Skupiny vysokoškolských studentů po celé Americe se spojily s neziskovými organizacemi, organizacemi pro lidská práva a organizacemi mladých demokratů a republikánů, aby společně vyzvali k uzavření Konfuciových institutů na univerzitních kampusech po celých Spojených státech (USA).

Instituty jsou financovány a v pozadí řízeny čínským režimem, Komunistickou stranou Číny. Podle sinologůexpertů na činnost čínského režimu jsou Konfuciovy instituty často využívány k plnění politické agendy. Vytvářejí vliv v akademické oblasti zahraničních univerzit a například pomáhají k zablokování negativních univerzitních studií o čínském režimu nebo naopak k zlepšování jeho obrazu, který však neodpovídá skutečnosti.

V USA bylo od roku 2000 otevřeno více než 100 takových institutů a podobná situace je také v Evropě. V České republice byly otevřeny celkem dva instituty. Podle Kateřiny Procházkové, bývalé zpravodajky v Číně, byly na Slovensku otevřeny 2 instituty, 5 v Maďarsku a v Polsku 8.

Do konce roku 2017 zřídila Komunistická strana Číny přibližně 525 Konfuciových institutů pro vysoké školy a univerzity ve 146 zemích světa. Dále otevřela celkem 1 113 Konfuciových učeben pro základní a střední školy.

Konfuciovy instituty uzavřely některé univerzity v USA a Kanadě. Ve Švédsku byly uzavřeny všechny. Podle nevládní organizace Human Rights Watch bylo od ledna letošního roku v USA uzavřeno 29 Konfuciových institutů. Důvodem byl zejména nový zákon o takzvaném Národním obranném zplnomocnění z roku 2018. Zákon požaduje, aby si akademické instituce vybraly mezi přijímáním jazykových finančních prostředků od Konfuciových institutů nebo od amerického ministerstva obrany.

Důvody studentů k uzavření Institutů

Caleb Max, starší student na univerzitě George Masona ve státě Virginia, podle svých slov sám zjistil, že institut šíří propagandu čínského režimu na akademické půdě. To ho motivovalo přidat se k iniciativě za jeho uzavření.

Max uvádí, že podle něho je situace absurdní. „Moje školné bude financovat propagandu čínské komunistické strany na mém vlastním kampusu.“

Další motivací byly jeho rozhovory s místními čínskými studenty. Někteří z nich mu řekli, že je zaměstnanci Konfuciova institutu zastrašují. Během rozhovorů s čínskými studenty Max narazil také na někoho, kdo měl pocit, že ho institut „obtěžuje“.

Po rozběhnutí iniciativy Max požádal tyto studenty o podporu a podepsání otevřeného dopisu, požadujícího uzavření institutů. Studenti ale odmítli a podle Maxe řekli, že se bojí odvetných opatření, které by proti jejich rodinám v Číně podnikla komunistická strana.

Max dále uvádí, že při vytváření iniciativy měli největší obavy, že někdo začne jejich iniciativu označovat za „rasismus“. Podle Maxe jsou otevřený dopis i tisková zpráva „stoprocentně napsány studenty“. Autoři výzvy požádali ostatní studenty, aby zhodnotili, zda jejich výzva „nevypadá jako rasismus,“ aby se vyhnuli případné konfrontaci. Čínský režim často prokazatelně používá právě tuto taktiku, označovat protesty vůči komunistické straně jako protesty proti „Číně“, „čínskému lidu“ nebo jako „rasismus“.

Celý článek o studentském hnutí naleznete zde.

Konfuciovy instituty v Německu

V Německu funguje devatenáct Konfuciových institutů. Německé nevládní organizace začaly vyvíjet iniciativu, která má vést k větší informovanosti o pozadí těchto institutů. Uspořádaly promítání dokumentárního snímku Ve jménu Konfucia, který natočila režisérka Doris Liu. Film sleduje události okolo uzavření Konfuciova institutu na kanadské univerzitě v Ontariu. Více zde…

Čtěte také: Recenze filmu: In the Name of Confucius – příběh o vydání zákazu Konfuciova institutu na univerzitě v Torontu

Vše financuje „Chan-pan“ napojený na komunistickou stranu

Finance pro Konfuciovy instituty pocházejí od „Chan-panu“ (Hanban), což je zahraničně politická kulturní organizace propojená s ústředním oddělením „Sjednocené fronty“ Komunistické strany Číny. Na využití financí dohlížejí pracovníci čínských ambasád a konzulátů.

Podle kritiků Konfuciovy instituty podkopávají důležité akademické principy autonomie a svobody výzkumu. Zaměřují své cíle na podporu způsobu vyjadřování o událostech tak, jak to chtějí čínští komunisté, což je pokřivený způsob hodnocení čínských dějin i zamlčování hrůzné lidsko-právní bilance čínské komunistické strany.

V několika učebnách Konfuciových institutů visí na stěnách Mao Ce-tungovy citáty. Na první pohled Konfuciovy instituty prohlašují, že vyučují čínskou kulturu – ve skutečnosti podporují komunistické učení a zprostředkovávají stranickou kulturu.

Konfuciovy instituty nabízejí kulturní a jazykové kurzy a v nich podle kritiků dochází k pokřivování celé historie.

V několika konkrétních případech se ukázalo, že v zahraničí organizují protesty proti aktivitám, o nichž si komunistická strana myslí, že by mohly ohrozit její moc.

TIP: Konfuciův institut – nový kabát Čínské vlády?

Název institutu jako strategická politická hra

Při zkoumání pozadí názvu institutu, který se zaštiťuje jménem významného čínského myslitele Konfucia (pozn.: dnes významného především v zahraničí), narážíme na celou řadu absurdností a účelové propagandy.

Považme například, že čínský režim v minulosti označoval Konfucia za „nepřítele číslo jedna“ a v opakovaných kampaních vedených předsedou Mao Ce-tungem a po něm také dalšími členy strany, systematicky vyhlazoval tradiční čínskou kulturu i odkaz samotného Konfucia. Více zde…


Dokumentární film „Ve jménu Konfucia“

Dokumentární film „Ve jménu Konfucia“ (In the Name of Confucius) byl poprvé uveden v roce 2017 v Kanadě. Odhaluje manipulace a kontroverze Konfuciových institutů financovaných miliardovými dotacemi z programů čínského režimu.