Poslech známého ptačího zpěvu z vašeho okolí může podle nové studie zlepšit náladu a snížit stres účinněji než exotické zvuky z dalekých krajin.
Nemusíte se vydávat do deštného pralesa – stačí ptáci za vaším oknem.
Nový výzkum ukazuje, že už jedna minuta poslechu známého ptačího zpěvu dokáže ulevit od stresu a zlepšit náladu účinněji než zvukové kulisy tropické divočiny. Naznačuje to, že naši psychickou pohodu může nenápadně formovat právě příroda, ve které jsme vyrůstali.
Studie, nedávno publikovaná v časopise Journal of Environmental Psychology, vznikla ve spolupráci několika německých výzkumných institucí. Vědci zkoumali, zda je pro zlepšení nálady rozhodující rozmanitost zvuků zvířat a zda hraje roli fakt, jestli jsou tyto zvuky lidem blízké, nebo pocházejí ze vzdálených míst.
Výzkumníci pustili 195 studentům v Německu minutové zvukové nahrávky lesního prostředí. Ty se lišily jak počtem slyšitelných zvířat, tak tím, zda pocházely z místních lesů, nebo z tropických oblastí.
Účastníci jednoznačně upřednostňovali zvuky z domácích lesů před nahrávkami přírody z dalekých krajin.
Známé působí lépe než exotické
Respondenti poslouchali dvě zvukové ukázky z německých lesů a nahrávky z thajské džungle, kde je ekosystém zcela odlišný.
Poslech zvuků místního lesa u nich obecně vedl k lepší náladě, vyšší soustředěnosti a nižší míře stresu. Známější zvuky lidé hodnotili jako příjemnější a více regenerující; vyvolávaly v nich také silnější pocit úžasu než zvuky tropické přírody.
Výzkum také ukázal, že větší množství zvířecích zvuků posilovalo pocit úžasu pouze tehdy, pokud šlo o zvuky z místních lesů. Když účastníci vnímali větší rozmanitost druhů, cítili se celkově lépe a méně podléhali negativním emocím.
Nejde tedy jen o počet druhů
Nejde tedy jen o počet druhů v prostředí, uvedla pro Epoch Times hlavní autorka studie Aletta Bonnová, profesorka na Friedrich Schiller University Jena. Zvuky, které lidem připomínají důvěrně známé prostředí – například ptáky, které slýchají při procházkách v okolí domova – mají podle ní výrazně silnější pozitivní účinek. Naopak složité zvuky bez jasného zdroje mohou někdy příznivé pocity tlumit.
Vědci zohlednili i demografické faktory, ale nezjistili žádné významné rozdíly v reakcích podle věku, pohlaví ani ekologických znalostí.
Zjištění mají praktický význam zejména pro lidi, kteří mají omezený přístup k přírodě. „Pokud lidé kvůli nemoci nebo omezené pohyblivosti nemohou vyjít ven a poslouchat přirozený ptačí zpěv, nebo mají jen malý přístup k zeleni, mohou jim pomoci i nahrané zvuky,“ vysvětlila Bonnová.
Podle klinické psycholožky Debry Kissenové, která se na studii nepodílela, nepředstavuje využívání nahraných přírodních zvuků žádné riziko. „Péče o duševní zdraví vyžaduje více nástrojů,“ poznamenala. „Je užitečné mít snadno dostupné nahrávky, ale zároveň si v životě ponechat prostor i pro skutečný kontakt s přírodou.“
Osobní vztah k přírodě hraje roli
„Osobní vztah k přírodě může být důležitou součástí duševního zdraví,“ uvedla psychiatrička Nissa Keyashianová, autorka knihy Practicing Stillness, která u studie neasistovala.
Lidé i jejich předci byli po většinu své existence obklopeni přírodou a teprve nedávno se přesunuli do městského prostředí. „Pobyt v přírodě nám pomáhá plně se ukotvit v těle a v přítomném okamžiku. Obojí souvisí se zlepšením psychické pohody.“
Poslech nahrávek však podle odborníků nenahradí skutečný prožitek.
„Nemůžete dýchat čerstvý vzduch, vstřebávat sluneční světlo ani vnímat krásu okolí všemi smysly,“ upozornil psychiatr Vinay Saranga. „Nahrané zvuky sice pomáhají, ale nejsou tak pohlcující a nepřinášejí tolik benefitů jako skutečný pobyt venku.“
Přírodní zvuky jako dostupná pomoc
Přírodní zvuky představují jednoduchý, rychlý a finančně nenáročný způsob, jak podpořit základní psychickou stabilitu, míní Saranga.
Zvlášť přínosné mohou být pro obyvatele velkoměst, kteří mají omezené možnosti kontaktu s divočinou, nebo pro ty, kterým v tom brání zdravotní potíže.
Poslech přírody pomáhá snižovat stres a navozovat uvolnění, neměl by však nahrazovat odbornou péči u vážnějších potíží, například u těžkých depresí. „Může poskytnout smysluplnou krátkodobou úlevu a dobře doplnit léčbu, ale sám o sobě nestačí,“ dodal Saranga.
Zvuky přírody mohou pomoci zvládat stresové situace, například v kanceláři, nebo usnadnit večerní zklidnění před spánkem. Odborníci však stále doporučují vyhledávat skutečnou přírodu, kdykoli je to možné.
Není přitom nutné jezdit na celý den do hor. „I pouhých 10 až 15 minut ranního slunečního světla nebo krátká pauza v zeleni během oběda mohou být velmi přínosné,“ uzavřel Saranga.
Bonnová s tímto pohledem souhlasí.
„Zařadit krátkou zacházku do parku cestou do práce, do školy nebo při nákupech a vědomě vnímat přírodu má pozitivní vliv na naši pohodu,“ uvedla. „Naše studie potvrzuje, že i minuta poslechu ptačího zpěvu dokáže zlepšit náladu a zmírnit stres.“
–ete–
