Během psaní článku o konfliktu mezi projektem Karlovy univerzity a úvěrovou společností skupiny PPF jsme položili několik otázek vedoucímu oddělení vztahů s veřejností společnosti Home Credit. Odpovědi přišly až po zveřejnění článku, a proto níže nabízíme přepis e-mailové komunikace doplněné kontextem k položeným otázkám a odpovědím.
Jednou z hlavních otázek je spojení skupiny PPF s obratem politiky ČR ve vztahu k Číně. „PPF a Home Credit, a my jsme na to pyšní, stály u zrodu té iniciativy, která, myslím si, vedla k obrodě česko-čínských vztahů,“ řekl generální ředitel a minoritní akcionář Home Creditu Jiří Šmejc v dubnu 2016 na konferenci Prague business forum. Informoval o tom projekt Hlidacipes.cz.
Projekt ChinafluenCE zveřejnil v roce v květnu 2018 analýzu týkající se mediálního diskurzu o Číně a Česko-čínských vztazích. V anonymním dotazníku označili respondenti za hlavní hybatele obratu české zahraniční politiky po roce 2012 vůči Číně prezidenta (77 %), byznys (36 %) a čínské aktéry (23 %), vládu (18 %) a politické strany (9 %). V možnosti upřesnění odpovědi jmenovali respondenti skupinu PPF Petra Kellnera (4x).
V diskusi během debaty 10. října 2018 řekl sinolog z Karlovy univerzity Martin Hála: „Je dobré věnovat pozornost tomu, co dělá PPF v Číně. PPF je jedním z hlavních hybatelů politické proměny v ČR (…) Rozhodnutí o změně politiky vůči Číně padla jednoznačně ze strany politiků ovlivněných PPF, potažmo Čínou.“ Což potvrzují také další zdroje [1].
Komunikace se spol. Home Credit
(Epoch Times): Zaznívá z mnoha stran (politici, sinologové, novináři), konkrétně například od senátorů Marka Hilšera a Jana Fischera, že PPF stojí za obratem české zahraniční politiky vůči Číně, a že důvodem toho, že PPF tento obrat „zafinancovala“ je vytvoření podmínek pro rozběhnutí podnikání společnosti Home Credit v ČLR. Je to pravda? Jaký je váš pohled na tuto věc?
(Odpovídá Milan Tománek, vedoucí oddělení vztahů s veřejností společnosti Home Credit):
NEZAZNÍVÁ to z mnoha stran a není to pravda. Zaznívá to od několika konkrétních lidí, kteří tuto lež stále dokola opakují. A je neuvěřitelné, že prostor ve vámi zveřejněném textu mají znovu pouze tito lidé, zatímco instituce, která zahraniční politiku země řídí (MZV), v něm nemá ani jednu řádku.
Došlo ke zrušení plánované spolupráce společnosti Home Credit s Karlovou univerzitou. Kritické hlasy, které byly proti uzavření této dohody, prohlašovaly, že společnost Home Credit, potažmo PPF, využijí spolupráci k „umlčení“ nebo „omezování“ projektu Sinopsis. Jaký je váš názor na tyto obavy kritiků?
Home Credit ctí svobodu slova – a to i v případě projektu Sinopsis, který ji zneužívá k šíření zcela nehorázných nepravd a manipulací a k zásadnímu poškozování dobrého jména společnosti Home Credit. Nejlepším dokladem našeho počínání je dopis, který jsme nedávno odeslali vedení UK a Filozofické fakulty. Nepožadujeme v něm, aby pracovníci projektu přestali své lži šířit. Jsme natolik liberální, že žádáme pouze o možnost na tyto lži reagovat přímo tam, kde vznikají – tedy na půdě (webové stránce) fakulty a univerzity. Myslím, že je to zcela korektní a demokratický požadavek.
Související: Home Credit kritizuje článek projektu Karlovy univerzity. Oznámil, že podá žalobu na autory textu
Dalším předmětem obav spojení společnosti Home Credit (s Karlovou univerzitou) byla potenciální možnost, že čínský režim bude prostřednictvím společnosti zasahovat do akademického prostoru, podobně jak to dělá například prostřednictvím Konfuciových institutů nebo v nedávném případu Střediska bezpečnostní politiky na Fakultě sociálních věd. Existuje takové spojení mezi Home Creditem a čínským režimem, které by mohlo vyvolat takovéto důsledky?
