Sněmovna dnes schválila reformu sociálních podpor. Místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků budou úřady práce vyplácet podle návrhu zákona novou dávku státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Poslanci rozšířili v porovnání s vládní předlohou okruh zranitelných osob s vyšší podporou, ale naopak snížili částky energetického paušálu. Předloha má být účinná od října, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Nový systém podpory by měl být podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jednodušší, efektivnější a adresnější a má podle něho více motivovat k práci. S obecnými principy takzvané superdávky souhlasili i zástupci opozičních ANO, SPD a Pirátů. K některým parametrům ale měli připomínky.
„Mám obavu, abychom nevylili s vaničkou i dítě,“ uvedl stínový ministr práce ANO Aleš Juchelka. Některé úpravy vycházejí podle předsedy SPD Tomia Okamury z dřívějších návrhů tohoto hnutí proti zneužívání dávek nepřizpůsobivými lidmi.
„Nemáme kalkulačku, která by nám umožnila porovnat současnou a navrhovanou situaci,“ řekla Pirátka Olga Richterová. Připadá jí, že Jurečka skutečné dopady reformy tají. Podle ministra ale nejde o banální výpočty. Kalkulačku bude možné vypracovat potom, co bude známá schválená podoba všech parametrů, uvedl.
Předlohu Sněmovna schválila hlasy 97 ze 184 přítomných poslanců. Pro zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi, čtveřice Pirátů byla proti. Opozice zdůvodnila svůj postoj tím, že dolní komora nepřijala její pozměňovací návrhy.
Dopady vládního návrhu na rozpočet se podle propočtů ministerstva pohybovaly od snížení výdajů asi o 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. Vliv předlohy na rozpočet po poslaneckých úpravách ale není znám.
Nová dávka se bude skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí, na bydlení, na děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít po sněmovních úpravách vládního návrhu v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Mohly by být do 200 000 až 400 000 korun podle počtu členů domácnosti. Sněmovna hraniční částky neupravila, byť navýšení některých z nich doporučoval sociální výbor.
Část podpory na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu, částka by vycházela z normativních nákladů a z energetického paušálu. Částky paušálu Sněmovna podle pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) snížila s cílem úspor až 1,2 miliardy korun ročně.
Mezi zranitelné osoby s vyšší podporou poslanci zařadili také lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok pozůstalé manžele či partnery, jak to prosazovali sociální výbor a Jan Bauer (ODS).
Podmínkou pro získání peněz na dítě by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus, který budou moci mít podle schválené úpravy sociálního výboru také lidé na rodičovské. Úřad práce bude moci podle schválené úpravy Lucie Šafránkové (SPD) vyzvat lidi se sociální dávkou kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti, aby si nechali po 380 dnech přezkoumat zdravotní stav. Není podle ní možné, aby někdo žil ze sociálních dávek řadu let s tvrzením, že je nemocný. „Buď si zažádají o invalidní důchod, nebo se vrátí do práce,“ uvedla.
Opoziční SPD neprosadilo zejména ponechání přídavků na děti v nynější podobě. Jejich začlenění do takzvané superdávky kritizovalo také opoziční ANO, protože se podle Juchelky míchají chudinské dávky s prorodinnými.
Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu ve skutečnosti pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit podle dřívějších odhadů asi na 22 procent lidí.
