Některé univerzity v USA, Kanadě nebo ve Švédsku uzavřely Konfuciovy instituty, zatímco v Německu fungujících devatenáct Konfuciových institutů doposud nezaznamenalo téměř žádnou kritiku.
Konfuciovy instituty vzbudily po celém světě znepokojení jako instituce využívané Komunistickou stranou Číny ke zprostředkování její kultury a ideologie pod nálepkou tradiční čínské kultury.
Německé nevládní organizace vyvíjí iniciativu, která má vést k větší informovanosti o pozadí těchto institutů. Uspořádaly promítání dokumentárního snímku „Ve jménu Konfucia“, který natočila režisérka Doris Liu. Film sleduje události okolo uzavření Konfuciova institutu na kanadské univerzitě v Ontariu.
Společná iniciativa „Společnosti pro ohrožené národy“, „Tibetské iniciativy Německo“ a režisérky Doris Liu, umožní promítání v devíti německých městech a zavítá také na území sousedního Rakouska. Celkem je naplánováno jedenáct filmových představení, které mají pomoci otevřít diskusi o tomto upozaďovaném tématu.
Vše financuje „Chan-pan“ napojený na komunistickou stranu
Do konce roku 2017 zřídila Komunistická strana Číny podle neúplných statistik už 525 Konfuciových institutů pro vysoké školy a univerzity ve 146 zemích světa. Dále otevřela celkem 1 113 Konfuciových učeben pro základní a střední školy.
Finance pro Konfuciovy instituty pocházejí od „Chan-panu“ (Hanban), což je zahraničně politická kulturní organizace propojená s ústředním oddělením „Spojené fronty“ Komunistické strany Číny. Na využití financí dohlížejí pracovníci čínských ambasád a konzulátů.
Podle kritiků Konfuciovy instituty podkopávají důležité akademické principy autonomie a svobody výzkumu. Zaměřují své cíle na podporu způsobu vyjadřování o událostech tak, jak to chtějí čínští komunisté, což je pokřivený způsob hodnocení čínských dějin i zamlčování hrůzné lidsko-právní bilance čínské komunistické strany.
V několika učebnách Konfuciových institutů visí na stěnách Mao Ce-tungovy citáty. Na první pohled Konfuciovy instituty prohlašují, že vyučují čínskou kulturu – ve skutečnosti podporují komunistické učení a zprostředkovávají stranickou kulturu.
Konfuciovy instituty nabízejí kulturní a jazykové kurzy a v nich podle kritiků dochází k pokřivování celé historie.
V několika konkrétních případech se ukázalo, že v zahraničí organizují protesty proti aktivitám, o nichž si komunistická strana myslí, že by mohly ohrozit její moc.
Do institutů byli například pozváni řečníci, kteří ve svých přednáškách opakovali propagandu komunistické strany týkající se Tibetu. Jiní vyučující tvrdili, že korejskou válku zahájila americká armáda, která bombardovala čínské vesnice a komunistická strana byla v důsledku toho nucena vyslat svou armádu.
Spojené státy se proti vlivu institutů a jejich pronikání do akademické sféry vysokých, středních a základních škol začaly bránit.
V roce 2018 byl v USA schválen rozpočet na obranu pro rok 2019. Rozpočet obsahuje ostrou kritiku pokusů Komunistické strany Číny o ovlivňování veřejného mínění USA, zvláště pomocí „médií, kulturních institucí, podnikání a ostatních akademických a politických skupin“.
Zákon o rozpočtu na obranu USA na rok 2019 výslovně zakazuje udělovat finanční prostředky Ministerstva obrany sinologickým oddělením na univerzitách, které provozují Konfuciův institut.
Dokumentární film „Ve jménu Konfucia“
Dokumentární film „Ve jménu Konfucia“ (In the Name of Confucius) byl poprvé uveden v roce 2017 v Kanadě. Odhaluje manipulace a kontroverze Konfuciových institutů financovaných miliardovými dotacemi z programů čínského režimu.
V rámci uzavření Konfuciova institutu na McMasterově univerzitě v v Kanadě v roce 2013 bylo razantní rozšiřování institutů poprvé podrobeno kritice.
Dnes je v Německu provozováno na devatenáct Konfuciových institutů a v Rakousku jsou dva. V České republice běží dva Konfuciovy instituty na univerzitách v Olomouci a Praze.
Dokumentární snímek trvající necelou hodinu mimo jiné ukazuje, jak se ideologie Komunistické strany Číny vlévá do výuky západních univerzit a jaké dohody s sebou instituty přinášejí.
Neziskové organizace v Německu zorganizovaly projekce za přítomnosti režisérky Doris Liu, která bude po projekcích vystupovat v diskusi s diváky společně s různými hosty, aby odpovídali na otázky diváků.
Z článku německé edice deníku The Epoch Times přeložila Bohumila Chocholová.
Název institutu jako strategická politická hra
Při zkoumání pozadí názvu institutu, který se zaštiťuje jménem významného čínského myslitele Konfucia (pozn.: dnes významného především v zahraničí), narážíme na celou řadu absurdností a účelové propagandy.
Považme například, že čínský režim v minulosti označoval Konfucia za „nepřítele číslo jedna“ a v opakovaných kampaních vedených předsedou Mao Ce-tungem a po něm také dalšími členy strany, systematicky vyhlazoval tradiční čínskou kulturu i odkaz samotného Konfucia. Více o tom zde…
Čínský režim je ve skutečnosti bez respektu ke Konfuciovi nebo konfucianismu a využití jeho jména lze považovat za pouhý marketingový tah směrem k západním demokratickým zemím, jak snímek naznačuje.
Doslov napsal Milan Kajínek.
