Ne všechny knihy jsou stejné. Tento výběr zdůrazňuje kvalitní díla zakořeněná v odvaze, pravdě a naději.
Tři momenty s knihami:
Turistka stojí v mém knihkupectví a sleduje, jak si její dvě vnoučata v pubertě prohlížejí regály. „Je mi jedno, co čtou,“ řekla, „hlavně že vůbec čtou.“
Studentka mého domácího kurzu literatury na středoškolské úrovni se přihlásí a zeptá: „Pane Minicku, proč jsou všechny knihy, které čteme, tak depresivní?“
Teenagerka přede mnou u výpůjčního pultu veřejné knihovny položí na stůl Mlčení jehňátek a podá ho knihovnici. „Na tuhle knihu byste měli dát nějaké varování,“ prohlásila. „Některé scény mi nejdou dostat z hlavy.“
Zákaznice v knihkupectví se naprosto mýlí. Řekla by snad někdy: „Je mi jedno, co vnoučata jedí, hlavně že něco jedí?“
Studentka literatury má zcela pravdu. Studentka literatury má zcela pravdu. Řada moderních „klasik“ doporučovaných v rámci seznamů pro středoškolskou výuku působí deprimujícím dojmem: Srdce temnoty, Kdo chytá v žitě, Sbohem, armádo, Cesta a dokonce i Velký Gatsby.
Dívka v knihovně nám připomíná, že lidský mozek nemá klávesu Delete.
Přehlížené riziko pro mladé
Dnes se hodně mluví o škodlivém vlivu sociálních sítí a videoher na dospívající: o úzkostech a depresích, které mohou vyvolávat, o jejich negativním vlivu na schopnost soustředění a jasné myšlení i o prostém mrhání časem nad mobilem či konzolí.
Méně sporné, ale stejně důležité jsou však knihy, které naši mladí lidé čtou. Pokud se rodiče a učitelé snaží vychovat studenty s dobrým charakterem a posílat je na vysoké školy či do práce s určitou dávkou optimismu, proč jim pak dávají do rukou ponuré příběhy, které zobrazují zkaženost a zoufalství?
Ve svém výborném článku „6 důvodů, proč by rodiče neměli slepě věřit seznamům ‚klasik‘ od zkorumpovaných akademiků“ se středoškolská učitelka angličtiny Meg Marie Johnsonová ptá právě na tuto otázku – a nabízí odpovědi.
Čelit drakům bez meče a naděje
Johnsonová upozorňuje, že některé knihy na seznamu její školy – včetně Steinbeckovy O myších a lidech – ukazují „strádání bez naděje“. Soustředí se na „negativní příklady, nikoli na hrdiny“, nevštěpují studentům zdravou morálku a otupují jejich citlivost. Podle ní „starší klasická díla jsou pevně zakořeněna v našich západních hodnotách, zatímco mnohá moderní díla jsou vyloženě fatalistická“. I tak pochmurný příběh, jako je Dostojevského Zločin a trest, přitom postavám nabízí cestu k vykoupení.
„Současná literatura má naopak často poselství, že ‚život je hrozný, a to je všechno‘,“ píše.
Když Johnsonová předkládá svůj argument proti literatuře, která nabízí tento jednostranný, ponurý pohled na lidskou přirozenost, krátce předjímá i námitku vůči svému stanovisku. Poznamenává: „Někteří lidé, kteří to čtou, si jistě řeknou něco ve smyslu: ‚Ano, moderní knihy, které uvádíte, jsou drsné, ale neměli bychom děti chránit před realitou.‘“
Ztotožňovat realitu s ošklivým a špatným a přehlížet dobré je zakořeněným rysem moderního myšlení, který je třeba vyrvat i s kořeny. Literatura, jež vykresluje realitu jako neodvratnou hrůzu uvalenou na bezmocné, šíří beznaděj a pocit oběti. Literatura, která představuje realitu takovou, jaká je – radost smíšenou se smutkem, vítězství s porážkou, odvahu a moudrost bojující proti zlu a neřesti – inspiruje čtenáře, aby se chopili štítů a mečů a postavili se drakům, když se jim postaví do cesty.
Seznam, který vás nasměruje
Níže uvádím seznam 40 literárních děl, která by si teenageři měli přečíst a která jsem až na jednu výjimku četl. Téměř polovinu z nich jsem také vyučoval na základních a středních školách. Nejsou tu běžné klasiky jako romány Jane Austenové nebo Charlese Dickense. Některá z těchto děl klasická jsou, jiná by si tento status zasloužila. Všechno to jsou knihy, které – jak píše Johnsonová – patří do „literárního kánonu, jenž dokáže účinně inspirovat mladé lidi, aby se stali zásadovými dospělými“.
Aby se jich sem vešlo co nejvíce, uvádím jen autory, názvy a nejstručnější anotace. Další informace najdete v dostupných zdrojích nebo v průvodci americké autorky Gladys Huntové Med pro srdce dospívajících: Jak používat knihy ke komunikaci s teenagery:
(Pozn. red.: V seznamu najdete vedle evropských klasik i řadu děl z amerického prostředí, což odráží zaměření původního výběru. Některá z nich proslavily filmové adaptace, jiná oslovují nadčasovými tématy. U knih, které česky dosud nevyšly, uvádíme český pracovní název spolu s originálem – mohou tak posloužit i jako příležitost ke čtení v angličtině.)
