„Myslím, že lidé chtějí, aby se jejich výdělek a majetek opět odrážely ve skutečných penězích,“ uvedl státní poslanec z Utahu Ken Ivory.
Zatímco hodnota amerického dolaru kvůli inflaci klesá, řada amerických států usiluje o to, aby se zlato a stříbro mohly znovu používat nejen ke spoření a investování, ale i jako každodenní platidlo pro nákupy a běžné transakce.
Stát Utah učinil minulý týden významný krok směrem k využívání zlata a stříbra jako transakčních měn, když umožnil jejich použití pro platby dodavatelům ze strany státu. Návrh zákona, který předložil státní poslanec Ken Ivory, prošel 18. března legislativou státu Utah a nyní čeká na podpis guvernéra Spencera Coxe.
Pokud bude zákon podepsán, stane se Utah prvním státem v USA, který přijme zákon o „transakčním zlatu“.
„Jde o to, aby lidé měli na výběr,“ řekl Ivory pro Epoch Times. „Je důležité, abychom lidem dali možnost rozhodnout se, jak chtějí uchovávat a používat své výdělky a úspory.“
Podle něj zákon řeší pro obyvatele Utahu také otázky místní autonomie a ochrany úspor.
„Svobodu, práci a majetek vyjadřujeme pomocí něčeho, čemu říkáme peníze. „Dříve byl dolar skutečnými penězi, dnes je to jen měna,“ uvedl. „Myslím, že lidé chtějí, aby se jejich výdělek a majetek opět odrážely ve skutečných penězích.“
Peníze fungují jako prostředek směny, účetní jednotka a uchovatel hodnoty. Dolar si však od doby, kdy byl odpojen od zlata, jen těžko udržuje svou hodnotu.
„Jedním z klíčových rysů drahých kovů je schopnost – alespoň doufejme – uchovat kupní sílu peněz. A pokud dolar oslabuje kvůli inflaci, drahé kovy si ji obvykle dokážou udržet lépe než fiat měna,“ sdílí státní pokladník Utahu Marlo Oaks pro Epoch Times.
Rostoucí hnutí za používání zlata jako peněz
Zákonodárci věří, že mají pro zavedení alternativního zákonného platidla pevné právní opory. Zatímco ústava USA svěřuje federální vládě výhradní právo „razit mince“, zároveň umožňuje jednotlivým státům „učinit ze zlatých a stříbrných mincí zákonné platidlo pro úhradu dluhů“.
„To je jeden z klíčových prvků, proč je to vůbec možné… protože je to výslovně uvedeno v ústavě,“ říká Oaks.
Utah v tomto úsilí není sám. Mnoho dalších států rovněž pracuje na tom, aby bylo zlato uznáno jako měna.
Podle Kevina Freemana, autora knihy Pirate Money a dlouholetého zastánce zlata jako zákonného platidla, získává hnutí států usilujících o transakční využití zlata v posledních letech výraznou dynamiku.
„Dnes už se tím zabývá 25 států a zájem projevují dokonce i některé tradičně demokratické státy,“ zmiňuje Freeman pro Epoch Times. „Získali jsme podporu napříč politickým spektrem, takže jsem velmi optimistický.“
V únoru představili zákonodárci v Mississippi návrh zákona HB 1064, který by ze zlata a stříbra učinil zákonné platidlo v tomto státě. Pokud bude zákon schválen, občané budou moci zlaté nebo stříbrné mince používat k úhradě dluhů i v soukromých transakcích.
V prosinci 2024 představil stát Missouri návrh s názvem „Zákon o ústavních penězích“ (Constitutional Money Act), který by mimo jiné uznal zlato a stříbro jako zákonné platidlo.
Dalšími státy, které podle organizace Constitutional Currency (v překladu „Ústavní měna“), jež je napojená na Freemanovu činnost, pracují na podobné legislativě, jsou: Alabama, Aljaška, Arizona, Arkansas, Florida, Georgie, Idaho, Indiana, Iowa, Kansas, Louisiana, Montana, New Hampshire, Severní Karolína, Severní Dakota, Ohio, Oklahoma, Jižní Dakota, Tennessee, Texas, Utah, Západní Virginie a Wyoming.
Mají za sebou historii
Historicky bylo zlato ve Spojených státech používáno jako peníze až do chvíle, kdy federální vláda zasáhla a prosadila přechod na to, co se nakonec stalo fiat měnou. Slovo fiat pochází z latiny a znamená „staň se“ či „budiž“, ve smyslu příkazu nebo nařízení. V oblasti měn se tím rozumí, že hodnota měny odpovídá tomu, co určí vydávající vláda – do té míry, do jaké v ni lidé mají důvěru.
Podle zprávy Federálního rezervního systému z roku 2024, kterou napsala Maria Hasenstabová, musely americké banky až do 30. let 20. století držet ve svých sejfech zlaté rezervy odpovídající určitému procentu objemu vydaných peněz.
