21. 10. 2025

Symbolický hmyz se na přelomu 19. a 20. století stal oblíbeným motivem evropských i amerických klenotníků.

Šperk do vlasů Louise Comforta Tiffanyho z roku 1904, uchovávaný v Metropolitním muzeu umění, je „monumentálním“ mistrovským dílem. Měří pouhých 8 centimetrů, ale zachycuje dvě vážky usedající na odkvetlé hlavičky pampelišek. Jeho výjimečnost spočívá v umělecké invenci, námětu a použitých materiálech. Pochází ze slavné sbírky rodiny Havemeyerových, přičemž o jeho existenci odborníci dlouho věděli jen z archivních fotografií. Díky šťastnému znovuobjevení kurátorkou Metropolitního muzea se nakonec stal součástí jeho sbírek.

Klenotnické dědictví

Tiffany (1848–1933) byl mistrem téměř všech oblastí užitého umění. Své první umělecké kroky podnikl jako malíř, dnes je však znám především díky vitrážím a lampám s květinovými motivy. Hlavními tématy jeho tvorby byla příroda a zkoumání světla a barvy.

Ke šperkařství se dostal až později, ale přesto měl k této disciplíně vrozený vztah – jeho otec založil proslulou společnost Tiffany & Co. Následně Louis začal navrhovat šperky, po otcově smrti v roce 1902. První kolekci představil v roce 1904 na Světové výstavě v St. Louis, kde bylo vystaveno 27 kusů. Mimo jiné i opálový náhrdelník, který se dnes nachází v Metropolitním muzeu.

„Náhrdelník“, kolem roku 1904, autor Louis Comfort Tiffany. Opály, zlato, email; délka 46 cm. The Metropolitan Museum of Art, New York. (Public Domain)

Při tvorbě tohoto náhrdelníku – stejně jako většiny svých šperků – Tiffany záměrně opomíjel drahokamy a dával přednost polodrahokamům. Kamenné materiály vybíral podle barvy a schopnosti rozptylovat a přetvářet světlo, nikoli podle jejich tržní hodnoty. Zvláštní zálibu měl v opálech, jejichž ohnivý lesk připomínal jeho patentované irizující (třpytící se) sklo Favrile.

Oddělení uměleckých šperků, které Tiffany založil, fungovalo od roku 1907 až do jeho smrti v roce 1933. Během těchto let vytvořilo postupně přibližně 5 500 šperků.

Dalším prostorem pro jeho tvořivost byl interiérový design. Jedním z nejslavnějších projektů byl newyorský dům manželů Louisine a Henryho Osborna Havemeyerových, významných mecenášů Tiffanyho i moderního francouzského umění. Tento pár shromáždil jednu z nejvýznamnějších uměleckých sbírek v Americe a byl štědrým dárcem Metropolitního muzea. Po smrti Louisine v roce 1929 byl dům zbořen a většina jeho interiérů prodána v aukci. Dochoval se však Paví mozaikový panel, původně umístěný nad krbem ve vstupní hale, který je dnes součástí sbírek Muzea umění v rámci Michiganské univerzity. Motiv páva patřil mezi Tiffanyho klasické náměty.

Motiv vážky

Dalším charakteristickým námětem Tiffanyho tvorby byla vážka. Jak vysvětluje právě Marion Fasel v knize „Krásná stvoření: Šperky inspirované říší zvířat“ (Beautiful Creatures: Jewelry Inspired by the Animal Kingdom):

„Šperky s vážkami se na Západě dostaly do módy po znovuotevření obchodu s Japonskem v roce 1853. Japonci po tisíce let obdivovali vážky jako bystré tvory a symboly léta a podzimu. Vážky se objevovaly na mnoha exportních výrobcích – včetně dekorativních předmětů, které viděly miliony návštěvníků i na Světové výstavě v Paříži v roce 1867.“

Tiffany se této výstavy zúčastnil a hluboce ho inspirovala. Různé japonské prvky se následně objevily v celé řadě jeho návrhů. První vážka na Tiffanyho lampě vznikla v roce 1899.

„Paví mozaika ze vstupní haly domu Henryho O. Havemeyera“, 1890–1891, autor Louis C. Tiffany. University of Michigan Museum of Art, Ann Arbor. (Public Domain)

Na přelomu 19. a 20. století se vážky staly oblíbeným motivem evropských i amerických klenotníků. Tiffanyho Šperk do vlasů patří mezi nejúchvatnější díla tohoto typu a představuje vrchol jeho umělecké kariéry. Pomíjivý okamžik – vážky odpočívající na odkvetlých pampeliškách těsně před odletem – zde povyšuje na hlubokou meditaci o čase. Pampelišky nejsou zobrazeny v plném květu, ale na konci svého životního cyklu a jedna z nich už má část chmýří odvátou.

