Čtení knih je stále vnímáno jako kulturní hodnota, jež se předává mezi generacemi. Jestliže má rodina doma knihovnu narovnanou knihami až do stropu, je vždy větší pravděpodobnost, že i potomci budou sahat po knize a budou číst. Což následně zase předají dalším generacím.
Podle toho, co udává stránka Atlas Čechů, žijí u nás přibližně dva miliony Čechů, kteří nakupují knihu alespoň jednou za čtvrt roku. To je tedy kolem 28 % populace a jde zpravidla o lidi s vyšším vzděláním a stabilním příjmem.
Jak čtenáři nakupují a co čtou
Knižní trh u nás se poměrně rychle proměňuje: přestože dle dat uveřejněných ve Zprávě o českém knižním trhu v roce 2023 prodeje tištěných knih mírně klesly o 9 %, čtenáři rozhodně nezmizeli. Mění se způsob, jakým čtenáři knihy konzumují. E-knihy a audioknihy zažily nárůst o 27 %. Podobně jako se mění čtenářské návyky, mění se i způsob nakupování.
„Češi stále kupují knihy – mladí i staří. Mění se však způsob nákupu, kdy se přesouvají od kamenných knihkupectví k e-shopům, podobně jako u jiného zboží,” sdělil ve zprávě Lukáš Benda, manažer knihkupectví Daniela.
Dnešní čtenáři oceňují pohodlí, široký výběr literatury a současně možnost získat knižní novinky ihned poté, co vyjdou. Mezi čtenářské preference patří thrillery a detektivky od autorů, jako jsou Jo Nesbø, Michaela Klevisová, Lars Kepler nebo Robert Bryndza. Ani sekce fantasy a sci-fi nezůstává stranou, dominují knihy Andrzeje Sapkowského či Františka Kotlety.
Klasiku čtenáři ovšem také vyhledávají, popularitě se stále těší Orwellovo 1984, Čapkovo R.U.R. a další nadčasová díla.
Objevuje se u nás trend – četba literatury v angličtině. Na serveru Allegro se objevují nákupy knih napříč žánry a kromě toho roste zájem i o deskové hry nebo papírenské zboží, upozornil Benda.
Vliv sociálních sítí
Roste také vliv sítě TikTok, kde je na vzestupu fenomén BookTok – komunita čtenářů na této síti. Knihy, které se staly virálními díky doporučením influencerů, často zaznamenávají prudký nárůst prodejů. Tento trend je viditelný zejména u young adult literatury a temnější fantasy.
Díky mezinárodnímu propojení čtenářů se do popředí dostávají nejen anglicky psané knihy, ale i překlady a lokální tituly, které by jinak mohly zůstaly na okraji zájmu.
Březen s knihou
Březen je měsícem čtenářů, 20. března všichni knihomolové s napětím očekávají novinky Velkého knižního čtvrtku, začátkem dubna si připomínáme Mezinárodní den dětské knihy, 21. dubna pak Světový den knihy a autorských práv.
Jak udává společnost Knihobot, u čtení trávíme hodiny – častěji však na sociálních sítích.
„Náš průzkum ukázal, že čtvrtina našich zákazníků čte denně alespoň hodinu. Dalších 38 % věnuje čtení knihy každý den minimálně 17 minut,“ říká marketingová manažerka Knihobotu Žaneta Kratochvílová. A dodává: „Když tedy porovnáme výsledky s dalšími průzkumy, je vidět, že více času trávíme čtením online zdrojů než tištěných formátů.“
Nad tradičními tištěnými médii tak vítězí online svět. Čteme tedy stále, jen z jiných zdrojů a taky daleko víc fragmentovaně.
Jak pěstovat pozornost
K tomu, aby se člověk do beletrie ponořil, je podle odborníků potřeba zhruba 15 minut. Tato čtvrthodina je klíčová v dobách, kdy řada z nás nedokouká ani půlminutová videa na Instagramu nebo Tiktoku. Čtením časopisů tráví teenageři podle Media projektu v průměru 32 minut, dospělí o deset minut déle.
Jak pozornost podpořit? Především bychom si měl zvolit téma, které nás baví.
„I odpočinkové čtení má spoustu benefitů,“ komentuje Žaneta Kratochvílová.
A odborníci jí dávají za pravdu: čtení snižuje stres, posiluje paměť, zlepšuje koncentraci, rozvíjí představivost i slovní zásobu.
„Někomu vyhovuje číst v naprostém klidu, jiný zase rád sáhne po knize, kdykoli má chvilku – třeba v tramvaji cestou z práce nebo v rušné kavárně. Neexistuje jeden správný způsob, důležité je najít ten, který vyhovuje právě vám,“ radí manažerka Knihobotu.
Čtení tedy věnujeme denně několik hodin, ať už s knihou nebo mobilem v ruce.
Na hluboké čtení bychom ale neměli rezignovat. Četba má velký vliv nejen na naše duševní zdraví, ale i rozvoj našeho mozku. Lidé, kteří čtou, se dokáží lépe vcítit do druhých a jsou empatičtější.
