Podle tohoto otce zakladatele vzdělání přesahuje učebnice – zahrnuje pohyb, historii i osobní růst.
Školní rok je v plném proudu a studenti všech věkových kategorií dostávají od rodičů známé rady, aby si udržovali dobré známky a plnili domácí úkoly. Na základních a středních školách už učitelé rozdali učebnice a představili osnovy na nové pololetí. Na začátku semestru pronesli rektoři a děkani slavnostní proslovy, v nichž připomněli, že vzdělání je výsada, a vyzvali studenty, aby co nejlépe využili čas strávený na akademické půdě.
Nic nového pod sluncem – rodiče i učitelé napříč staletími znovu a znovu zdůrazňují, jak zásadní je vzdělání a jak dokáže formovat člověka i celý jeho život.
Jak by se dalo čekat, někteří z amerických otců zakladatelů byli velkými zastánci školství a učení. Thomas Jefferson například založil Virginskou univerzitu. Abigail Adamsová usilovala o vzdělávání žen a během války za nezávislost napsala svému manželovi Johnovi: „Chceme-li mít hrdiny, státníky a filozofy, musíme mít i vzdělané ženy.“ George Washington byl jedním z několika otců zakladatelů, kteří volali po zřízení národní univerzity, jež by mladé muže vzdělávala v „umění vládnutí“.
Benjamin Franklin (1706–1790) přitom formálního vzdělání mnoho nezískal – strávil rok ve škole, další rok s učitelem a už v deseti letech začal pracovat. Přesto právě on ze všech raných patriotů nejhorlivěji podporoval knihy a studium a zdůrazňoval zásadní význam vzdělání, zejména pro republiku.
A i dnes má Franklin pro studenty několik skvělých rad.
Učení závisí na samotném studentovi
V roce 1749 Franklin napsal a vydal spis Návrhy týkající se vzdělávání mládeže v Pensylvánii.
Hned v úvodní větě napsal: „Již dlouho se považuje za neštěstí pro mládež této provincie, že zde nemáme žádnou AKADEMII, kde by mohli získat výhody řádného vzdělání.“
Tento text sehrál klíčovou roli při založení Filadelfské akademie, která se roku 1791 spojila s Pensylvánskou univerzitou a vytvořila dnešní Pensylvánskou univerzitu.
Franklinův jazyk je i po staletích čitelný a srozumitelný. V „Návrzích“ cituje Johna Miltona, Johna Locka a další tehdy známé autory zabývající se vzděláváním.
Že muž s tak malým formálním vzděláním četl tak mnoho a psal tak dobře, vypovídá o jeho ohromné touze učit se – jak z knih, tak z praxe. Už v mládí se cíleně zdokonaloval ve stylu psaní. Jako tiskař, povolání, které začal vykonávat zhruba ve stejné době a na něž byl hrdý celý život, se vzdělával v aktuálním dění i literatuře a zlepšoval své čtenářské i pravopisné schopnosti.
Tímto neúnavným sebevzděláváním se stal uznávaným vědcem a vynálezcem, autorem jedné z nejvýznamnějších autobiografií v americké literatuře, státníkem i veřejnou osobností, kterou si vážila Evropa i Spojené státy. Filozof Immanuel Kant označil tohoto muže s nevelkým formálním vzděláním za „Prométhea moderní doby“.
Poučení pro dnešní studenty: stará pravda, že vzdělání je k nezaplacení, platí beze zbytku. Ať studujete na veřejné střední škole, doma, na soukromé akademii, komunitní škole nebo na nejlepší univerzitě ve vašem státě – pokud se vydáte Franklinovou cestou a budete o vzdělání vědomě usilovat, skutečně ho získáte. A stejně jako on se můžete stát celoživotními žáky.
Hýbejte se a jezte rozumně
V „Návrzích“ Franklin doporučoval, aby studenti jedli „prostě, střídmě a úsporně“ a „aby si udrželi zdraví a posílili a rozhýbali svá těla, měli být často cvičeni v běhu, skoku, zápase a plavání“. V poznámkách citoval skotského pedagoga a filozofa George Turnbulla: „Tělesné cvičení posiluje duši stejně jako tělo.“
Franklin se svých zásad držel. Byl výborným plavcem – už v jedenácti letech navrhl vlastní plavecké ploutve, svůj první vynález – a i v dospělosti učil ostatní plavat.
