Mnoho lidí někdy v životě spatřilo útvary podobné amébám nebo průsvitné částice plovoucí rychle ve vzduchu, a to zejména ve světlém prostředí.
Tyto částice se však nepohybují ve vzduchu, nýbrž ve vašem oku.
„Plovoucí částice [první typ] se objevuje, když dochází ke smršťování sklivce, želatinové látky vyplňující přibližně 80 procent očí, která pomáhá oku udržovat jeho oválný tvar … Jak se sklivec smršťuje, trochu houstne, a vlákna pak mohou vrhat drobné stíny na sítnici. To jsou tyto plovoucí částice,“ uvádí National Institutes of Health.
Mohou se projevovat jako malé kuličky nebo zakroucené čárky, které se objevují přirozeně s věkem a obvykle se není čeho obávat. V případě, že se však tyto příznaky zhorší nebo jsou doprovázeny bolestí či ztrátou zraku, měli bychom vyhledat lékařskou pomoc, doporučuje institut.
Malé tečky poletující ve vzduchu
Někteří z nás také občas vidí za slunečného dne na modré obloze rychle poletující světlé tečky. Tomuto optickému jevu se říká entoptický fenomén modrého pole, tedy jev probíhající rovněž uvnitř oka.
Toto je opačný jev na rozdíl od předcházejícího, kdy nevidíte stíny, ale malé pohybující se mezery, které způsobují průnik světla skrze sítnici. Tyto mezery jsou způsobeny bílými krvinkami ve vlásečnicích na povrchu sítnice.
Velikost bílých krvinek může totiž někdy narůst do šířky vlásečnice, ty ji tak ucpou, červené krvinky skrze ně nemohou proniknout, a vytvoří se před nimi volný prostor. Tento prostor a bílé krvinky samotné jsou propustné pro modré spektrum světla, zatímco červené krvinky za těmi bílými nikoliv.
V důsledku toho vidíme pohybující se světlé tečky vždy, když tento jev v našich vlásečnicích nastane. Za normálních okolnosti také můžeme vidět za světlými tečkami černý ocásek. Jedná se o červené krvinky, které jsou umístěny za těmi bílými.
