Výstava k 250. výročí literární ikony bude k vidění v Morganově knihovně a muzeu v New Yorku.
Příběh ženy, která se narodila v roce 1775 v malé vesnici v anglickém hrabství Hampshire, měla méně než dva roky formálního vzdělání, zemřela ve věku pouhých 41 let a napsala některé z největších románů anglické literatury, které si uchovávají popularitu po staletí, by mohl být zápletkou fantazijního románu. Není – jde o životopis literární ikony Jane Austenové (1775–1817). Letošní rok je jejím čtvrt tisíciletým výročím a tato příležitost je připomínána speciálními výstavami, akcemi a festivaly po celém světě.
V Morganově knihovně a muzeu v New Yorku je výstava Živá mysl: Jane Austenová při 250. výročí otevřena do 14. září 2025. Muzeum je pro takovou expozici ideálním místem, protože jeho stálá sbírka zahrnuje 51 vlastních dopisů Austenové, což představuje téměř třetinu její dochované korespondence.
Kromě toho zahrnují fondy Morganovy knihovny také umělecká díla, knihy a rukopisy související s Austenovou. Některé z těchto předmětů pocházejí z akvizic J. P. Morgana mladšího, jiné darovala americká sběratelka Alberta H. Burkeová v roce 1975. Na počest jejího významného daru muzeu před 50 lety zahrnuje výstava i materiály, které odkázala soukromé škole Goucher College v Baltimoru. Další exponáty jsou zapůjčeny institucemi, jako je Dům Jane Austenové v Chawtonu v jižní části střední Anglie.
Živá mysl: Jane Austenová při 250. výročí nabízí návštěvníkům – ať už oddaným obdivovatelům Jane nebo nováčkům – fascinující přehlídku, která staví vedle sebe artefakty z jejího osobního a profesního života a vrcholí pohledem na její odkaz.
Artefakty z domácnosti Austenové
Podoba výstavy zahrnuje dvě tapety, které britská značka Hamilton Weston Wallpapers nedávno znovu vytvořila podle fragmentů objevených v domě Jane Austenové. V tomto venkovském domku žila Austenová se svou matkou, sestrou a rodinnou přítelkyní po období nejistých financí a opakovaných stěhování. Posledních osm let svého života strávila právě zde a byly to její nejplodnější roky: revidovala tři romány a napsala další tři.
Tapeta Chawton Leaf vítá návštěvníky při vstupu do výstavní galerie Morganovy knihovny. V odstínu arzenikové zelené zobrazuje listy inspirované hluchavkou (Lamium). Původní vzor pochází z jídelny domu, kde Austenová na malém psacím stolku tvořila své romány. Byl to klidnější kout pro tvorbu než obývací pokoj, který sloužil ke čtení, psaní dopisů, společenským setkáním a hraní na klavír. Vystavená je také žlutá a vínová tapeta Chawton Vine z tohoto pokoje jako další pocta atmosféře interiérů jejího domova.
Hudba byla pro Austenovou velmi důležitá. Jedna z jejích neteří, Caroline, vzpomínala: „Teta Jane začínala den hudbou. Mnohé, z čeho hrála, byly rukopisné noty opsané vlastní rukou – tak úhledně a přesně, že se četly stejně snadno jako tisk.“
Jedním z raných exponátů je rukopis s názvem Dětské písně a lekce pro mladé začátečníky, kteří ještě neumějí dostatečně cvičit. Jde o pečlivě opsané skladby. Austenová si osvojila zvyk opisovat hudbu kvůli vysoké ceně tištěných not. Caroline také poznamenala, že její teta byla zručná ve všech druzích ručních prací. Dokladem její přesnosti mimo oblast románu je reprodukce složité patchworkové přikrývky, kterou Austenová sešila společně se svou oddanou sestrou Cassandrou a matkou během pobytu v Chawtonu.
Osobní dopisy Austenové
Jedním z největších lákadel výstavy v Morganově knihovně je možnost vidět vlastnoručně psané dopisy Jane Austenové. Její bystrý postřeh a vtip, které tvoří jádro její tvorby, září i v její korespondenci. V jednom dopise, v němž zmiňuje sbírání kousků textilií, pravděpodobně pro zmíněnou přikrývku, se své sestře přiznává: „Neřeknu, že tvé morušovníky jsou mrtvé, ale bojím se, že nejsou živé.“
V jiném listu si Austenová poznamenává: „Jak strašné horké počasí máme! – Udržuje člověka v neustálém stavu neúhlednosti.“ Výstava představuje i další perly, například: „Očekávej nejpříjemnější dopis; protože nejsem přetížena tématem – (nemám vůbec co říct) – nebude od začátku do konce nic bránit mému géniu.“ A také: „Nyní jsem dosáhla skutečného umění psát dopisy, o kterém se nám vždy říká, že spočívá ve vyjádření na papíře přesně toho, co bych řekla téže osobě ústně; celým tímto dopisem jsem s tebou mluvila skoro tak rychle, jak jen jsem mohla.“
Zvlášť půvabný je dopis, který Austenová napsala své osmileté neteři Cassy. Byl napsán tiskacím písmem s neobvykle velkými písmeny a každé slovo je obráceno pozpátku. Je to ukázka její hravosti a blízkých rodinných vazeb. Pro dnešního čtenáře je dopis dojemný i tím, že jak vysvětluje kurátorský text, Austenová byla v té době už v pokročilém stádiu smrtelné nemoci.
