Řezbář Radim Salamánek si našel cestu k práci se dřevem už jako dítě v dílně svého strýce. Později ho oslovilo řezbářství a po střední škole začal ručně vyrábět dřevěné formy na perníky. (archiv Radima Salamánka)
Není perník jako perník – a stejně tak není forma jako forma. Obchody jsou dnes plné různých forem, ale ty poctivé, vyřezané z ovocného dřeva, už člověk jen tak nepotká. Radim Salamánek se k práci se dřevem dostal už jako malý kluk v dílně svého strýce. Později ho přitahovalo řezbářství a po škole začal ručně vyrábět formy na perníky. Používá hruškové, jablkové nebo švestkové dřevo. Ačkoliv mají přírodní materiály dlouhou životnost, takové formy vyžadují jinou péči než ty, které vznikají průmyslově. Původně sloužily hlavně na perníkové těsto, dnes však nabízejí mnohem širší využití. Na jaké těsto se hodí? Proč je ovocné dřevo ideální? A jaké perníčky peče přímo řezbář Radim? O tom všem mluví v rozhovoru pro Epoch Times Slovensko.
Epoch Times: Čisté dřevo se při pečení nevidí často, ale formy z vaší dílny dokazují, že kvalitní dřevo a poctivá ruční práce mají stále svou hodnotu. Jak jste se dostal ke dřevu, dlátu a formám? Co vás k této výrobě přivedlo?
K práci se dřevem jsem se dostal ve třinácti letech, když jsem přemýšlel, kam na školu. Šel jsem se podívat do truhlárny a práce se dřevem mě nadchla. Brzy se ukázalo, že mistr odborného výcviku je řezbář – a bylo rozhodnuto. Už jako dítě jsem chodil s tátou za strýcem do jeho dílny, kde to nádherně vonělo dřevem. Vyráběl tam hračky, většinou ručním opracováním. To mě přitahovalo a rád jsem mu pomáhal. Strýc mi říkal, že ruční práce dává dřevu i výrobku něco jako malou duši. Tehdy jsem si myslel, že si jen vymýšlí. Dnes to vidím stejně jako on.
Ručně vytvořím originální věc, jen jednu jedinou. A tím, že vzniká ručně, si nechává kus přírody. V obchodech dnes najdete formy a dřevěné výrobky, které vznikají strojově. A je na každém, co si vybere.
Co přesně vyrábíte? Vaše nabídka zahrnuje formy na perníčky i na máslo.
Celý život se věnuji řezbářství. Dnes se soustředím hlavně na dřevěné perníkové formy, ale ne vždy tomu tak bylo. K formám jsem se dostal po dokončení střední školy, když jsem v muzeu viděl staré originální formy. Okamžitě jsem věděl, že se jim chci věnovat. Občas vyřežu i figurku z lipového dřeva, opravím historický nábytek nebo vytvořím dřevěné ozdoby do interiérů či historických budov.
Jaké formy dnes vyrábíte?
Nejdřív jsem se věnoval tvorbě forem podle starých zachovaných předloh. Dnes tvořím převážně vlastní návrhy. Nejčastěji vznikají formy se srdíčky, andělíčky, koníky, zvonečky, podkovičkami, Mikuláši nebo čerty. Používám dřevo, které se používá po staletí – jen přirozeně navazuji na tradici.
Ovlivňuje druh dřeva výsledný výrobek?
Ano. Nejčastěji používám dřevo ovocných stromů – hrušku, jabloň a švestku. Dřevo z ovocných stromů má dobré mechanické vlastnosti, barvu a strukturu, což přispívá ke kráse formy. V obchodech se prodávají strojově vyráběné formy, převážně z bukového dřeva, ale nejsou tak atraktivní jako formy vyrobené z jabloňového, hruškového nebo švestkového dřeva.
Jak taková forma vzniká?
Dřevo musí být několik let uložené a přirozeně vysušené. Poté se nařeže na desky a do nich se podle předlohy dlátem vyřezává motiv.
Jaké zásady při výrobě dodržujete a na co kladete nejvyšší důraz?
Formy se nemyjí vodou, pouze se čistí kartáčkem. Perníčky se nepečou ve formě – do trouby jdou až po vyklopení, otisku a oříznutí. Před pečením je nechávám přes noc odležet v chladu. Hruškové dřevo by pečení zvládlo, ale formy do trouby rozhodně nepatří.
Jaké chyby mohou snížit jejich životnost?
Nejhorší je namáčení ve vodě. Nepoužívejte ani čisticí prostředky. Před použitím formu potřete olivovým olejem a nechte ho vstřebat. Po práci ji očistěte jemným kartáčkem na boty. Když v ní zůstanou zbytky těsta, použijte zubní kartáček se střední tvrdostí.
Pečete i vy? Máte svůj recept?
Ano, občas si upeču i vlastní perníčky, ale více se věnuji výrobě forem a hledání nových motivů. Můj recept je jednoduchý: dva díly hladké mouky, jeden díl medu a trochu jemně mletého perníkového koření. Do formy lze vložit i marcipán, sušenkové těsto nebo jiné tvarovatelné hmoty. Dobře odleželé těsto vyválejte na tloušťku asi o 1/3 větší než je hloubka formy. Formu položte na připravenou „placku“ a přitlačte. Poté formu otočte a ořízněte okraje. U perníčků a sušenek nechám základní tvar do druhého dne odležet v chladu.
Děkujeme za rozhovor.