Zatímco klenotníci tradičně dávali přednost estetičtějším květinám, jako jsou romantické růže či poetické macešky, pampeliška byla pro šperk netypickou volbou. Tento motiv odráží Tiffanyho schopnost spatřit krásu i v obyčejném plevelu.

„Šperk do vlasů“, kolem roku 1904, autor Louis C. Tiffany. Zlato, stříbro, platina, černé opály, opály z východní Austrálie, demantoidní granáty, rubíny, email; výška 8,3 cm. The Metropolitan Museum of Art, New York. (S laskavým svolením The Met)

Třpyt a lehkost vážek jsou vyjádřeny zlatými těly osazenými černými opály na zádech, růžovými opály na hlavách a jemnými křídly z platiny připomínajícími pavučinu. Předpokládá se, že při nošení se křídla lehce pohybovala, když se jejich nositelka otočila. Platina má velmi vysoký bod tání a trvalo staletí technických inovací, než se stala použitelnou pro oblast šperkařství. Teprve kolem roku 1900 se z ní stal základní materiál luxusních šperků. Tiffany ji použil neobvykle – tvoří jemnou obrysovou strukturu křídel bez jakýchkoli vsazených kamenů.

Současná kurátorka Metropolitního muzea, Alice Cooney Frelinghuysenová, je přítelkyní pravnučky Louisine Havemeyerové, která se jmenuje Linden Havemeyer Wiseová. Při jedné návštěvě jejího letního domu před lety zaujala malého syna od Frelinghuysenové poletující vážka. Aby ho tak potěšila, Wiseová přinesla z šatníku malou krabičku. Uvnitř byl Tiffanyho šperk do vlasů. Frelinghuysenová později vyprávěla, že při pohledu na něj „málem omdlela“. Wiseová si šperk vždy spojovala se svou babičkou, která byla snachou Louisine Havemeyerové. Ve skutečnosti však patřil přímo Louisine. V roce 2002 jej Wiseová darovala Metropolitnímu muzeu, kde dodnes uchvacuje širokou veřejnost.

Jaká témata z oblasti kultury byste rádi viděli v našich článcích? Náměty a ohlasy zasílejte na adresu namety@epochtimes.cz.

ete

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Washington a Teherán se podle médií blíží dohodě, Írán otevřel Hormuzský průliv

V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Tejc podá trestní oznámení kvůli bitcoinové kauze na ministerstvu spravedlnosti

Ministr Tejc má v bitcoinové kauze podezření na trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.

„Myslím, že by odešel v trenkách“. Havlíček se obul do Hřiba za zpackaný stavební zákon

„No, kdybych to řekl kulantně, nevzpomínají na ně úplně v dobrém – na Piráty," řekl Havlíček s odvoláním se na zástupce stavebního sektoru.

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět dieselové, později bezemisní vozy

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět převážně dieselové nákladní vozy, později očekává růst výroby bezemisních aut.

Americká vláda dle Trumpa objevila zajímavé dokumenty o UFO a chce je zveřejnit

Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že jeho vláda při prověřování materiálů týkajících se neidentifikovaných létajících objektů objevila řadu "zajímavých" dokumentů a že první část z nich by měla být brzy zveřejněna.

Čína si buduje výhodu v podmořské válce prostřednictvím globálního mapování mořského dna

Čína mapuje světové oceány ve velkém měřítku, aby získala rozhodující výhodu v ponorkové válce a narušila dlouhodobou dominanci Spojených států pod hladinou.

Půl miliardy chroustů: Očekává se masové rojení

V Německu se očekává masové rojení chroustů. Sucho a zásahy člověka v regionu Hessisches Ried vytvořily ideální podmínky pro jejich přemnožení.

Nejvyšší úroveň, jakou jsem kdy viděla, říká tanečnice o umělcích souboru Shen Yun

„Chodím na něj každý rok a jsem z něho nadšená,“ řekla po zhlédnutí letošního programu učitelka a tanečnice Hana Kochová Breburdová. A jak hodnotí úroveň dovedností tanečnic a tanečníků souboru? „Nejvyšší jaké jsem kdy viděla.“

Proč jsme závislí na telefonech a jak se z toho dostat

Nadměrný čas u obrazovek souvisí se změnami v mozku, zvyšuje riziko kognitivního úpadku a vede k nutkavému používání telefonu.