Od roku 1900 zmizely dle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů ze světových polí a trhů tři čtvrtiny odrůd rostlin používaných v zemědělství. Jako jednu z hlavních příčin ztráty rakouský projekt semínkové banky označuje industrializované zemědělství.
„Sbíráme, dokumentujeme a chráníme vzácné odrůdy v podobě semen a rostlin v našich zeleninových a ovocných zahradách a děláme to již od založení organizace před 35 lety,“ uvádí rakouský spolek Noemova archa. „Nasbíraná semena a naše znalosti předáváme zemědělcům, domácím zahrádkářům a odrůdovým školkám.“
Sídlo semínkové banky se nachází v Schilternu v Dolním Rakousku, kde je umístěn archiv s více než 5 500 vzácných odrůd plodin – zeleniny, obilovin, okopanin, bylin, vláknin a léčivých rostlin.

„Tato rozmanitost pěstovaných rostlin je obrovským pokladem. Jako živé dědictví předchozích generací, které se vyvíjelo po staletí, nám tato rozmanitost dává možnost přizpůsobit naši potravinovou základnu měnícím se podmínkám prostředí, jako jsou klimatické změny, nové choroby nebo škůdci,“ píše rakouská semínková banka.
Aby semena zůstala čerstvá a klíčivá, musí členové spolku sázet a pěstovat rostliny, ze kterých získávají nová semena.
„Naši zahradníci každoročně intenzivně ručně vysazují několik set odrůd plodin ve výstavní zahradě Noemovy archy, která je přístupná veřejnosti. Po podzimní sklizni semen se čerstvá semena vracejí zpět do semenářského archivu,“ uvádějí členové spolku.


Projekt chce inspirovat domácí zahrádkáře k tomu, aby na zahradě a v kuchyni zkoušeli nové věci. Navíc podporuje menší podniky (farmy, školky) ve šlechtitelském vývoji místně přizpůsobených zemědělských odrůd, například projektem „Farmářská rajčata“.
„Oba přístupy jsou nejen prospěšné pro životní prostředí, ale také posilují nezávislost výrobců a spotřebitelů na extrémní koncentraci moci na trhu s osivy,“ uvádí spolek.
„Chceme předávat dál nejen semínka, která produkujeme při naší každodenní práci, ale také naše znalosti a zkušenosti,“ píší členové spolku, kteří každoročně pořádají vzdělávací programy, přibližně 50 kurzů, seminářů a školení.
Učí zde zahradničení na vlastním balkoně, kulinářskému využití vzácných odrůd i profesionální množení semen. Zvou příznivce k návštěvě zahrady, sadu a kuchyně v Schilternu, kde se mohou zblízka seznámit s rozmanitostí pěstovaných rostlin.

Genovou banku, a dokonce i jednu z největších v Evropě, má i Česká republika. Česká genová banka uchovává přes 40 tisíc druhů semen a uchované má například i odrůdy pšenice až z roku 1917. Letos slaví 35 let od uvedení do provozu.
