane centrum komplexní péče a dětský domov Trnová se transformuje na terapeutické zařízení se zaměřením na postižené děti a pomoc jejich rodinám.
Obecně se ale Plzeňský kraj potýká s nedostatkem pěstounů. Nové pěstouny chce najít i díky své kampani „…s mottem Pěstuj budoucnost,“ uvádí vedoucí odboru sociálních věcí Plzeňského kraje Filip Zapletal. „Chceme oslovit veřejnost, seznámit ji s problematikou pěstounské péče a samozřejmě také získat nové pěstouny. Ambasadorkou kampaně je významná osobnost kraje, profesorka Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy,“ uvádí výše zmíněný server.
S nedostatek pěstounů se potýká i Středočeský kraj, zejména pro děti s hendikepem, starších šesti let, příslušníků menšin nebo pro více sourozenců, uvádí ČTK.
„Byť můžeme s nadsázkou říci, že se nám procesy transformace a umísťování dětí ze zrušených dětských center daří, je to nynější stav, který reaguje na tuto změnu. Domníváme se však, že zrušení těchto center vytvoří jakousi díru v systému, kterou však toho času nemáme čím zaplnit,“ sdělil ČTK středočeský krajský radní pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS).
Podle radního pro sociální oblast Martina Hrabánka (ODS) není mnoho náhradních rodin, které by chtěli přijmout děti s hendikepem. „Aktuálně je v evidenci krajského úřadu pouze pět volných dlouhodobých pěstounů,“ řekl radní.
I přes snahu kraje se jim nepodařilo výrazně zvýšit počty pěstounů. „Za posledních deset let došlo k navýšení počtu pouze o 41 pěstounů, tj. za rok pouze o čtyři pěstouny. Můžeme konstatovat, že u nich dochází k určité generační výměně,“ upřesnil Hrabánek. V rámci příbuzenské péče přibylo za deset let 128 pěstounů, jde například o prarodiče.
Při nedostatku dlouhodobých pěstounů může hrozit, že děti budou střídat péči přechodných (profesionálních) pěstounů. Péče na přechodnou dobu trvá jeden rok, výjimečně ji může prodloužit soud nad zákonnou hranici za souhlasu pěstouna. Rizikem jsou ztráta vazebné osoby, citová vykořeněnost, plochost, pocit nechtěného dítěte či neschopnost v důsledku toho navázat trvalé vztahy v dospělosti.
V Moravskoslezském kraji se daří děti do tří let umisťovat do pěstounské péče. Napomáhá tomu dostatek pěstounů na přechodnou dobu, kterých má kraj 156, sdělil ČTK náměstek hejtmana pro sociální věci Stanislav Kopecký (ANO).
„U dětí do tří let bývá zajištění pěstounské péče na přechodnou dobu snazší než u starších dětí, mnohdy se to daří téměř okamžitě. Průměrně v Moravskoslezském kraji do pěstounské péče nebo pěstounské péče na přechodnou dobu ročně umístíme zhruba 100 dětí do tří let,“ uvedl Kopecký.
V Moravskoslezském kraji podle něj fungovala dvě zařízení pro děti do tří let – Dětské centrum Čtyřlístek v Opavě a Dětské centrum Domeček v Ostravě. „Dětské centrum Čtyřlístek již nebude služby pro děti poskytovat, odlehčovací službu za něj zajistí krajská organizace Sírius. Domeček bude nadále poskytovat dlouhodobou lůžkovou péči,“ dodal náměstek.
Pardubický kraj se ukončení činnosti kojeneckých ústavů neobává, protože je již před lety přetransformoval na dětská centra, která poskytují i další sociální služby. Podle náměstka hejtmana pro sociální péči a neziskový sektor Pavla Šotoly (Koalice pro Pardubický kraj) v nich nepobývá žádné zdravé dítě, jen několik, které potřebují trvalou lékařskou péči, sdělil ČTK.
„Jsou děti, které potřebují víc zdravotní péče. Jsou umístěné v dětských centrech, aby nemusely být v nemocnici. Jsou třeba na přístrojích nebo v pokročilé nebo terminální fázi onemocnění,“ uvedl Šotola. Ze služeb centra je poskytování pomoci rodinám, které se starají o vážně nemocné děti. Jim poskytují i typ odlehčovací služby, kdy se na kratší dobu postarají o jejich děti, aby si mohli odpočinout.
Centrum také funguje jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), pro tyto účely má pracoviště v Pardubicích a Holicích. Nabízí rodinám rovněž sociální rehabilitaci a dětskou skupinu.
S využitím zprávy ČTK.
