Možnost propojit senzory v půdě a porostu zemědělských plodin s umělou inteligencí se podařilo vědcům z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Přinášejí tak zemědělcům lepší možnosti, jak vytvářet předpovědi různých veličin v mapách a grafech, jež může zemědělec využít při plánování agrotechnických opatření, uvedl v tiskové zprávě řešitel projektu Tomáš Středa. Data z meteorologických stanic totiž nemusejí přesně odpovídat situaci na pozemku, který je vzdálený třeba jen stovky metrů.
V Česku již funguje mikroklimatický monitoring, který umožňuje předpovídat výskyt škůdců a chorob. Byl ale limitovaný tím, že nebyl přesný, lokální a kontinuální. „Meteorologické podmínky v porostu a jeho různých vrstvách jsou výrazně odlišné od podmínek na standardních klimatologických stanicích. Přebírání údajů z těchto stanic pro odvození podmínek v porostu je tak ošidné. Už rozdíl několika desítek metrů může znamenat výrazně jinou teplotu, vlhkost, proudění vzduchu a tím riziko výskytu a rozvoje chorob či škůdců,“ vysvětlil Středa.
Nový systém je specifický v tom, že pracuje se dvěma vzájemně propojenými vrstvami. Jsou to senzory v terénu, které měří sadu agrometeorologických veličin. „V druhé úrovni je cloudová aplikace, která data sbírá v reálném čase, analyzuje je pomocí umělé inteligence a následně umožňuje tvorbu predikcí a doporučení. Obě úrovně spolu komunikují pomocí bezdrátových sítí,“ popsal systém Středa. Senzory mohou získávat pro konkrétní lokalitu informace o atmosférických srážkách, vlhkosti vzduchu, vlhkosti půdy nebo ovlhčení listů. Kromě toho dokážou získat údaje také o teplotě vzduchu a půdy v různých výškách, o směru a rychlosti větru nebo intenzitě slunečního záření.
Díky datům a výstupům tak může být péče o rostliny cílenější. „Systém poskytuje praktické, okamžité a částečně i predikční informace o tom, kdy je například vhodné pustit závlahy, jak velká má být dávka vody či kdy je a není vhodné hnojit s ohledem na průběh počasí a jeho předpověď,“ uvedl Středa. Systém tak může zemědělci uspořit hnojiva či vodu.
Výhodou je kromě dvouúrovňového sběru dat a následného zpracování modulární konstrukce, která se dá upravit na míru, a také kalibrace senzorů Českým hydrometeorologickým ústavem a Výzkumným ústavem monitoringu a ochrany půdy, které se na projektu podílely.