Když v roce 1929 udeřila velká hospodářská krize, „lidé zlato hromadili místo toho, aby ho ukládali do bank, což vedlo k mezinárodnímu nedostatku zlata,“ píše Hasenstabová. „Země po celém světě prakticky vyčerpaly zásoby a byly nuceny opustit zlatý standard.“
Nedostatek peněz vedl ve 30. letech k poklesu cen, čímž se krize dále prohloubila. Například farmáři si již nevydělali dost na úrodu, aby mohli splácet bankovní úvěry, což vedlo k nesplácení a následnému krachu mnoha místních bank.
Federální rezervní systém tehdy udržoval přísnou měnovou politiku, omezoval úvěry a způsobil další ochlazení americké ekonomiky.
Jedním z prvních významných kroků k odklonu od zlata jako běžně používané měny bylo nařízení prezidenta Franklina Delano Roosevelta z roku 1933, které Američanům přikazovalo odevzdat soukromě držené zlato. Museli odevzdat své zlaté mince, slitky i zlaté certifikáty. Kdo odmítl, hrozil mu trest až 10 let vězení nebo pokuta 10 000 dolarů – nebo obojí.
Tím skončilo používání zlata pro domácí transakce ve Spojených státech.
Poté byla hodnota americké papírové měny nadále navázána na zlato a mohla být teoreticky směnitelná za zlato při mezinárodních transakcích – až do roku 1971, kdy prezident Richard Nixon tuto směnitelnost ukončil a z dolaru se stala plně fiat měna.
Dolar ztrácí svou hodnotu
Američané však v systému fiat měny zažili dramatické znehodnocení svých peněz. Od chvíle, kdy Nixon v roce 1971 zrušil zlatý standard, došlo u amerického dolaru ke kumulativní inflaci ve výši 688 procent. Podle údajů serveru U.S. Inflation Calculator (americký nástroj pro výpočet inflace) dnes stejné zboží, které v roce 1971 stálo jeden dolar, stojí 7,88 dolaru.
„V roce 1971 jste si v Salt Lake mohli koupit dům za 20 000 dolarů (zhruba 470 000 Kč), tedy přibližně za 563 uncí zlata,“ uvedl Ivory. „Dnes stojí průměrný dům téměř 600 000 dolarů (přibližně 14 milionů Kč), ale za stejných 563 uncí zlata si pořídíte víc než tři domy.“
„Domy ve skutečnosti nezdražily – podle pevného standardu, jako je zlato, jsou levnější než kdy dřív,“ dodává. „Jenže z dolaru se stalo iluzorní měřítko, v němž o inflaci rozhodují nevolení lidé – a tím určují, o kolik peněz nás každý rok připraví.“
Za poslední čtyři roky přišli Američané vlivem inflace o více než 20 procent hodnoty svých peněz. Důvodem byly biliony dolarů státních výdajů, které rozšířily peněžní zásobu rychleji, než rostla výroba zboží a služeb, což vedlo ke zvýšení cen. A přestože inflace klesla z více než devíti procent ročně v roce 2022, dnes se stále pohybuje kolem tří procent.
Řada dalších faktorů spojených s dolarem – včetně federálního dluhu a výdajů – může dále oslabovat důvěru veřejnosti, že si dolar jako fiat měna udrží svou hodnotu.
„V rámci naší pracovní skupiny se hodně diskutovalo o dopadech inflace, výši dluhu a možném ohrožení statusu dolaru jako světové rezervní měny,“ podotýká Oaks. „Vidíme, že BRICS a další zahraniční subjekty se snaží od dolaru odklonit – a centrální banky proto začaly hromadit fyzické zlato.“
Na tvorbě zákona v Utahu se kromě jiných podílel Randal Quarles, bývalý místopředseda Federálního rezervního systému (Fed), a Gary Crittenden, někdejší finanční ředitel Citibank a American Express.
Placení zlatem pomocí debetní karty
Podle Freemana je k tomu, aby se zlato stalo běžně používanou transakční měnou, potřeba rozmach firem, jako je např. britská společnost Glint.
Glint uchovává zlaté vklady a vydává debetní karty, které umožňují klientům utrácet jejich zlato v libovolných částkách a v různých měnách. Na svých webových stránkách uvádí, že „nabízí alternativu k fiat měnám a umožňuje klientům nakupovat, spořit a utrácet alokované zlato s flexibilitou, jakou nabízí Mastercard“.
„Jde v podstatě o výsledek technologického pokroku, který umožňuje provádět zlomkové transakce ve zlatě stejně snadno jako platby běžnou debetní kartou,“ říká Oaks. „Hodnota [zlatých vkladů] je průběžně sledována a díky naší kartové technologii s nimi můžete běžně nakupovat.“
Přestože Freeman doufá, že zlato a stříbro budou jednou široce dostupné jako transakční měny, očekává, že půjde spíše o alternativu, nikoli náhradu amerického dolaru.
„Nemyslím si, že americký dolar zlato nahradí – pokud tedy dolar sám neselže,“ konstatuje.
„Ale peníze se v čase mění,“ doplňuje. „Dnes máme bezkontaktní platby, Venmo, Bitcoin i PayPal – tohle je jen další způsob, jak platit.“
–ete–