Druhá Franklinova lekce tedy zní: záleží na jídelníčku i pohybu. Ti, kdo právě odcházejí na univerzitu, se mohou – podobně jako studenti na amerických univerzitách – vyhnout pověstnému přibírání v prvním ročníku tím, že budou jíst a pít střídmě a s mírou. Ať už jste na střední, vysoké nebo pracujete, vezměte si Franklinovu radu k srdci a udržujte se v kondici.
Studujte historii
V „Návrzích“ doporučoval studovat anglickou kompozici, cizí jazyky, geometrii, rétoriku a astronomii, ale za královnu všech oborů považoval historii. Chápal ji velmi široce – zahrnoval do ní geografii, náboženství, přírodu, obchod a další oblasti. Věděl, že historie nás učí víc než jen data a jména.
„Obecná přirozená tendence čtení dobré historie musí být taková, že vtiskne do mysli mládeže hluboké dojmy o kráse a užitečnosti všech druhů ctností, o veřejném duchu a odvaze,“ napsal.
To je skvělá rada: ponořte se do dějin a získáte znalosti, které z vás udělají lepší občany i pozorovatele lidské povahy.
Svět je vaše učebna
Franklinovy Návrhy lze chápat jako předchůdce Montessori metody – opakovaně vybízí ke spojení teorie s praktickou zkušeností.
Franklin sám byl dlouholetým zastáncem učení prostřednictvím praxe. Už v dospívání, když objevil britský časopis The Spectator s jedněmi z nejlepších textů své doby, proměnil své eseje ve vlastní „laboratoř psaní“. Rozebíral odstavce i jednotlivé věty, aby pochopil, čím působí na čtenáře, a snažil se dosáhnout stejného účinku i ve svých textech. Stejný praktický přístup uplatňoval i ve své tiskařské práci, při vynálezech a při zkoumání elektřiny a mořských proudů.
Návrhy uplatňují stejný přístup i u studentů. Franklin doporučoval psát dopisy, vytvářet výpisky z četby vlastními slovy a „vyprávět nebo psát příběhy, které si nedávno přečetli, svým vlastním způsobem“. Studentům přírodopisu radil, že „trocha zahradničení, sázení, štěpování, roubování apod. by se měla vyučovat a procvičovat“ a že by měli navštěvovat nejlepší statky v okolí. Ti, kdo studují „mechaniku“, by podle něj měli zkoumat nákresy strojů a následně je sami překreslovat.
Totéž můžete dělat i vy. Studujete-li například občanskou válku, navštivte bojiště nebo zhlédněte některý z mnoha dokumentů dostupných online. Chcete-li se zlepšit v psaní, pomůže vám deník, promyšlené e-maily a studium stylu jiných autorů – to vše může vaše schopnosti výrazně rozvinout.
Uvědomte si, proč jste ve škole
V závěrečném odstavci Návrhů Franklin shrnul cíl vzdělávání: „Představa pravé zásluhy by měla být mládeži často předkládána, objasňována a vštěpována do mysli jako sklon spojený se schopností sloužit lidstvu, vlasti, přátelům a rodině; tuto schopnost lze (s Božím požehnáním) získat či značně posílit pravým učením a měla by být skutečně nejvyšším cílem a smyslem veškerého vzdělávání.“
To je klíčový bod Franklinova poselství dnešním studentům. Nemáte-li jasný cíl, nikam nedojdete. Když však víte, proč se učíte a kam směřujete, máte velkou šanci ve studiu vyniknout.
Franklinovi se často připisuje i toto rčení: „Když člověk vyprázdní měšec do své hlavy, nikdo mu to nevezme. Investice do poznání přináší vždy nejlepší úroky.“
Získáváním vzdělání si tedy vytváříte kapitál, který vám bude přinášet zisky po celý život.
–ete–
