Aktualizováno 28. 4. 2026 v 15:20 o vyjádření tiskového mluvčího DIAMO
Státní podnik DIAMO dnes ohlásil dokončení první etapy studie proveditelnosti ložiska ve Zlatých Horách, které se nacházejí v pohoří Jeseníky. Studie navazuje na několik let trvající geologický průzkum zásob zlata, mědi a zinku v této lokalitě.
„Dokončená první etapa studie ukazuje, že projekt má nejen ekonomický potenciál, ale také reálnou šanci přinést dlouhodobý přínos regionu i celému českému těžebnímu sektoru,“ uvedl dnes Ladislav Pašek, náměstek ředitele pro suroviny a rozvoj státního podniku DIAMO v zaslaném tiskovém prohlášení.
Studie se podle něho v první fázi zaměřila na možnosti dalšího využití ložiska v prostoru bývalého dolu z 90. let minulého století a na varianty zpracování vytěžené rudy. Podle studie by se mělo k těžbě využít „maximální zapojení domácí ekonomiky“.
„Naším cílem je, aby co nejvíce práce i přidané hodnoty vznikalo přímo v České republice. To může mít výrazný pozitivní dopad jak na místní ekonomiku, tak na celé odvětví,“ uvedl Pašek.

Projekt by měl zohledňovat ochranu životního prostředí a efektivní využití materiálů vznikajících při těžbě. Podle zprávy se počítá s návratem části hlušiny a většiny flotačních kalů zpět do podzemí, kde poslouží ke stabilizaci vydobytých prostor. Další materiály by mohly být podle studie využity jako stavební suroviny.
Studie uvažuje o přístupech k ochraně vodních zdrojů a využití důlní vody s cílem minimalizovat odběr z okolního prostředí.
První etapa studie má dále projít posouzením nezávislých odborníků a zapracováním jejich připomínek. Potom je v plánu materiál předložit dozorčí radě podniku DIAMO.
„Od samotné těžby jsme z hlediska komplexnosti studií v tuto chvíli ještě dost daleko,“ sdělil pro Epoch Times tiskový mluvčí státního podniku Tomáš Indrei s tím, že po schválení dozorčí radou by ještě následovalo posouzení Ministerstvem průmyslu a obchodu a v dalším kroku pak vládou.
Ekonomický potenciál
Podle náměstka ředitele pro suroviny a rozvoj státního podniku zatím „všechny posuzované varianty již nyní vykazují pozitivní ekonomický potenciál“.


Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku má podle loňského průzkumu obsahovat skoro 11 tun zlata, což je pětinásobek původních propočtů. Cena zlata se tento měsíc pohybuje kolem sto tisíc Kč za trojskou unci. Hodnota odhadovaného množství ložiska by tak při současných tržních cenách činila zhruba 35 miliard korun. Kvůli rentabilitě dobývání připadá podle DIAMA v úvahu těžba zhruba poloviny tohoto množství.

Zlato se v Česku netěží už tři desítky let. Ve Zlatých Horách se ale v posledních letech začalo díky rostoucím cenám zlata a prvním výsledkům průzkumu hovořit o možné obnově dobývání tohoto drahého kovu. Místní samospráva se k těžbě staví odmítavě.
Přesně se podle DIAMA jedná o 10,89 tuny zlata, 8,63 tuny stříbra, 25 000 tun zinku, 5 600 tun mědi a 1 600 tun olova. Skutečné zásoby kovů jsou ale prý pravděpodobně vyšší. Údaje ze starých vrtů u Zlatých Hor totiž podle DIAMA naznačují, že některá místa bohatá na kovy dosud nebyla dostatečně prozkoumána.
Těžba ve Zlatých Horách
Zlato se v Česku těžilo do roku 1994, kdy ve Zlatých Horách skončila těžba polymetalické rudy složené z různých prvků, včetně zlata. Zastupitelé Zlatých Hor v září záměr obnovit těžbu zlata odmítli. „Diskutovalo se o přínosech pro rozvoj města a neshledali jsme v tomto směru v této chvíli žádné příznivé dopady, které by měly napomoci rozvoji města,“ řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác. Zlato se podle něj mělo z místního ložiska vytěžit v 90. letech, kdy kvůli ukončení těžby přišlo v regionu o práci 700 až 800 lidí. „Byla to tehdy pro město velmi těžká doba. Od té doby se Zlaté Hory transformovaly, už tady máme největší firmu na Jesenicku a investovali jsme nemalé peníze do turistického ruchu,“ podotkl.
Výrazný nárůst zásob nerostů u Zlatých Hor oproti původním propočtům Pašek zdůvodnil důkladnějším průzkumem na větším území. „Především úspěšná validace v minulosti provedených vrtů umožnila jejich zahrnutí do výpočtu zásob. Díky tomu bylo ložisko rozšířeno i mimo oblast nově provedených vrtů. Dále podrobná nová vrtná kampaň prozkoumala ložisko do větších hloubek a byly objeveny nové zásoby. V neposlední řadě díky rostoucí ceně strategických komodit je dnes ekonomicky využitelná ruda s mnohem menším obsahem kovů než před několika málo lety,“ řekl Pašek.
V Česku geologové evidují 15 ložisek zlata. Podle dosud publikovaných údajů v nich má být celkem 77 tun, které lze vytěžit a jejichž dobývání by se podle odborníků vyplatilo.