Daleká cesta za domovem – Richard Adams. Nejprodávanější příběh o skupině králíků, kteří po zničení své nory putují krajinou, čelí predátorům i nepřátelským koloniím a hledají nový domov. Román spojuje napětí s podobenstvím o společenství, odvaze a touze přežít.
- Marťanská kronika – Ray Bradbury. Americký příběh znovu představený na jiné planetě.
- Nevinnost otce Browna – G. K. Chesterton. Kněz-detektiv řeší záhady rozpoznáváním srdce. První díl série.
- Vražda v Orient expresu – Agatha Christie. Klasika z pera královny detektivky.
- Dobrodružství Sherlocka Holmese – Arthur Conan Doyle. Netřeba představovat. Série.
- Síla a sláva – Graham Greene. Pronásledovaný kněz v Mexiku zápasí mezi povinností a touhou. (Pro starší teenagery)
- Voják velké války (A Soldier of the Great War) – Mark Helprin. Příběh z Itálie o válce, lásce a mužnosti. (17+)
- Mladý Goodman Brown a jiné povídky (Young Goodman Brown and Other Stories) – Nathaniel Hawthorne. Starší příběhy s tématy aktuálními i pro 21. století.
- Dokud nemáme tváře – C. S. Lewis. Příběh o Amorovi a Psyché, nádherně převyprávěný.
- Jih proti Severu – Margaret Mitchellová. Příběh amerického Jihu během a po občanské válce.
- Farma zvířat – George Orwell. Povinná četba o vzniku diktatur.
- Chuť kostí – Ellis Petersová. Seznamte se s bratrem Cadfaelem, středověkým mnichem-detektivem. První díl série.
- Strom roste v Brooklynu – Betty Smithová. Příběh Francie Nolanové, která se probíjí z chudoby za svými sny.
- Zajmu hrad – Dodie Smithová. Rodina excentriků, sesterství a péče jedněch o druhé.
- 100 nejmilovanějších básní – ed. Philip Smith. Útlá kniha s některými z největších veršů.
- Jeden den Ivana Děnisoviče – Alexandr Solženicyn. Život a naděje v sovětském pracovním táboře.
- Otec Eliáš. Apokalypsa – Michael O’Brien. Kněz na zvláštní misi, aby čelil zlu a globální katastrofě.
- Procházka na památku – Nicholas Sparks. Příběh dvou středoškoláků, kteří se učí chápat, pečovat a milovat.
- Ostrov pokladů – Robert Louis Stevenson. Příběh znáte, teď si vychutnejte autorovo skvělé vyprávění.
- Agónie a extáze – Irving Stone. Michelangelo, Sixtinská kaple, renesanční Itálie a více.
- Chaloupka strýčka Toma – Harriet Beecher Stoweová. Překvapivě moderní tón v knize, která pomohla změnit americké dějiny.
- Orel deváté legie – Rosemary Sutcliffová. Odvaha a hrdinství v příběhu o starověkém Římě a Británii.
- Nepřekonatelný Jeeves – P. G. Wodehouse. Veselé příběhy Bertieho Woostera a jeho moudrého, neúnavného sluhy.
- Naše městečko – Thornton Wilder. Klasický pohled na malé americké město a krásu, která žije v obyčejných lidech.
- Andělé smrti – Michael Shaara. Zbeletrizovaný příběh bitvy u Gettysburgu.
- Vyvolení – Chaim Potok. Přátelství a konflikt otce se synem v Brooklynu 40. let.
- Zahřmění, slyš můj pláč – Mildred Taylorová. Rodina čelí rasismu a nespravedlnosti během hospodářské krize.
- Shane – Jack Schaefer. Klasický western.
- Poslední svého rodu (Last of the Breed) – Louis L’Amour. Indiánský pilot uvězněný v Sovětském svazu.
- Sekera – Gary Paulsen. Chlapec sám bojuje s kanadskou divočinou. První díl série.
- Kolouch – Marjorie Kinnan Rawlingsová. Chlapec, jelen, rodina v nouzi a katastrofa.
- Láska přichází tiše – Janette Okeová. Autorka laskavých příběhů s křesťanským motivem. První díl série.
- Christy – Catherine Marshallová. Mladá učitelka v Apalačských horách bojuje o místo pro sebe i svou školu.
- Nic než pravdu (Nothing but the Truth) – Avi. Pronikaný pohled do zákulisí dnešních titulků.
- Hannah Coulterová (Hannah Coulter) – Wendell Berry. Stará žena z Kentucky vzpomíná na svůj život. Skvělý příběh o farmářství a rodině.
- Johnny Tremain – Esther Forbesová. Učeň stříbrníka dospívá v Bostonu během americké revoluce.
- Redwall – Brian Jacques. Statečné myši se vydávají porazit své nepřátele. První díl série.
- Doma v Mitfordu – Jan Karonová. Laskavý humor z maloměsta. První díl série.
- Arundel – Kenneth Roberts. Benedict Arnold a americká revoluce. První díl série.
- Možná svatý (Saint Maybe) – Anne Tylerová. Příběh mladíka o vině, zármutku a vykoupení.
Užijte si čtení!
–ete–