V jiném dopise ohromí spíš formát než humor. Dopis adresovaný Cassandře napsala Austenová překříženými řádky. Pro současného čtenáře je to matoucí, ale Cassandra byla na takový způsob psaní zvyklá. Austenová tímto projevila ohled – šetřila sestře peníze, protože tehdy se poštovné odvíjelo od počtu listů v dopise a platil ho příjemce.
Některé z dochovaných dopisů Austenové nesou stopy Cassandřiny vlastní ruky. Po předčasné smrti své sestry, kdy byla její literární vykonavatelkou, cenzurovala některé pasáže v korespondenci, kterou od Austenové obdržela a uchovala. Odborníci se domnívají, že Cassandra chtěla chránit sestřinu pověst nebo city zmíněných osob. Jeden z vystavených dopisů má v místě odstraněných slov otvor. Její zásahy však šly mnohem dál. Odhaduje se, že Austenová napsala asi 3 000 dopisů, z nichž se dochovalo jen 161. Cassandra velkou část zničila, což frustruje a zároveň fascinuje čtenáře i badatele.
Dražba o prsten Austenové
Zvláštním exponátem výstavy je jednoduchý prsten z devítikarátového zlata s oválným tyrkysem, který patřil Austenové. Zapůjčil jej muzeu Dům Jane Austenové. Není známo, jak se k prstenu dostala, ale kurátoři upozorňují, že tyrkys byl jejím rodným kamenem.
Šperk se dostal do mezinárodních zpráv v roce 2012, kdy jej potomci rodiny nabídli k aukci v Anglii. Vítěznou dražitelkou, s částkou 152 450 liber (v tehdejším kurzu asi 4,8 milionu Kč), byla americká popová hvězda Kelly Clarksonová. Vzhledem k historickému významu předmětu však vláda uvalila dočasný zákaz vývozu. Zaměstnanci Domu Jane Austenové usilovali o získání prstenu pro svou muzejní sbírku. Díky rychle shromážděným prostředkům z celosvětových darů se jim podařilo prsten od Clarksonové odkoupit za původní aukční cenu.
Rukopisy a původní romány
Výstava zahrnuje první vydání všech šesti hlavních románů Austenové: Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Mansfieldské panství, Emma, Northangerské opatství a Přesvědčování. První čtyři byly vydány ještě za jejího života, ale anonymně, a přinesly jí jen skromný finanční zisk. Poslední dva vyšly posmrtně, i když pocházejí z různých období její tvorby. Teprve jejich vydáním bylo jméno Austenové poprvé spojeno s jejími díly.
Pýchou sbírky Morganovy knihovny je jediný dochovaný kompletní rukopis fikčního díla Jane Austenové. Jde o novelu Lady Susan, kterou vydal až v roce 1871 její synovec, několik desetiletí po její smrti. Rukopis pro muzeum v roce 1947 získala průkopnická první ředitelka Belle da Costa Greeneová.
Zajímavé a obzvlášť příhodné vzhledem k umístění muzea, je průzkum rostoucí popularity Austenové v Americe. V roce 1816 byly ve Philadelphii vytištěny kopie Emmy bez vědomí autorky. Tyto „pirátské“ svazky měly úspěch a v letech 1832–1833 vyšlo v Philadelphii kompletní vydání jejích románů. V druhé polovině 19. století pak vášniví američtí čtenáři Austenové psali dopisy a eseje, v nichž prosazovali její význam jako jedné z největších anglických spisovatelek. Výstava uzavírá pohled na to, jak moderní generace pokračují v četbě a hledání inspirace v jejím díle – k vidění jsou překlady z 20. století a malba z 21. století.
Živá mysl: Jane Austenová při 250. výročí evokuje mladistvou představivost Austenové, její tvůrčí ambice, zralou kreativitu a hluboký vhled do lidské povahy. Neobvyklé na svou dobu bylo, že její rodina – zejména otec a sestra – její literární snahy podporovala a povzbuzovala. Romány Austenové si dodnes získávají nové čtenáře právě díky své schopnosti postihnout lidské charaktery a situace způsobem, který je dodnes srozumitelný a univerzálně rezonuje.
Výstava „Živá mysl: Jane Austenová při 250. výročí“ v Morganově knihovně a muzeu v New Yorku potrvá do 14. září 2025. Více informací najdete na themorgan.org.
Jaká témata z oblasti umění a kultury byste chtěli, abychom zpracovali? Nápady a podněty nám můžete poslat na namety@epochtimes.cz.
–ete–
