Maminka tří dětí, která byla šokována odhalením své kamarádky, se vydala hledat radu a našla mezeru na trhu se zdroji, které pomáhají rodičům a jejich dětem orientovat se v nebezpečí pornografie. Rozhodla se tedy vzít věci do vlastních rukou.
Kristen Jensonová z východního Washingtonu byla rozrušená, když se dozvěděla, že syn její kamarádky po kontaktu s pornografií sexuálně zneužil své mladší sourozence. Dlouho hledala nějaké zdroje, které by této rodině mohly pomoci, ale nic nenašla. Od roku 2011 strávila tři roky psaním knihy, kterou si přála, aby už byla na světe dávno k dispozici.
„Upřímně řečeno, byla jsem v šoku,“ řekla Jensonová pro Epoch Times. „Říkala jsem si, že se to stalo tak velkým problémem. Za prvé, pokud se do toho ten kluk dostal a tak moc ho to ovlivnilo, a [je navíc] v konzervativní rodině, která má své děti každou neděli v kostele … musí to být docela rozšířené.“
Dnes je Jensonová autorkou dvou ilustrovaných knih pro rodiče a jejich děti, které se prodávají jako bestsellery: Dobré obrázky, špatné obrázky (z anglického Good Pictures Bad Pictures: Porn-Proofing Today’s Young Kids) pro děti ve věku 7 až 11 let. A Dobré obrázky, špatné obrázky pro nejmenší (z angl. Good Pictures Bad Pictures Jr.: A Simple Plan to Protect Young Minds) pro děti od 3 do 6 let.
… rodiče velmi podceňují vystavení svých dětí pornografii.
– Jensonová, zakladatelka organizace Defend Young Minds.
Vypořádání se s vystavením pornografii
„Děti mají přístup k internetu na svých zařízeních již od útlého věku. … Po vstupu na internet neexistují žádná železná vrata a děti mohou najít explicitní materiály, které nejsou připraveny zpracovat,“ vysvětluje Jensonová.
Jednou z největších překážek je podle ní to, čemu vědci říkají „mezera naivity“, kdy „rodiče značně podceňují vystavení dítěte pornu“, a v důsledku toho děti obvykle nejsou poučeny, jak se vypořádat s tím, co vidí.
„Dělala jsem rozhovory se spoustou rodičů,“ říká Jensonová. „Hodně jsem toho přečetla. Na YouTube jsem sledovala videa odborníků, kteří vysvětlují neurologické účinky pornografie. Rozhodla jsem se, že by bylo možné tyto informace pro sedmileté dítě převést do podoby příběhu. Chtěla jsem, aby kniha ukazovala skupinu proaktivních rodičů, kteří vedou rozhovory se svým dítětem.“
Kniha Jensonové nabízí věkově přiměřenou definici pornografie, aby děti dokázaly pornografii rozpoznat, když ji uvidí.
„Špatné obrázky ukazují intimní části těla, které zakrýváme plavkami,“ píše se v knize, která dále vysvětluje, proč jsou tyto špatné obrázky škodlivé, a nabízí plán, aby děti věděly, co dělat, když je uvidí.
Jensonová zmiňuje: „Vzdělávání dětí o škodlivých účincích pornografie jim dává dobré důvody, aby ji odmítaly. Kniha pro starší děti popisuje proces vzniku závislosti, zatímco kniha pro mladší děti představuje analogii ,obrázkového jedu‘.“
Plán pro mladší děti se skládá ze tří kroků a plán pro starší děti z pěti. Oba jsou navrženy tak, aby jim pomohly „odmítnout porno v daném okamžiku a vypořádat se s šokujícími vzpomínkami, které je mohou trápit později“.
„Nejnáročnější bylo napsat definici pornografie,“ sdílí Jensonová. „Trvalo mi hodně času, než jsem definici v knize přepracovala, a nyní vidím, že ji ostatní používají zcela přirozeně. Také jsem nechtěla do knihy zahrnout sex, protože děti, které jsou příliš malé na to, aby se o sexu učily, jsou stále zranitelné vůči sledování pornografie.“
Nebezpečí porna
Hlavními čtenáři jejích děl jsou rodiče se svými dětmi, ale mezi její čtenáře patří také prarodiče, terapeuti, orgány činné v trestním řízení, pedagogové, náboženští představitelé, pediatři a „všichni, kdo se starají o děti nebo jim pomáhají“. Obě knihy začaly vycházet jako samonákladové tituly, které se tiskly na zakázku, ale nyní jsou bestsellery v několika kategoriích. Autorčiných „úspěšných příběhů“ je nyní již nespočet.
