Němečtí muži ve věku 17 až 45 let nově potřebují souhlas úřadů pro delší pobyt v zahraničí. Vyplývá to ze změn zavedených na základě zákona o modernizaci vojenské služby, který vstoupil v platnost 1. ledna a počítá mimo jiné se zavedením dobrovolné vojenské služby. Upozornil na to server televize BBC.
Cílem opatření je posílit obranyschopnost země v reakci na bezpečnostní hrozby spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. Mluvčí ministerstva obrany BBC řekl, že muži od 17 let musí nově žádat o souhlas s pobytem v zahraničí, pokud chtějí vycestovat na dobu delší než tři měsíce.
Podle současných zákonů by úřady měly žádosti zpravidla schvalovat. Není však zatím jasné, jak bude pravidlo vymáháno v případě porušení.
Mluvčí ministerstva obrany uvedl, že cílem nařízení je zajistit spolehlivý a smysluplný systém vojenské evidence, protože v případě mimořádné situace je důležité vědět, kdo se může delší dobu zdržovat v zahraničí. Ministerstvo zároveň připustilo, že opatření může mít dalekosáhlé dopady na mladé lidi, a uvedlo, že se připravují pravidla pro výjimky, aby se předešlo zbytečné byrokracii.
Právním základem tohoto požadavku je německý zákon o branné povinnosti z roku 1956, který byl několikrát novelizován, naposledy loni v prosinci.
Před poslední novelou zákona se povinnost hlásit delší pobyty v zahraničí vztahovala pouze na dobu, kdy byla v Německu vyhlášena obranná pohotovost nebo mobilizace. Podle zástupce ministerstva obrany podobné ustanovení existovalo už během studené války, ale prakticky se neuplatňovalo.
Zákon o modernizaci vojenské služby zároveň stanovuje plán zvýšit do roku 2035 počet aktivních vojáků na 260.000 z nynějších zhruba 180.000. Parlament také v prosinci schválil zavedení dobrovolné vojenské služby, což znamená, že všichni osmnáctiletí obdrží dotazník, zda mají zájem se připojit k armádě. Od července 2027 musí také muži absolvovat test fyzické způsobilosti, aby bylo možné posoudit, zda jsou způsobilí ke službě v případě války.
Ženy se mohou do služby v armádě přihlásit dobrovolně. Podle německé ústavy je nelze ke službě v armádě nutit.
I když je plán postaven na dobrovolnosti, v případě zhoršení bezpečnostní situace nebo nedostatku dobrovolníků by mohla být zvážena forma povinné vojenské služby. Když zákon schvaloval parlament, mnoho mladých lidí se připojilo k protestům proti změnám.
Podobně jako jiné evropské země i Německo v mírových 90. letech minulého století omezilo své ozbrojené síly. V době studené války mělo armádu čítající téměř půl milionu vojáků. Povinná vojenská služba v Německu byla zrušena v roce 2011, za vlády kancléřky Angely Merkelové.
