Čínská armáda zintenzivní výcvik a „přijme razantní opatření“, aby ochránila svrchovanost a územní celistvost země. Uvedlo to dnes čínské ministerstvo obrany v reakci na plány USA prodat Tchaj-wanu zbraně v hodnotě 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard Kč), informovala agentura Reuters.
Informace o obchodu, který je dosud největším balíčkem zbraní, jaký Spojené státy Tchaj-wanu dodaly, přichází v době, kdy Čína zesiluje svůj vojenský a politický tlak na tento ostrov, jenž Peking považuje za součást svého území.
Čínské ministerstvo uvedlo, že předložilo Spojeným státům „důrazný protest“ a vyzvalo je, aby okamžitě zastavily prodej zbraní Tchaj-wanu a dodržovaly svůj závazek nepodporovat „síly usilující o nezávislost Tchaj-wanu“.
„Separatistické síly usilující o nezávislost Tchaj-wanu za cenu bezpečnosti a blahobytu tchajwanských spoluobčanů využívají těžce vydělané peníze obyčejných lidí k obohacování amerických obchodníků se zbraněmi ve snaze ‚dosáhnout nezávislosti pomocí vojenské síly‘,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Spojené státy si tím, že opakovaně porušují své slovo, podporují a tolerují nezávislost Tchaj-wanu, „koledují o potíže“, dodalo čínské ministerstvo obrany.
„Čínská lidová osvobozenecká armáda bude i nadále posilovat výcvik a bojovou připravenost, přijímat rázná opatření k ochraně národní suverenity a územní celistvosti a rozhodně mařit pokusy o separatismus a vnější zásahy směřující k ‚nezávislosti Tchaj-wanu‘,“ dodalo ministerstvo, které neupřesnilo, o jaké konkrétní kroky by se mohlo jednat.
Washington má s Pekingem formální diplomatické vztahy. S Tchaj-wanem sice udržuje neoficiální vztahy, je ale jeho nejdůležitějším dodavatelem zbraní. Spojené státy jsou ze zákona povinny poskytovat ostrovu prostředky k obraně, i když je prodej těchto zbraní trvalým zdrojem napětí s Čínou.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jeho slov silou. Peking na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan ovšem od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