Neexistuje ŽÁDNÉ spojení mezi Home Creditem a čínskými úřady s výjimkou toho, že skupina Home Credit (stejně jako v každé jiné zemi, kde působí) zde úzkostlivě dodržuje zákony a regulatorní předpisy.
Poslanec Jan Lipavský zmínil (10. října 2018), že „PPF nejprve dostala licenci v čínském Ťian-ťinu a potom po celé Číně. Její Home Credit má licenci na jeden rok a musejí vždy licenci obnovovat, díky tomu jsou permanentně pod tlakem. Což ukazuje obnovování čínského vlivu v ČR. To znamená servilitu PPF vůči Číně.“ Je pravda, že se Home Credit, potažmo PPF, dostává takovýmto způsobem pod tlak čínského režimu, aby provedl určité kroky v ČR požadované čínským režimem?
Tohle je učebnicový příklad stále dokola opakované lži, která Home Credit zásadně poškozuje. Home Credit v Číně NEMÁ licenci na jeden rok a NEMUSÍ ji obnovovat. Zbytek, o údajném setrvalém tlaku na Home Credit, je absurdní konstrukce a je zbytečné to vůbec komentovat. Prostě nic z toho není pravda.
Společnosti PPF a nedávno také Home Credit se ohradily vůči článkům projektu Sinopsis. Jaký důvod má podle Vás projekt Sinopsis k tomu, aby vás záměrně poškozoval nebo očerňoval, jak naznačujete v tiskové zprávě?
Jaký k tomu má Sinopsis důvod, to se zeptejte jich. Ale (i s ohledem na výše uvedené) máme za nepochybné, že nás poškozuje, a to velmi viditelným způsobem. Publikovat tak dehonestující texty bez jediného pokusu verifikovat lživá fakta, která obsahují, je z etického i právního pohledu neospravedlnitelné – a je to také důvod, proč jsme se rozhodli bránit soudně.
Podobné otázky, jako je tato, by se ovšem daly položit nejen Sinopsis, ale i vám. Jaký máte důvod, že celý váš text je jednostranně deformovaný v neprospěch Home Creditu? Jaký máte důvod, že neuvádíte na pravou míru alespoň ty nejzákladnější chyby (ve skutečnosti nikoliv chyby, ale záměrné lži), které o nás Sinopsis napsal? Jaký máte důvod, že třetí strany ve vašem textu hovoří výhradně v neprospěch Home Creditu a není tam ani jediná, která by jeho pozici podpořila? Jaký máte důvod přebírat kompletně lživý slovník našich kritiků a psát např. to, že partnerství HC a UK bylo uzavřeno „v tichosti“ – ačkoliv to byl sám Home Credit, který o něm na sociálních sítích informoval? (pozn. red. tato informace byla v původním článku upravena, Epoch Times lituje chyby) A tak by se dalo pokračovat dál, ještě do větších detailů.
Jak je z dostupných informací zřejmé, společnost PPF je firma holandská a společnost Home Credit daní své zisky v Číně. Jaký je přínos podnikání společnosti v Číně pro občany ČR? Ptám se na to proto, že prezident Miloš Zeman v některých svých prohlášeních obhajoval zájmy PPF v Číně a také v souvislosti s mojí první otázkou, zda PPF stojí za obratem české zahraniční politiky vůči Číně. Vláda a prezident jsou financováni občany ČR a plní vůli lidu, jak je tedy opodstatněné, že takto široce pomáhají podnikání PPF? Má z toho občan ČR něco?
Vaše otázky jsou plné nepravdivých premis. Takže postupně: Home Credit daní své výnosy v zemích, odkud pocházejí: výnosy z ČR v ČR, výnosy z Indie v Indii, výnosy z USA v USA a výnosy z Číny v Číně. Vaše teze, že „společnost Home Credit daní své zisky v Číně“ je tedy pomýlená nebo minimálně úplně vytržená z kontextu. (pozn. red. byly tím samozřejmě myšleny zisky z podnikání v Číně ve spojitosti se zahraniční politikou české reprezentace)
Dále: V Nizozemsku Home Credit daní pouze dividendy – tedy už jednou zdaněné peníze. Důvod, proč v Nizozemsku, je jediný: nejde o to ušetřit (v ČR by zdaněná částka byla přesně stejná), ale být po celém světě chráněn lepšími dohodami o ochraně investic. Z tohoto důvodu je v Nizozemí registrován nejen Home Credit, ale také řada dalších českých firem, které podnikají ve světě.
