Turingovu cenu letos obdrželi americký fyzik Charles Bennett a kanadský počítačový vědec Gilles Brassard za vývoj zdánlivě neprolomitelného šifrování. Práce dvojice vědců známá pod pojmem kvantová kryptografie proměnila bezpečnou komunikaci a informatiku, uvedla Asociace výpočetní techniky (ACM), která ocenění uděluje. Turingova cena, rovněž přezdívaná Nobelova cena za informatiku, je spojena s finanční odměnou jednoho milionu dolarů (21,3 milionu Kč). Informuje o tom stanice BBC.
Bennett s Brassardem se domnívají, že jejich vynález se stane klíčovým pro elektronickou komunikaci ve světě, který je silně závislý na sdílení dat, ale který se už léta snaží vyvinout výkonnější kvantové počítače. Současná šifrovací technologie se opírá o složité matematické kombinace, ale mnoho vědců má za to, že příchod kvantových počítačů ji učiní nezabezpečenou.
Bennettova a Brassardova teorie známá jako BB84 naopak ukazuje, že jakýkoliv pokus prolomit nebo zkopírovat jejich kvantový šifrovací klíč mění samotné chování jeho prvků, čímž se znemožní jeho replikace.
ACM práci dvojice označila za „cestu k zabezpečení digitální komunikace pro následující desetiletí“.
Dvaaosmdesátiletý Bennett působí v technologické společnosti IBM v New Yorku, zatímco 70letý Brassard je profesorem na Montrealské univerzitě. Muži se potkali náhodou na akademické konferenci v Portoriku v roce 1979. Bennett informatika oslovil, když ve volném čase plavali, a předložil nápad vynalézt bankovku, kterou by nešlo padělat.
Setkání bylo počátkem dlouhodobé spolupráce, během níž dvojice vědců vyvinula postup založený na kvantové fyzice, tedy chování částic hmoty, jako jsou elektrony a fotony.
Turingova cena nese jméno matematika Alana Turinga, jenž dokázal za druhé světové války rozluštit německou šifru, a poskytl tak spojencům cennou výhodu v boji proti nacistům.
