Doplnění: Do článku byla doplněna reakce Generálního štábu Armády České republiky. (29. dubna 2026)
Po sérii článků o případu soudního sporu vojáka Armády ČR s velením a o událostech, které následovaly na útvaru, když soud proti velení vyhrál, přinášíme poslední kousek mozaiky. Četař Michal Kurowski nakonec koncem minulého roku odešel od 74. mechanizovaného praporu v Bučovicích. „Donutili mě odejít,“ řekl s tím, že vedení mu záměrně vytvářelo ztížené podmínky, a proto podal žádost o zkrácení závazku.
Soud dal v listopadu 2024 za pravdu vojákovi, který se ohradil proti postupu velitele, který ho odvelel ze zahraniční mise (repatriace) s tvrzením, že je nutné provést jeho „psychiatrické vyšetření“. Po posouzení předložených důkazů označil soud postup za protizákonný. Četař prohlašuje, že jeho případ je pouze jedním z mnoha případů „zneužití moci nadřízených k šikaně a poškozování podřízených“.
Na soud se obrátil až poté, co se neúspěšně pokoušel najít pomoc uvnitř armády a na Ministerstvu obrany. Když soudní senát Městského soudu v Praze rozhodl, že byla jeho repatriace z mise nezákonná, Generální štáb AČR příkaz k jeho repatriaci zrušil a četař měl dojem, že se „blýská na lepší časy“.
Velení praporu a dalších složek armády se ho však podle jeho slov snažilo „vytlačit“ na okraj a „poškodit“ s cílem přinutit ho k odchodu z armády. K tomuto kroku se rozhodl na konci roku 2025.
Závazek u armády měl původně podepsaný do konce roku 2032. Ukončit jej chtěl s „požadavkem o zkrácení závazku z důvodu protiprávního jednání a šikany“. S tímto odůvodněním mu žádost vedení neschválilo, popisuje. Poté, co do požadavku doplnil „a z důvodu zdravotního stavu syna“, vedení žádost schválilo – oficiálně však pouze pro tuto část odůvodnění.

Co tomu předcházelo? Situace na útvaru
„Jenom za právní obhajobu jsem musel utratit desítky tisíc,“ říká dnes již bývalý voják, který podle jeho slov čelil na útvaru po medializaci jeho případu a vyhraném soudním procesu nátlaku. Vedení útvaru na opakované žádosti deníku Epoch Times o komentář od listopadu 2021 až dodnes ani jednou nereagovalo.
Ministerstvo obrany deníku Epoch Times již dříve sdělilo, že „záležitostí pana četaře Kurowského se zabývá hlavní inspektor ochrany lidských práv resortu Ministerstva obrany“, což však podle vojáka jeho situaci nezlepšilo.
„Přestal jsem vidět smysl v tom, abych tam [na útvar] každý den chodil a čelil nějakému nátlaku, výhrůžkám nebo vyčleňování a tak dále,“ řekl Epoch Times Kurowski. „Když už se to začalo dotýkat i mé rodiny, tak to už pro mě bylo přes čáru.“
Přestal jsem vidět smysl v tom, abych tam každý den chodil a čelil nějakému nátlaku, výhrůžkám nebo vyčleňování a tak dále.
„Pan generál Mikula mi vyhrožoval, že pokud budu pokračovat ve svém jednání, a tím myslel podání stížností, odvolání atd., že mi to nepomůže, a pak že se může stát, že mě odvelí nejdále, co bude ve své kompetenci moc, což se také nakonec stalo,“ řekl Kurowski.
„Můj syn je po operaci srdce a vedení to vědělo. Syn je v pohodě, ale míval sem tam záchvaty. Když bych měl pracovat dvě nebo dvě a půl hodiny od domova, nepočítám cvičení, to si člověk vždycky nějak zařídí, a nemohl se v případě potřeby dostat domů… Abych každý den jezdil přes sto kilometrů jenom proto, že se pan generál chce mstít… Koupil jsem dům poblíž útvaru, abych mohl být po práci co nejrychleji doma.“
Podle Kurowského jsou tyto praktiky na „takzvané udržování autority“ jedním z důvodů, proč lidé od armády odcházejí.
U jednotky ho po otevření kauzy na veřejnosti a soudním sporu podle jeho výpovědi přeřadili na jinou pozici, dveře svojí skříňky našel rozlomené s vylomenými panty, jindy skříňku zaskládanou materiálem, neumožnili mu účast na výběrovém řízení na jiná místa (i když splňoval podmínky), nedostal odměny, byl přeřazen do posádkové podpory, vyčleňován z jednotky na samostatnou činnost, byla mu odmítnuta úprava pracovní doby (nakonec po řadě hlášení doba o půl hodiny posunuta), během zdravotní dovolené po pracovním úrazu byl opakovaně kontrolován (nad rámec zákona) a nakonec měl být převelen na „přibližně 100 km vzdálené místo“.
Požádali jsme tiskové oddělení 74. mechanizovaného praporu o komentář k jednotlivým prohlášením četaře Kurowského. Do doby vydání článku na žádost nereagovalo.

Plán na zlepšení chodu armády
Bývalý voják se dnes zamýšlí nad tím, zda pověst armády poškozuje voják, který zveřejní svůj příběh v médiích a obrací se na soudy, protože mu již nezůstala žádná možnost obrany, nebo je to velení a armádní systém, který dotlačí vojáka do takové situace. „Je odznakem správného vojáka, že si nechá vše líbit a bude mlčet, nebo snaha pomoci odstranit z armády negativní chování velení?“ ptá se Kurowski.
Ještě před odchodem z armády se v dubnu 2025 setkal na osobní schůzce s bývalým ministrem obrany a tehdejším poslancem Lubomírem Metnarem (ANO), na které předložil podrobný plán na zlepšení efektivity a chodu armády. Jeho pohled zevnitř armády Metnara údajně zaujal natolik, že strávili schůzkou celkem pět hodin. Požádali jsme ministra e-mailovou cestou o potvrzení schůzky. Do doby vydání článku na dotaz neodpověděl.
Podle bývalého četaře existuje řada přístupů, kterými by bylo možné motivovat nové lidi, aby do armády vstoupili, udrželi se ve službě co nejdéle a aby vycvičení vojáci z armády neodcházeli. Změny, které zavádí současný ministr obrany, nejsou podle něho prozatím tak efektivní, jak by mohly být.
Kurowski souhlasí s prohlášením, že investovat do armády více financí samo o sobě nestačí, protože se s penězi někdy zbytečně mrhá (na konci roku se nakupuje, aby se utratily peníze a aby příště nebyly poskytnuté finance nižší, pokud by se vše nevyčerpalo) nebo rozumným investicím brání zaběhané armádní a administrativní postupy (nakupují se pouze věci do 40 tisíc, protože dražší vyžadují větší administrativní činnost, do které se nikomu nechce).
Dodatečná odpověď AČR
„K Vaší žádosti o komentář k případu odchodu pana Michala Kurowského z Armády České republiky se nebudeme blíže vyjadřovat z důvodu stále probíhajícího řízení v režimu Rozkazu ministr obrany č. 41/2014 Věstníku MO, Vyřizování petic a stížností.
Vaše konkrétní dotazy se vztahují k podnětům pana Kurowského, které dosud nebyly všechny vypořádány. Jako stěžovatel bude pan Kurowski samozřejmě o výsledku tohoto řízení vyrozuměn jako první.
S pozdravem
pplk. PhDr. Zdeňka Sobarňa Košvancová
Oddělení komunikace s veřejností
Kanceláře náčelníka Generálního štábu AČR“