Přínos skupiny Home Credit pro ČR spočívá v tom, že právě v Česku sídlí vedení HC (a také vedení skupiny PPF), v Česku obě skupiny zaměstnávají tisíce kvalifikovaných odborníků (mimochodem firmy, které patří do skupiny PPF zaměstnávají jen v ČR 15 tisíc lidí), v Česku platí za zaměstnance předepsané odvody, přispívají na rozvojové projekty a charitu a koneckonců, jak manažerské společnosti Home Credit International, a.s., tak PPF, a.s., jakož i pan Kellner osobně jsou plátci daně v ČR.
A konečně: jsme přesvědčeni, že i samotný fakt, že původně malá firma založená a řízená českými akcionáři a manažery se dokázala stát světovou jedničkou ve svém oboru, je nezanedbatelný. V každé jiné zemi by nebyla pranýřována, ale oslavována.
K poslední části otázky: definujte, prosím, co přesně máte na mysli tvrzením, že „vláda a prezident takto široce pomáhají podnikání PPF“. Pravda je taková, že žádná nadstandardní pomoc neexistuje. Tato země nemá mnoho světových jedniček ve svém oboru, takže například při cestách obchodních delegací jsou HC anebo mladoboleslavská Škoda Auto prostě viditelnější než firmy jiné – ale tím to končí. Prezident a vláda vždy podporují české investice v zahraničí jako celek.
Děkujeme za odpovědi.
Podnikání PPF v Číně
Již 18. ledna 2016 uvádí PPF na svých stránkách: „V současné době máme pokryto 269 měst, což znamená, že jsme překonali hranici jedné miliardy potenciálních zákazníků. Do největších měst, tedy Pekingu a Šanghaje, jsme vstoupili v loňském roce. Jejich obrovský potenciál teprve začínáme rozvíjet. Nyní máme asi pět milionů aktivních zákazníků, dosud jsme obsloužili celkem 10,5 milionu klientů. Loni v říjnu, což byl náš rekordní měsíc, jsme zpracovali zhruba 900 tisíc žádostí o úvěry, z toho jsme jich zhruba 700 tisíc poskytli. Denně jsme řešili zhruba 35 tisíc žádostí.“
Zároveň také nepřímo uvádí, že k podnikání jim napomáhá silná kontrola čínského režimu nad elektronickou komunikací občanů, kteří mají svoji identitu svázánu s „osobní čipovou kartou“.
„V Číně je poměrně vyspělá registrace občanů. Identita každého je obsažena v čísle jeho osobní čipové karty.“ – PPF
„V Číně je poměrně vyspělá registrace občanů. Identita každého je obsažena v čísle jeho osobní čipové karty. Takže z pohledu našeho byznysu je verifikace klientů, tedy to, „s kým mám tu čest“, relativně dobře zvládnutelná. Stále více se ale díváme i na další zdroje dat o zákaznících, využíváme takzvaná big data, tedy například údaje o platebním styku, data mobilních operátorů, údaje ze sociálních sítí a další. Možná jednu zajímavost za všechny: když budete mít e-mailovou adresu, kde je namísto jména jen číslo nebo nějaká přezdívka, tak vaše kredibilita pro nás bude o dost nižší, než když uvedete například igor.prerovsky@seznam.cz. Na základě kombinace velkého množství podobných dat o chování lidí jsme schopni vystavit scoring uživatele – tedy s vysokou mírou pravděpodobnosti říct, zda žadatel bude schopen a ochoten splácet. Ony jsou to totiž dvě věci – být schopen a být ochoten splácet,“ uvádí PPF.
Jenom v Číně se objem nových půjček Home Creditu téměř zdvojnásobil na 13 miliard eur oproti 6,7 miliardám eur o rok dříve, uvádí zpráva Idnes.cz z března 2018.
