Tchaj-wan dnes zahájil každoroční vojenské cvičení, jehož cílem je prověřit obranu před možnou čínskou invazí. Informuje o tom agentura AP. Manévrů, které Čína ostře odsoudila a snažila se je narušit, se podle tchajwanského ministerstva obrany zúčastní spolu s vojáky i 22 000 záložníků.
Letošní desetidenní cvičení Chan Kuang, které je historicky nejdelší, následuje po dodání řady nového vybavení, jako jsou tanky nebo bezpilotní vodní drony. Vojáci nacvičovali kroky proti čínské pobřežní stráži a jejím lodím, které pronásledují tchajwanská plavidla u ostrovů nedaleko čínského pobřeží, a budou také opevňovat své přístavy nebo cvičit postup proti vylodění.
„Učíme se ze situace na Ukrajině a popravdě přemýšlíme o tom, čemu by Tchaj-wan mohl čelit v reálném boji,“ citovala agentura Reuters jednoho z vysoce postavených vojáků.
Manévry se konají v době, kdy se v regionu zvyšuje napětí a kdy Tchaj-wan hlásí četnější provokace ze strany Číny a její Lidové osvobozenecké armády (PLA). Jelikož Peking Tchaj-wan považuje za součást svého území, panují obavy, že by Čína mohla pod záminkou provokace zahájit invazi. Ostrovní země se od čínského pobřeží nachází asi 180 kilometrů daleko.
Narušení cvičení
Peking se v úterý pokusil přípravy na vojenské manévry narušit, když do okolí tchajwanské vzdušné a námořní zóny podle Reuters vyslal sedm lodí a 31 letadel, z nichž 24 přeletělo pomyslnou hranici mezi oběma státy. Tchaj-pej reagovala vysláním svých letounů a plavidel, dodala agentura AP.
Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jeho slov silou. V poslední době proto zvyšuje vojenský a politický tlak na ostrov.
Tchajwanská vláda nároky Pekingu odmítá a tvrdí, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Podle čínské oficiální politiky jedné Číny na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby.
