Názor
Pandemie nemoci COVID-19 bude mít vážné následky pro budoucí obchodní vztahy s Čínou. Někteří odborníci i politikové již volají po tom, aby si západní země držely bezpečný odstup od čínského režimu, stejně jako nyní my musíme s rouškami dodržovat bezpečný odstup od svých spoluobčanů.
Rostoucí nevole vůči Číně za to, že od začátku neuváděla skutečná fakta o epidemii a celou věc ututlávala, může dovést řadu manažerů a vlastníků firem k urychlenému přehodnocení svých zásobovacích řetězců a stažení se z ČLR.
Hedge-fundový manažer a zakladatel Hayman Capital Management, Kyle Bass, míní, že brzy dojde k „nucenému odstřižení“ ekonomických pojítek s Čínou, a to z národních a strategických důvodů.
„Mizérie, kterou Čína na zbytek světa tímto virem uvalila, opravdu namířila dezinfekční světlo na globální zásobovací řetězce,“ uvedl Bass v rozhovoru s Epoch Times v pořadu American Thought Leaders.
„Zamyslete se nad tím – západní demokracie se téměř kompletně spoléhají na zásobování od totalitního, komunistického národa. Když to podáte takhle, je to vlastně šílené,“ říká Bass.
Současná globální pandemie však přinese i něco dobrého, míní finančník. Podle něj povede ke zrychlenému přestřižení obchodních vztahů s Čínou.
Jak zjistil březnový průzkum Americké obchodní komory a poradní firmy PwC, každá pátá velká americká společnost operující v Číně tvrdí, že koronavirus urychlí proces stěhování z Číny.
Přesto se více než 40 procent dotazovaných stále domnívá, že ekonomické odpoutání se od Číny nebude možné.
Zavírání očí
Bass odsuzuje americké společnosti, které se staví k porušování lidských práv v Číně zády.
„Dokážete si představit, že někomu vysvětlíte, že obchodujete s režimem, který má ve vězení přes milion vězňů svědomí a který na těchto politických vězních denně vykonává odběry orgánů zaživa? A přesto se lidé jako Blackstone nemohou dočkat, aby v Číně investovali další dolary, a lidé jako Sheldon Adelson se nemůžou dočkat, až v Macau otevřou další kasino,“ říká Bass.
Přehodnocení vztahů s Čínou
Názor veřejnosti v USA se v posledních týdnech prudce naklonil proti čínskému režimu, který většina populace viní ze zatajování epidemie, k jejímuž nekontrolovatelnému šíření došlo v čínském městě Wu-chan.
Rostoucí počet politiků ve Spojených státech, Velké Británii, Austrálii a Kanadě hovoří o finančních kompenzacích, které budou po čínské vládě požadovat za újmy způsobené pandemií.
„Není pochyb, že po této krizi nemůžeme pokračovat dál, jakoby se nic nestalo, a budeme muset klást nepříjemné otázky, jak k tomu došlo a jak se to dalo zastavit dříve,“ prohlásil 16. dubna na tiskové konferenci o koronaviru britský ministr zahraničí Dominic Raab.
Čtrnáct britských poslanců zaslalo 4. dubna dopis předsedovi vlády Borisu Johnsonovi, v němž jej vyzvali ke změně politiky vůči Číně.
„Časem jsme dovolili, abychom se stali na Číně závislí, a nezvažovali jsme strategický pohled na dlouhodobé ekonomické, technické a bezpečnostní potřeby Británie… Jakmile tato krize pomine, vyzýváme vládu, aby přehodnotila naše širší vztahy s Čínou,“ píše se v dopise.
Japonsko motivuje firmy k odchodu z Číny
Japonská vláda nedávno oznámila, že hodlá finančně podpořit domácí firmy, které přesunou výrobu z Číny zpět do vlasti. Premiér Šinzó Abe chce k tomuto účelu vyhradit takřka 2,25 miliardy USD. Cílem je dostat zpátky do Japonska zejména společnosti s vysokou přidanou hodnotou produkce.
Finančník Kyle Bass se domnívá, že americká vláda by měla učinit to samé, aby i americké firmy měly odchod z Číny ulehčený.
Trumpova administrativa již připravuje vládní nařízení, díky kterému bude výroba zdravotnického materiálu přesunuta ze zahraničí do USA, neboť pandemie COVID-19 nekompromisně odhalila, do jak velké míry je Amerika v tomto směru závislá na Číně.
Řada odborníků je toho názoru, že globální dominance Pekingu ve výrobě farmaceutik a zdravotnického vybavení představuje pro jednotlivé země bezpečnostní riziko.
Nelehké loučení
Odchod z Číny však nebude snadný. Zahraniční společnosti operující v Číně mají již několik let zakázáno přesouvat zisk ze země. „Firmy, které dělají obchody v Číně, ať už je to Intel nebo Sony nebo BMW nebo Chevron, nemůžou už od čtvrtého kvartálu 2016 dostat dolarové zisky z Číny,“ upozorňuje Bass.
Většina společností navíc investovala nemalé částky do výrobních kapacit a lidských zdrojů v Číně a ve snaze dostat se k čínskému trhu odevzdaly duševní vlastnictví svým čínským partnerům, říká Steve Abbott z konzultační firmy Patina Solutions.
Smluvní ujednání v rámci joint ventures s čínskými partnery zakazují změnu zdrojů zásobování a porušení těchto ujednání by stálo zahraniční firmy značné sumy.
Originální článek americké redakce byl editován a doplněn českou redakcí.