V roce 2019 má už PPF z Číny vysoké zisky. „Home Creditu se skutečně dařilo zejména na asijských trzích,“ uvádí ředitel komunikace skupiny Milan Tománek. Zároveň mají podle něj obchodníci zájem o spolupráci, protože to přispívá k růstu obratu. Ve správě má Home Credit majetek ve výši 25,9 miliardy eur, což je zvýšení od konce minulého roku o téměř desetinu. Úvěry klientům pak představují zhruba 19 miliard eur. Většina z těchto půjček míří k čínským spotřebitelům, uvedl deník E15 v září 2019.
Současná situace PPF
Skupina PPF Petra Kellnera v současnosti vlastní 91,12 procenta akcií Home Credit Group a zbylých 8,88 procenta drží Šmejcova skupina Emma Capital. V letošním roce došlo ke změně majetkových poměrů, když skupina PPF koupila od Emma Capital podíl v HCG ve výši 2,5 procenta, uvedl deník E15 30. září 2019.
Proč nemá PPF v českých médiích „dobré jméno“?
Vraťme se k větě, kterou napsal Milan Tománek, vedoucí oddělení vztahů s veřejností společnosti Home Credit. „V každé jiné zemi by nebyla (PPF) pranýřována, ale oslavována.“ Proč si společnost PPF „musí“ stěžovat na „nespravedlnost“ vůči sobě, a proč se v České republice netěší mediální slávě?
Projekt Mapovani.cz popisuje příběh Petra Kellnera jako mladého chlapce z Liberce, který se stal jedním z nejmocnějších a nejmajetnějších lidí celého postkomunistického světa a napovídá, proč se „těší“ určitému mediálnímu narativu.
V pozadí negativní nálepky možná stojí „divoká historie“. Jak vyplývá z analýzy a časové osy působení společnosti PPF zveřejněné projektem Mapovani.cz, byla dějištěm zrodu dnes již miliardového impéria PPF doba divokých změn po pádu komunismu a takzvaná kuponová privatizace. Kupónová privatizace měla za úkol převést ekonomiku České republiky a státní podniky z dob komunismu do nově vznikající demokracie. Mimo jiné vedla také ke vzniku několika velkých společností a bohatých jedinců a někteří z nich prosluli jako tvrdí zločinci (Viktor Kožený, František Mrázek a další). Někteří z nich jsou nazýváni „Potáčovi kluci“.
Pojmenování „Potáčovi kluci“ ukazuje na osobu Svatopluka Potáče, člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ), člena výboru Státní plánovací komise a ředitele Státní banky československé.
Kuponová privatizace, která stála u zrodu několika českých miliardářů, je často vnímána jako „legální tunel“, který naprojektovali vlivní členové tehdejšího komunistického režimu, který ovládal Československo, aby dostali pod svoji kontrolu legální cestou ekonomická aktiva. Zatímco na povrchu stály mladé tváře, jako Tykač a Tříska (Motoinvest), Kellner (PPF) a další, uvnitř, podle projektů Mapovani.cz nebo Voxpopuli.sk, ve skutečnosti operovali lidé jako byl Svatopluk Potáč a další vlivní komunisté.
Související: Kdo byl Svatopluk Potáč? Komunista, ekonom, poradce a jeden z „otců“ kupónové privatizace…
„Významnou roli v této „hře na podnikání“ (pozn.: kuponové privatizaci a následnému období) sehrála skupina Čalfa, Vrba, Valeš, kteří zajistili v zemích Beneluxu již na konci roku 1989 ustanovení opěrných bodů, které se následně staly základem pro vytvoření „bábuškového impéria“ řady firem a organizací Petra Kellnera a jeho kamarádů,“ uvádí projekt Voxpopuli.sk.
„Zde pod vedením zkušených „Potáčových kluků“ a za účasti kovaných soudruhů – zejména z právnických kruhů a za pomoci peněz z Komunistické strany Československa a Socialistického svazu mládeže mohli Petr Kellner a další nerušeně rozvíjet své podnikání, v tomto případě zejména ´obchody s pohledávkami´,“ dodává Voxpopuli k sérii obvinění, která, jak uvádí, může věcně doložit.
