Zaměstnavatelé možná budou muset přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Koaliční návrh zákona podpořila po opoziční kritice v dnešním úvodním kole Sněmovna. Opoziční hnutí ANO a SPD zablokovala žádost předkladatelů o schválení předlohy už v prvním čtení, uskuteční se standardní tři. Návrh zákona odolal snahám ANO o zamítnutí i o vrácení autorům k dopracování, nyní jej posoudí rozpočtový a sociální výbor. Na projednání budou mít poloviční, měsíční lhůtu.
Příspěvek mají dostávat pracovníci, kteří při schvalování vládní důchodové reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do důchodu bez krácení jeho výše. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo podle zdůvodnění umožnit předdůchod.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová označila předlohu za špatně maskovanou snahu o privatizaci sociálního zabezpečení. Podle lídra SPD Tomia Okamury jde o „klasický bezcharakterní a nesystémový paskvil typický pro vládní koalici“. Pirátka Olga Richterová soudí, že je třeba upravit podmínky činnosti penzijních fondů. „Jak jsou penzijní fondy nastavené, není fér vůči lidem. Poplatky je připravují o miliony korun,“ řekla.
Naopak poslanec STAN Viktor Vojtko, jenž patří mezi předkladatele, pokládá navržené řešení za rozumnou cestu a kompromis pro zaměstnance i zaměstnavatele. „Umožňuje jim to s nějakou vlastní zodpovědností situaci řešit,“ řekl. Podle lidovce Michaela Kohajdy návrh zlepšuje postavení pracujících. „Pokud zaměstnanci v náročných profesích nebudou moci od 1. července čerpat tuto výhodu, tak je to jen a pouze kvůli vetu dvou poslaneckých klubů opozičních stran,“ prohlásil Kohajda, čímž vyvolal další slovní přestřelku.
„Možnost předdůchodů bude pro drtivou většinu zaměstnanců v náročných profesích prakticky nedostupná, protože vyžaduje naspoření enormně vysokých částech,“ uvedla poslankyně SPD Lucie Šaránková, podle níž jde o další vládní podraz na tyto pracovníky. Podle Lenky Knechtové (ANO) je navrhované řešení nespravedlivé vůči zaměstnavatelům a zaměstnance ve výsledku neochrání. Poukazovala na to, že mnohé firmy poskytují příspěvek do spoření na stáří jako benefit, na zaměstnavatele podle ní dopadne další administrativa.
Zaměstnancům, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň 11 směn za měsíc, bude firma podle předlohy spořit čtyři procenta vyměřovacího základu výdělku. Při třech až deseti směnách by zaměstnavatel posílal tři procenta. Při jedné či dvou směnách by spoření povinné nebylo. Podmínky pro čerpání předdůchodu by se měly lidem s rizikovou prací zmírnit, nebudou na něj muset spořit aspoň deset let. Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí, od dalšího měsíce by měli peníze dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu podle předlohy pokuta až dva miliony korun.
Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108.000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Kvůli pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 prosadili vyškrtnutí této skupiny, náhradou má být příspěvek na spoření.
