Příští zimní olympiáda, v pořadí již čtyřiadvacátá, se bude opět konat v Asii. Po jihokorejském Pchjongčchangu v roce 2018 přichází na řadu čínský Peking, který se bude moct pochlubit jednou raritou.
Kdy a jak dlouho?
Zimní soutěžní klání národů proběhne od 4. do 20 února 2022, bude tedy trvat něco málo přes 14 dnů.
Kde se bude soutěžit?
Hry nebudou probíhat pouze v samotném Pekingu, ale i v sousední provincii Che-pej. Plánované jsou celkem tři zóny:
1) Peking – místo slavnostního zahájení a ukončení a domov hlavní olympijské vesnice. Na stadionech se bude soutěžit v ledních sportech a v městském obvodu Š‘-ťing-šan si to rozdají snowboardisté a akrobatičtí lyžaři.
2) Jen-čching – stále součástí metropole, avšak 90 kilometrů od jejího centra leží městská část Jen-čching, kde se nachází i mezi turisty velmi oblíbený úsek Velké čínské zdi – Badaling a další historické atrakce. Na ZOH 2022 tu budou probíhat disciplíny skeleton, boby, saně a alpské lyžování. Sníh se zde musí vyrobit umělý, protože se zde vyskytuje jen zřídka.
3) Čang-ťia-kchou – město ležící asi 200 kilometrů od Pekingu se rychle stalo centrem zimních sportů v Číně. Za tři roky se tu uskuteční všechny lyžařské disciplíny kromě alpského lyžování, a to konkrétně v městské části Čchung-li, v oblasti zvané Tchaj-c‘-čcheng.
Disciplíny na zimní olympiádě
Česká želízka v ohni
Samozřejmě doufáme, že i naši sportovci nějaké medaile z Pekingu dovezou. V jaké formě budou za tři roky se dá těžko předpovídat, ale nadějí by mohla být rychlobruslařka Martina Sáblíková. Spekuluje se, že by tam mohla uzavřít svou kariéru.
Znovu oslnit by mohla také Ester Ledecká ve snowboard paralel slalomu nebo Eva Samková při snowboard crossu. Juniorská mistryně světa v biatlonu Markéta Davidová má celou kariéru ještě před sebou a když na sobě zapracuje, má velké naděje.
Mezi muži zase tolik talentů zatím nemáme. Jedním z mála je Michal Krčmář, který získal v biatlonu stříbro na posledních olympijských hrách v Pchjongčchangu, no a v hokeji mají naši kluci šanci vždy.
První na světě
Peking je první město v historii, které bude hostit jak zimní, tak letní olympijské hry (proběhly v roce 2008).
Infrastruktura
Mezi jednotlivými zónami mají jezdit rychlovlaky, které sportovce a jejich fanoušky přepraví rychle z místa na místo (Peking-Čang-ťia-kchou za 50 minut). Co se týče výstavby stadionů, ta nebude tak divoká jako u letních olympijských her, které se v Pekingu odehrály roku 2008. Některé stadiony se totiž pouze uzpůsobí na danou disciplínu.
Kolik to bude stát?
Zorganizovat olympijské hry není levná záležitost. Peking má ovšem 2 výhody. Zaprvé může částečně využít infrastrukturu z letních olympijských her a zadruhé, jako autoritářský stát, se nemusí zodpovídat svým občanům.
Čína utratila v roce 2008 za letní hry 40 miliard amerických dolarů. Rozpočet na ZOH je daleko skromnější – 3,9 miliardy USD. Jenže, jak poznamenává Wall Street Journal, ani původní rozpočet na letní olympiádu nebyl nijak vysoký – 4,6 miliardy dolarů. Peking jej však překročil o 35 miliard dolarů.
Proč zvítězil Peking?
Popravdě řečeno to nebylo zas tak těžké. Při hlasování spolu soupeřily pouze dva státy, oba podobného ražení – Čína a Kazachstán. Všichni rivalové z Evropy se z kandidatury jeden po druhém stáhli. Například v Krakově si místní občané zvolili v referendu stavbu metra namísto pořádání olympiády, zatímco Oslo a Stockholm se nedočkali podpory ze strany politiků.
K pousmání je také fakt, že při konečném hlasování se zhroutil elektronický systém a členové komise musely svou volbu napsat postaru – na lístek.
Kritika olympiády v Číně
Tak jako při letních olympijských hrách v Pekingu i tentokrát se objevují hlasy proti udělení pořadatelství zemi, která ve velkém a hrubě porušuje lidská práva. A tak jako v roce 2008, i za tři roky zůstanou sliby Číny, že se v této otázce napraví, opět nenaplněny. Čili čeká se víc zatýkání, víc týrání, víc mučení.
Při letní olympiádě v Pekingu bylo „pro jistotu“ zatčeno spoustu potenciálních „potížistů“, ať už z řad stoupenců dlouhodobě pronásledované meditační disciplíny Falun Gong, lidskoprávních aktivistů nebo kohokoliv, kdo by si odvážil stěžovat na vládnoucí komunistickou stranu.
Medailový sáňkař Martins Rubenis o své cestě ke sportovním úspěchům
Sophie Richardsonová z Human Rights Watch si po oznámení vítězného pořadatele neodpustila trefnou poznámku: „Olympijské motto výše, rychleji, silněji je dokonalým popisem útoku čínské vlády na občanskou společnost: víc pokojných aktivistů zadrženo v rekordním čase, a podrobeno daleko tvrdšímu zacházení.“
Výkonný kongresový výbor USA pro Čínu dokonce vyzval v říjnu 2018 Mezinárodní olympijský výbor, aby stáhl přidělení olympiády čínskému režimu kvůli „katastrofálnímu stavu lidských práv“ v zemi.
„Domnívat se, že je vůbec možné, aby se za Si Ťin-pchinga (prezident ČLR) pořádaly olympijské hry, je nehorázné,“ prohlásil člen výboru Chris Smith v narážce na masové internace etnických Ujgurů do pracovních táborů.
Rovněž se objevily hlasy kritiky poukazující na nedostatek sněhových srážek v místě pořádání i na fakt, že zimní sporty jsou v Číně teprve v plenkách. Všechny olympijské zóny budou muset použít umělý sníh.
Čínští funkcionáři ovšem promptně slíbili, že sníh nebude problém, prostě se vyrobí z vody. Ostatně to samé udělali Rusové v Soči, ovšem za enormních nákladů, díky čemuž se tato olympiáda zapsala jako nejnákladnější v dosavadních dějinách (55 miliard dolarů).
Hlavní město Číny nemá vody na rozdávání a hýření během her této situaci nijak nepomůže. Jak poznamenává The New York Times odvolávající se zprávu čínské neziskovky Přátelé přírody, 11 lyžařských resortů v Pekingu spotřebovává ročně v průměru kolem 3,7 milionů kubíků vody, což je dostatek zásob pro 42 tisíc lidí.
„Samozřejmě, že by neměli mít lyžařské rezorty,“ říká penzionovaný hydrolog Chu Kchan-pching, který reporty pro Přátele přírody píše.
.jpg){kind=link}
