Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí oznámily 10. září, že na posílení elektrizační soustavy uvolní stát prostřednictvím Modernizačního fondu 15 miliard korun. Tyto finance jsou určeny na posílení kapacity české rozvodné soustavy a využít je může jak správce přenosové sítě ČEPS, který zajišťuje páteřní vysokonapěťové vedení, tak tři distribuční společnosti ČEZ, E.ON a PRE, které přivádějí elektřinu přímo ke koncovým zákazníkům.
Navýšení kapacity elektrizační soustavy znamená, že do přenosové a distribuční sítě bude možné připojit více výroben elektřiny, zejména z obnovitelných zdrojů, a zároveň se zvýší dostupný výkon pro koncové zákazníky – domácnosti, firmy a průmysl, uvedly oba resorty ve společném tiskovém prohlášení.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka je posílení elektrizační soustavy základní podmínkou pro dekarbonizaci české ekonomiky. Dodal, že díky navýšení kapacity v soustavě bude možné přidat do sítě „všechny nově připojené fotovoltaické elektrárny“.
Předseda představenstva ČEPS Martin Durčák letos v květnu prohlásil, že v nejbližších 10 letech bude podnik investovat do rozvoje a modernizace 84 miliard korun. ČEPS ve svém Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrické soustavy z roku 2023 uvádí, že ona a tři distribuční společnosti budou investovat do obnovy a rozvoje mezi lety 2024 až 2030 každým rokem 35 až 39 miliard korun.
Povinný úděl všech
Česká republika není jediná, koho čekají obří investice do rozvodné soustavy. Každá členská země EU se musí povinně vydat stejnou dekarbonizační cestou, aby byla schopna připojit do sítě rostoucí počet zelených technologií a splnit klimatické cíle Bruselu. Nejde jen o fotovoltaiku a větrníky, ale i elektromobily, tepelná čerpadla, bateriová úložiště či nízkoemisní průmysl.
Podle studie oborové evropské asociace Euelectric s názvem Grids for Speed z roku 2024 se v EU na rozvoj a údržbu sítí investuje ročně v průměru 33 miliard eur. Asociace upozorňuje, že pokud mají být cíle Green Dealu splněny, toto číslo se musí zdvojnásobit. Z této částky je podle Euelectric potřeba 29 miliard eur jen na posílení sítí a umožnění připojení dalších zdrojů elektřiny.
Bez navýšení investic do sítí, uvádí Euelectric, nebude v EU možné zrealizovat 74 % žádostí o připojení obnovitelných zdrojů a dalších zelených technologií.
Polovinu solárů v Německu nelze omezit
Španělské distribuční společnosti vydaly tento týden mapu lokalit s kapacitami pro připojení dalších zařízení. Vyplývá z ní, že 83,4 % uzlů v distribučních sítích je na svém limitu. Bez posílení a digitalizace elektrizační soustavy se zkrátka do sítě žádní další výrobci ani spotřebitelé nedostanou.
V Německu Tim Meyerjürgens, generální ředitel společnosti Tennet, která je jedním ze čtyř správců přenosové sítě, uvedl 10. září, že se nyní nebojí blackoutů, ale vyzval k urgentním krokům k modernizaci sítě, aby mohla fungovat i po roce 2030. Spolkový kontrolní úřad loni kritizoval, že rozvoj sítí je opožděn o sedm let a 6 000 kilometrů.
„Bezpečnost dodávek není samozřejmostí. Musíme udělat hodně, abychom ji zajistili,“ prohlásil Meyerjürgens s tím, že zaručení stabilního provozu je čím dál složitější. „Před dvaceti lety jsme museli do elektrické sítě zasahovat jednou nebo dvakrát ročně, aby zůstala stabilní. Dnes, jen v naší oblasti sítě, máme přibližně 2 500 zásahů ročně. To je sedm zásahů denně,“ uvedl.
Udržet v síti neustálou rovnováhu mezi dodávkou a spotřebou je s rostoucím počtem obnovitelných zdrojů náročnější. Solární a větrné elektrárny dodávají proud do sítě nárazově podle povětrnostních podmínek, a když elektřiny vyrobí hodně, provozovatelé sítí je musí na dálku vypnout nebo zajistit ve spolupráci s partnery, že se přebytečný proud spotřebuje.
To všechno stojí peníze navíc, protože se platí jak za služby výkonové rovnováhy (pružná spotřeba elektřiny), tak za kompenzace majitelům solárních a větrných elektráren za neodebranou elektřinu. Navíc skoro polovinu výkonu solární energie v zemi nelze regulovat, zejména panely na střechách domácností, a tyto systémy dodávají proud do sítě nekontrolovaně, čímž dispečerům způsobují zbytečné vrásky a opět další náklady.
V čem je problém? Pravda je hlubší, říká odborník
Řešení všech současných problémů v sítích existuje. Je jím rozsáhlá modernizace sítí a jejich posílení, ovšem za cenu obrovských nákladů.
Podle britského experta na stabilitu sítí a výzkumníka z University of Manchester Dlzara Al Keze je problém v tom, že „se snažíme provozovat zítřejší elektrifikovaný svět na včerejší síti“, jak napsal na svém profilu na Linkedin. Bez zásadní modernizace podle něj není možné další zelené projekty připojovat.
Uvedl, že nejde jen o problém čísel, kdy existuje příliš mnoho žádostí o připojení v kombinaci s nedostatečnou kapacitou. „Pravda je hlubší. Předpokládáme, že starý systém, navržený pro centralizovanou výrobu, dokáže pojmout distribuované obnovitelné zdroje, výkonovou elektroniku a rostoucí průmyslovou poptávku. Nedokáže,“ napsal.
Poukázal na to, že špatně na tom nejsou jen některé vybrané země jako Španělsko, ale „každá síť v procesu energetické transformace je pod tlakem“. „Překážka není národní, je systémová,“ dodal.
Odolnost sítě se podle něj „neměří počtem projektů čekajících na připojení, ale tím, zda síť dokáže všechny tyto projekty udržet pohromadě, když na to přijde“. Jako řešení nabízí nové přístupy – dynamické řízení kapacity, střídače, které umí regulovat napětí a frekvenci sítě, a nové tržní modely. Tyto prvky podle něj rozhodnou, zda sítě udrží energetickou transformaci pohromadě, nebo ji rozloží.
„Energetická transformace nebude odemčena pouze dalšími turbínami nebo solárními elektrárnami. Bude odemčena, až přestaneme předpokládat, že včerejší vedení unese zítřejší zátěž,“ pronesl Al Kez a dodal: „Budoucnost energetiky nebude rozhodnuta tím, kolik energie dokážeme vyrobit, ale tím, kolik z ní síť dokáže unést.“