O historii Petra Kellnera dnes píší pouze okrajové mediální projekty, ale právě u nich je narativ pozadí zrodu jeho impéria pokaždé stejný. „Nejdříve v roce 1982 vystudoval Střední ekonomickou školu v Liberci a v roce 1986 pokračoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se zaměřil na obor ekonomika průmyslu. Teorii si ověřoval v praxi díky pozici referenta zahraničního obchodu Strojimport Praha a následně jako asistent produkce ve Filmovém studiu Barrandov,“ uvádějí stránky Ctidoma.cz.
„Po pádu režimu se nejdříve vrhl na prodej kopírek. Výnosné podnikání však nemělo hlubší potenciál a ambice mladého podnikatele mířily o hodně výš než jen k rychlému, ale nestabilnímu výdělku na úrovni schopného veksláka,“ pokračuje stránka. „Blížící se (kuponová) privatizace byla právě tou kýženou příležitostí, kterou uměl beze zbytku využít. Zde se začala psát první kapitola dnes obrovského impéria, které svou činností přesahuje hranice naší republiky.“
Petr Kellner dnes jako konzervativní
V hlavním mediálním proudu se sám Petr Kellner profiluje jako zastánce konzervativního pohledu a obránce tradičních hodnot. V úvodním slovu k výroční zprávě skupiny PPF za rok 2018 český miliardář podle článku Aktualne.cz varuje před: „Evropou ovládanou ideologií individuální nárokovosti, rovnostářstvím a relativizováním tradičních hodnot“, „zjednodušeným viděním světa na úkor dialogu a vzájemného naslouchání“, „novodobými ideologiemi majícími tendenci omezovat svobodu, kreativitu a kritické myšlení“.
Aktuálně.cz se zeptalo expertů z oblasti sociologie i politologie, co podle nich stojí za reakcí nejbohatšího Čecha na sociálně-politické otázky a jak si jeho kritiku vysvětlují.
Nátlaku čínského režimu podlehly už jiní, proč na tom bude PPF jinak?
Obavy z toho, že by mohl mít čínský režim zásadní vliv na činnost PPF, jsou opodstatněné, což potvrzuje především praxe a reálné případy jiných firem a společností silně ovlivňovaných ze strany čínského režimu, aby konaly pod jeho pravidly, a to i v demokratických zemích.
Uveďme několik případů
(Americká NBA) Jedním z posledních největších případů je situace okolo managera basketbalového týmu Houston Rockets, který na Twitteru podpořil protestující v Hongkongu. NBA a Houston Rockets se následně ocitly pod palbou čínského režimu a čínských firem, kteří vytvářejí „spojenou frontu“ čínského vlivu v zahraničí.
Čínský výrobce sportovního oblečení značky Li-Ning a čínský sponzor Shanghai Pudong Development Bank 6. října pozastavily spolupráci s Houston Rockets. Následně na to ohlásila Čínská státní televize CCTV, že uvaluje embargo na vysílání zápasů týmu Houston Rockets.
Představitel čínského konzulátu v Houstonu rovněž odsoudil Morleyho poznámku na Twitteru. Stoupající nátlak, nepochybně řízený ze strany čínského režimu, posílila Čínská basketbalová asociace, která prohlásila, že ukončuje veškerou „výměnu a spolupráci“ s týmem Houston Rockets.
Výsledkem byly omluvy a klanění NBA, která má ze svého působení v Číně podstatné zisky.
(Čeští ústavní činitelé) Dalším příkladem může být takzvané Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky (Prohlášení čtyř) z 18. října 2016, podepsané prezidentem Milošem Zemanem, předsedou senátu Milanem Štěchem, předsedou sněmovny Janem Hamáčkem a předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou.
Toto prohlášení bylo reakcí na setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, ke kterému došlo ve stejný den. Čínský režim v rámci své politiky doslova zakázal českým politikům se stýkat s dalajlámou.
Prohlášení připravené ministerstvem zahraničí se odvolávalo na nedávno podepsané Strategické partnerství mezi Čínou a Českem a konstatuje, že „osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky“ a že Česká republika bude ve své dlouhodobé politice vůči Číně „vycházet ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“.
