Představitelé Evropské unie oznámili novou aplikaci pro ověřování věku, která má chránit děti online, v době, kdy vlády po celém světě řeší, jak omezit vystavení nezletilých škodlivému digitálnímu obsahu, aniž by byla narušena ochrana soukromí nebo přístup k informacím.
Henna Virkkunenová, výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii, v prohlášení z 15. dubna uvedla, že aplikace je technicky připravena a umožní uživatelům prokázat svůj věk bez sdílení citlivých osobních údajů.
„Naše řešení je založeno na principu důkazu s nulovou znalostí (zero-knowledge proof),“ sdělila a dodala, že uživatelé budou mít i nadále „plně pod kontrolou“ svá data při přístupu ke službám s věkovým omezením.
Virkkunenová vysvětlila, že tento přístup nevyžaduje, aby platformy skenovaly pasy nebo údaje o obličeji.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila aplikaci v prohlášení z 15. dubna za „zcela anonymní“ a dodala, že uživatelé si ji mohou nastavit pomocí pasu nebo občanského průkazu.
„Takže už neexistují žádné výmluvy,“ uvedla von der Leyenová. „Evropa nabízí bezplatné a snadno použitelné řešení, které může chránit naše děti před škodlivým a nelegálním obsahem.“
Oznámení přichází v době širšího globálního tlaku na regulaci přístupu dětí k sociálním sítím.
Několik zemí, včetně Austrálie, Francie, Řecka, Dánska, Španělska a Slovinska, oznámilo nebo zavedlo omezení, přičemž Austrálie se v prosinci 2025 stala první zemí, která zakázala používání sociálních sítí dětem mladším 16 let.
Opozice
Skupiny na ochranu digitálních práv a občanských svobod ostře vystoupily proti snaze EU zavést ověřování věku a tvrdí, že tento přístup může oslabit základní svobody na internetu, aniž by výrazně zlepšil bezpečnost dětí. Organizace Electronic Frontier Foundation uvedla, že taková opatření nutí uživatele „obětovat svou anonymitu, soukromí a bezpečnost jen proto, aby mohli přistupovat k legálnímu obsahu“, a označila je za formu cenzury, která může nepřiměřeně zasahovat marginalizované skupiny.
Mezitím organizace Open Rights Group konstatuje, že regulátoři tlačí platformy k používání stále invazivnějších nástrojů, jako jsou biometrické skeny nebo kontroly identity, a to navzdory technickým omezením, rizikům zneužití dat a důkazům, že uživatelé mohou omezení snadno obcházet. Skupina podotkla, že snahy, jako je tlak EU na ověřování věku, zvyšují riziko širšího rozšiřování online dohledu bez jasně prokázané účinnosti.
Podle Evropské komise testuje sedm zemí verze systému ověřování věku.
„Francie, Dánsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Kypr a Irsko patří mezi průkopníky. Plánují aplikaci integrovat do svých národních digitálních peněženek,“ oznámila von der Leyenová.
Virkkunenová uvedla, že plánuje později v dubnu vytvořit celoevropský koordinační mechanismus, který zajistí jednotné zavádění v členských státech. Cílem je podle ní vytvořit jednotný systém, nikoli „27 různých“.
EU rovněž plánuje zveřejnit návrh aplikace jako open source, což umožní soukromým společnostem vytvářet kompatibilní řešení, pokud splní standardy ochrany soukromí a technické požadavky.
„Internet musí být bezpečným místem pro naše děti,“ zmínila Virkkunenová. „Místem, kde se mohou učit, růst a navazovat kontakty.“
„Bezprecedentní opatření“
Virkkunenová sdělila, že Evropská unie přijala podle jejích slov „bezprecedentní opatření“ proti platformě TikTok kvůli funkcím, jako je nekonečné posouvání, automatické přehrávání a algoritmická personalizace, které byly podle ní navrženy tak, aby maximalizovaly zapojení uživatelů, zejména dětí.
„Vzkaz je jasný: v Evropě bude muset TikTok změnit svůj základní design,“ řekla a zdůraznila, že blok „nepřistoupí na kompromisy v oblasti [blaha] našich dětí“.
Dodala, že podobná opatření se připravují i proti Facebooku, Instagramu, Snapchatu a platformě rychlé módy Shein, stejně jako proti čtyřem nejmenovaným pornografickým webům, které podle EU postrádají odpovídající mechanismy ověřování věku.
Tlak na vymáhání pravidel přichází v době, kdy regulátoři tvrdí, že mnoho platforem nedokázalo dostatečně zabránit nezletilým v přístupu ke škodlivému nebo nevhodnému obsahu.
Zjištění průzkumů
Účinnost zákazů sociálních sítí zůstává předmětem zkoumání a první výsledky průzkumů ukazují smíšené závěry.
Průzkum společnosti YouGov zveřejněný 17. března ukázal, že 59 procent dospělých v Austrálii se domnívá, že zákaz pro osoby mladší 16 let byl účinný, což podle výzkumníků odráží opatrný optimismus.
Před zavedením zákazu vyjádřilo 77 procent dospělých obavy z online rizik pro děti, včetně kyberšikany a vystavení škodlivému obsahu. Někteří rodiče však uvedli i negativní dopady, jako je prohlubování digitální nerovnosti, přesun na méně regulované platformy a oslabení sociálních vazeb mezi dětmi.
Samostatný výzkum zveřejněný 13. dubna britskou neziskovou organizací Molly Rose Foundation zaměřenou na online bezpečnost upozornil na problémy s vymáháním pravidel.
Skupina zjistila, že 61 procent australských dětí ve věku 12 až 15 let, které měly účty před zavedením zákazu, si zachovalo přístup alespoň k jedné omezené platformě.
Studie rovněž zjistila, že platformy často nedokázaly odstranit účty nezletilých, přičemž mnoho dětí uvedlo, že proti jejich profilům nebyla přijata žádná opatření.
Polovina respondentů řekla, že zákaz neměl žádný vliv na jejich online bezpečnost, zatímco 14 procent uvedlo, že se cítí méně bezpečně.
Molly Rose Foundation poznamenala, že tato zjištění zpochybňují účinnost plošných zákazů a varovala, že mohou vytvářet „falešný pocit bezpečí“, aniž by řešily základní problémy v návrhu platforem.
Vlády nadále zkoumají alternativní přístupy. Spojené království 25. března oznámilo, že zahájí šestitýdenní pilotní projekt zahrnující 300 rodin, který bude testovat opatření, jako jsou zákazy sociálních sítí, časové limity a digitální zákaz vycházení.
Úředníci informovali, že cílem pilotního programu je zjistit, co funguje v praxi, ještě před rozhodnutím o celostátní politice.
–ete–
