Správní soud v Bádensku-Württembersku zamítl sedm žalob týkajících se poplatku za veřejnoprávní vysílání a poprvé hodnotil i obsah programů. Soudci nezjistili žádné systémové nedostatky v různorodosti a vyváženosti a nevidí tedy důvod pro prohlášení poplatku za neústavní.
Poplatek za veřejnoprávní vysílání je v souladu se zákonem. Program ARD, ZDF a Deutschlandradio není kvalitativně natolik nedostatečný, že by porušoval takzvaný ústavní princip ekvivalence vzhledem k výši poplatku. Nebyly rovněž nalezeny důkazy o zjevně „pravidelných deficitech“ v oblasti různorodosti a vyváženosti celkového programu. K těmto závěrům dospěl 2. senát Správního soudu v Bádensku-Württembersku v Mannheimu. Soud v úterý 21. dubna zveřejnil rozsudky v sedmi řízeních, které byly vydány již 14. a 15. dubna.
Soud zároveň nepřipustil odvolání k Federálnímu správnímu soudu. Žalobci se proti tomuto rozhodnutí mohou odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu.
Federální správní soud: Možnost věcného přezkumu v řízeních týkajících se poplatku za veřejnoprávní vysílání
Toto řízení vzbudilo veřejný zájem, protože se soud poprvé měl zabývat věcným přezkumem a hodnocením programového obsahu. Dříve správní soudy tuto možnost vždy odmítaly.
Nejvyšší správní soud rozhodl v říjnu 2025, že věcný přezkum náleží i správním soudům. Toto platí zejména v případě, kdy může být poplatek za veřejnoprávní vysílání za určitých okolností považován za neústavní.
K tomu by mohlo dojít, pokud by soud shledal, že celková nabídka veřejnoprávního vysílání porušuje proporcionalitu mezi zátěží poplatku a jeho přínosem. To by mohlo být prokázáno, pokud by v průběhu delšího období byly zjevné a pravidelné nedostatky v oblasti věcné a názorové různorodosti a vyváženosti.
Správní soud: Spektrum je dostatečně široké
Žalobci v tomto řízení tvrdili, že dochází k jednostrannému zvýhodnění „levicových“ a „progresivních“ postojů ve „skoro všech společensky kontroverzních tématech“. Jako příklady uvedli například témata jako pandemii covidu-19, válku na Ukrajině nebo zpravodajství o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Žalobci se rovněž cítili poškozeni tím, že hospodaření veřejnoprávního vysílání nebylo dostatečně úsporné a ekonomické.
Správní soud však neuznal, že žalobci prokázali systémové nedostatky. Veřejnoprávní vysílání podle soudu pokrývá široké spektrum informací – od vzdělání, kultury a zábavy až po sport.
Předložení žalobců týkající se politického formování názoru samo o sobě neodůvodňuje odlišné hodnocení. Správní soud odkázal na judikaturu Federálního ústavního soudu.
Podle tohoto soudu jsou „orgány dozoru veřejnoprávních vysílacích institucí se svou vnitřní pluralistickou organizací nejlépe způsobilé zajistit názorovou různorodost a vyváženost celkové nabídky programů“.
–etg–