Tato „hra“ čínského režimu: „Nestýkejte se s dalajlámou“, je podle expertů na otázky Číny a Tibetu značně iracionální, neboť ani dalajláma, ani exilová tibetská vláda neusilují o územní oddělení od Tibetu. Ve skutečnosti protestují proti vyhlazování tibetské kultury, zamezování dětem v učení se tibetskému jazyku, znemožňování a trestání tibetského náboženského vyznání a násilnému zavádění kultury jiné – diktované čínským režimem.
Tvrzení čínského režimu, že je tibetský duchovní vůdce dalajláma separatista a ohrožuje územní celistvost Číny, nejsou postavená na faktech, praxi a zkušenostech a odrážejí spíše požadavek na fanatické následování komunistické strany, bez ohledu na to, zda to dává rozumný smysl či nikoliv.
V reakci na Prohlášení čtyř se den po setkání ministra Hermana setkalo s dalajlámou padesát zákonodárců. Na protest proti prohlášení vyvěsily některé školy tibetskou vlajku. Prohlášení kritizovalo také patnáct nevládních organizací. Podle sociologa a právníka Jiřího Přibáně se jedná o neadekvátní reakci nejvyšších ústavních činitelů. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský považoval Prohlášení za chybu a nahrazení polistopadového étosu pragmatismem. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka se blíží způsobu, jakým vystupovala protektorátní vláda vůči Berlínu nebo normalizační vláda vůči Moskvě.
Co když komunisté zatlačí i na PPF
I když pan Milan Tománek, vedoucí oddělení vztahů s veřejností společnosti Home Credit, na dotaz Epoch Times odpovídá, že „Neexistuje žádné spojení mezi Home Creditem a čínskými úřady s výjimkou toho, že skupina Home Credit (stejně jako v každé jiné zemi, kde působí) zde úzkostlivě dodržuje zákony a regulatorní předpisy“, není jeho odpověď úplně pravdivá.
Ve skutečnosti minimálně nalezneme velké množství přímých vazeb ovlivňujících finanční a podnikatelské otázky.
Nejprve je třeba zmínit, že v Číně stále vládne totalitní režim a tamní společnost lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za totalitní. Komunistická strana Číny drží v rukou jako zákonodárnou, tak soudní i výkonnou moc. Státní Ministerstvo propagandy má pod kontrolou nejenom televizní a rozhlasové vysílání, ale i tištěná média a internetovou síť.
Pokud chce firma podnikat v Číně a spojí s tamním trhem svůj byznys a stane se na něm finančně závislá, poskytuje to čínskému režimu značnou páku proti ní – pokud neuděláte co chceme, necháme vám to finančně pocítit.
Co kdyby byla licence PPF na podnikání jejího Home Creditu v Číně najednou zrušena? Bylo by pro čínský režim možné nebo obtížné něco takového udělat?
Co by se stalo, kdyby čínský režim na PPF skutečně „zatlačil“, aby něco „zařídila“ nebo „vykonala“, co nebo kdo může dát 100 % záruku, že se PPF nepodvolí, podobně jako obří projekt basketbalové ligy NBA, čeští ústavní činitelé, Linked-In, světové mediální agentury The New York Times a Bloomberg (viz případ zrušených novinářských víz), aplikace GitHub a další? A je možné, že už k podobným případům došlo, přestože nebyly zveřejněny?
Pokud se zeptáme, zda se mohou představitelé Home Creditu (PPF) veřejně vyjadřovat například k situaci lidských práv v Číně (pronásledování Falun Gongu, křesťanů, Tibeťanů nebo Ujgurů), situaci v Hong Kongu, Tibetu nebo na Tchaj-wanu, můžeme se předem domnívat, že vedení společnosti něco takového nebude riskovat, protože nedávná reakce čínského režimu vůči manažerovi NBA je jasným odstrašujícím případem.
Podíváme-li se na konzervativní myšlenky Petra Kellnera vůči situaci v Evropě ve výroční zprávě PPF z roku 2018, dovolil by si stejně kritický tón směřovat vůči čínské společnosti a použít stejný výchozí morální rámec?
Čtěte také: Kdo ještě mluví o Číně pravdu (nebo mlčí). Infiltrace čínského režimu do společnosti je hluboká
[1] Zdroje: Bývalý zpravodaj Tomáš Etzler, poslanec Jan Lipavský (Piráti), senátor Pavel Fischer, senátor Marek Hilšer.