Jensonová sdílí: „Jedna maminka se na sociálních sítích podělila o to, že svému devítiletému synovi přečetla knihu Dobré obrázky, špatné obrázky a o tři dny později mu jiný žák o přestávce na hřišti ukázal pornografii. Její syn přišel domů a řekl mámě, co se stalo. Vyprávěl: ,Měl jsem strach, ale věděl jsem, co mám dělat.‘ Cožpak necítíte, jak z jeho mladých ramen spadlo břemeno? Žádné dítě si nezaslouží čelit pornoprůmyslu osamocené!“
Škodlivé sexuální chování dítěte na dítěti „raketově vzrostlo do znepokojivého trendu“ od doby, kdy se online porno stalo pro děti tak dostupné, konstatuje Jensonová a uvedla, že podle neziskové organizace Darkness to Light (překlad Od temnoty ke světlu), která se zabývá ochranou dětí před sexuálními útoky, se více než 70 procent případů sexuálního zneužívání dětí týká pachatele, který je jejich vrstevníkem, tedy nezletilým. Děti se také z porna učí „toxické sexuální scénáře“, které deformují jejich pohled na manželské vztahy a ohrožují jejich schopnost užívat si zdravý vztah s budoucím partnerem.
Možná ještě zákeřnější je využívání pornografie sexuálními predátory jako nástroje k nahánění.
„Používá se k odbourání zábran a slouží jako návod, co se očekává. Normalizuje děti, které mají sex s dospělými,“ vysvětluje Jensonová, která již slyšela historky o tom, že její kniha pomáhá předcházet potenciálnímu groomingu.
Jedna z takových příhod pochází od matky, která četla svému šestiletému synovi knihu Dobré obrázky, špatné obrázky. K incidentu došlo při večeři u kamarádky.
Jensonová při vyprávění této události vylíčila jak: „Kvůli rekonstrukci kamarádi dali dětské hračky do přízemí, takže každé dítě mohlo seběhnout dolů a vzít si hračku na hraní. Zatímco šestiletý chlapec zůstal a prohlížel si hračky, muž, který si pronajal byt v přízemí, k němu přistoupil a ukázal mu na svém telefonu video s gay pornem. Chlapec okamžitě poznal, že se dívá na porno, a běžel to říct mamince. Dostal se tak z velmi nebezpečné situace.“
Chránit děti je možné
Děti jsou dle Jensonové důvěřivé a jsou zranitelné vůči „vysoce vycvičeným predátorům“, kteří je navádějí k nahrávání nahých fotografií a pak je vydírají za peníze. Tito predátoři se mohou objevit i v online videohrách a vydávat se za děti. Vyhledají si konkrétní dítě a společně se snaží normalizovat sdílení nahoty nebo vysoce sexualizovaných videí.
Ačkoli se hrozba porna může zdát rodičům dětí vyrůstajících v digitálním věku zdrcující, Jensonová trvá na tom, že ochrana dětí je možná.
Její dvojí technický přístup ve stylu „razantního a slabšího” popisuje, jak na to: „Razantní přístup zahrnuje omezení vystavení obrazovkám, nastavení rodičovské kontroly a filtrování jak Wi-Fi, tak každého jednotlivého zařízení, pokud je to možné, používání softwaru pro monitorování aktivity na telefonu a dalších zařízení a poskytování bezpečnějších telefonů dětem,“ uvedla. „[Slabší přístup zahrnuje] nastavení hranic a pravidel doma a u přátel a v rodinách, poskytnutí plánu akce dětem pro případ, že se nevyhnutelně setkají s pornografií, vzdělávání dětí o škodlivosti porna a formování dispozic k jeho odmítání.
„Děti potřebují vnitřní filtr pro odmítání porna, ať už se s ním setkají kdekoli.“
Jensonová, která má sama dvě malá vnoučata, se od vydání svých knih pro čtenáře stala spoluautorkou knihy Dobré obrázky, špatné obrázky jako průvodce poradenstvím pro děti (Good Pictures Bad Pictures Guide to Counseling Kids) a výkonnou producentkou knihy Obrana mozku: Digitální bezpečnost (Brain Defense: Digital Safety), výukového programu pro děti ve věku 7 až 11 let.
„Dříve znamená lépe“
Pornografie se stala tak rozšířenou, že na jejích stránkách inzerují „slušné“ společnosti, konstatuje Jensonová, která se obává, že se dostatečně nemluví o tom, „jak pornografie podporuje sexuální zneužívání dětí, obchodování s dětmi a prostituci“, učí lidi objektivizovat druhé i sebe a podporuje sexuální agresi.
„Online pornografie je velký byznys,“ říká. „Porno je skutečnou dopaminovou drogou digitálního věku. Je extrémně návyková – často vede k celoživotním bojům s emocionálním a duševním zdravím.“
„Je přirozené, že se rodiče obávají o své děti, které sledují porno, ale je důležité dát dětem najevo, že jsou bezpodmínečně milovány, a připomenout si, že jsme všichni na stejné lodi. Porno je nepřítel.“
Organizace Defend Young Minds nabízí na svých webových stránkách zpravodaj a několik příruček ke stažení: Jak mluvit s dětmi o pornografii a Moje dítě vidělo porno, co teď? Paní Jensonová radí rodičům a lidem, kteří pracují s dětmi, aby tyto nové a vědecky podložené zdroje co nejvíce využívali.
„Jednoduchými a aktivními kroky můžeme rodičům pomoci nastartovat tyto zásadní diskuse,“ dodává. „Vzhledem ke všem digitálním nebezpečím, která existují, je bezpečnější mluvit s dětmi o odmítání porna dříve.“
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
