49 tisíc občanů ČR žádá Poslaneckou sněmovnu o projednání „genocidy duchovního hnutí Falun Gong“ v Číně.
Půl roku poté, co vydal Senát usnesení, které žádá českou vládu a prezidenta, aby vyzvali čínský režim k zastavení pronásledování občanů Číny, se aktivisté obrátili na Poslaneckou sněmovnu s peticí, která v březnu 2019 podnítila k jednání Senát.
Petici Za ukončení genocidy praktikujících metody Falun Gong páchané čínským režimem přijal od zástupců petičního výboru místopředseda petičního výboru František Elfmark (Piráti). Petice podepsaná více než 49 tisíci občany ČR je adresována Petičnímu výboru sněmovny, v němž sedí také poslanec Jan Čižinský, který se oficiálního předání petice také zúčastnil spolu s poslancem Vítem Kaňkovským (oba KDU-ČSL).
Podle petičního práva mají občané právo obracet se na státní orgány s žádostmi, které jim zaručuje ústava a Listina základních práv a svobod (čl. 18). Petice není pro orgány závazná, jejich povinností je však petici projednat a zaujmout k ní stanovisko.
Petice bude projednána na následující schůzi Petičního výboru 29. října, kde bude určen zpravodaj a způsob šetření, který bude vzhledem k počtu podpisů podle zákona vyžadovat uspořádání veřejného slyšení, kam budou pravděpodobně přizváni experti, ale také zástupci čínského velvyslanectví v Praze.
Smysl petice je možné odvodit například z článku 2 Ústavy České republiky, z něhož je patrné, že „lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní“, z čehož vyplývá, že parlament slouží lidem a pomáhá jim uskutečňovat jejich vůli.
V současné době stoupá tlak na čínský režim kvůli událostem v Hongkongu a provincii Sin-ťiang. Občané ČR v petici žádají vládu i parlament, aby se ohradily proti násilným represím zejména duchovního hnutí Falun Gong v Číně, které zasáhly miliony lidí a přinesly více než 4,5 tisíce ověřených obětí na životech.
Senát se ohradil vůči čínskému režimu v březnu 2019
Petice, kterou od roku 2000 podepsalo už více než 140 tisíc občanů ČR, motivovala Senát k vydání usnesení, v němž v březnu 2019 vyjádřil podporu duchovnímu hnutí Falun Gong, křesťanům, Ujgurům a Tibeťanům, kteří jsou v ČLR tvrdě potlačováni. Vyjadřuje znepokojení nad jejich pronásledováním čínským režimem a žádá, aby čínský režim propustil vězně svědomí, dodržoval a ratifikoval mezinárodní pakt o lidských právech.
Senátor Václav Hampl poznamenal, že jednání v Senátu je výsledkem spolupráce celé společnosti. Občané věnovali svůj volný čas a práci na pomoc jiným lidem, zorganizovali petici a obrátili se na Senát o pomoc. Senátoři díky tomu podle Hampla získali značnou podporu a hybnou sílu ohradit se na půdě Senátu proti zločinům, které páchá Komunistická strany Číny na občanech vlastní země. Více zde…
„Chtěl bych velmi poděkovat občanům, kteří aktivizací této petice přivedli toto téma do Senátu. Myslím si, že to je jeden z mnoha případů, kdy spolupráce občanské společnosti se Senátem je plodná.“ – senátor Václav Hampl
„Senát vyjadřuje znepokojení, že na území Čínské lidové republiky dochází ze strany jejích státních orgánů k soustavnému porušování svobody náboženského vyznání příslušníků náboženských skupin křesťanů, praktikujících Falun Gong a muslimů,“ uvádí usnesení Senátu z března 2019, které schválilo 38 ze 42 přítomných senátorů. „Státní orgány Čínské lidové republiky rozsáhle porušují lidská a občanská práva příslušníků národnostních menšin žijících v Autonomních oblastech Sin-ťiang a Tibet,“ dodává usnesení.
Válková se peticí zabývala již v roce 2018
Současná předsedkyně petičního výboru sněmovny Helena Válková (ANO) se již peticí zabývala 21. července 2018, kdy pod svojí záštitou uspořádala kulatý stůl na téma „Petice za ukončení genocidy praktikujících metody Falun Gong páchané čínským režimem“. Více zde…
Účastníci kulatého stolu zde mimo jiné vyslechli výpověď paní Čchen Čen-pching, ženy, která přežila 13 let v čínských pracovních táborech, kde ji věznili kvůli její víře ve Falun Gong.
„Dcera bojovala za mé propuštění celých šest let. Během té doby si Komunistická strana Číny opakovaně najímala Číňany žijící ve Finsku, aby jí vyhrožovali, sledovali ji a pořizovali její snímky. Tito lidé jí říkali, že když s tím nepřestane, já v Číně zemřu,“ uvedla paní Čchen.
Dalším hostem byl spisovatel Ethan Gutmann, autor knih Ztráta nové Číny a Jatka (C-press, 2014) a dlouholetý expert na Čínu, který zde hovořil o výzkumu v oblasti čínské transplantační chirurgie a zneužívání politických vězňů k orgánovým transplantacím.
Válková tehdy potvrdila, že sněmovní výbor se zabývá také ochranou lidských práv a svobod, a to nejenom na území ČR, ale i v rámci zahraniční politiky. „Berte to jako první krok, který se podařilo na půdě Poslanecké sněmovny zorganizovat, ale více v rámci mé kompetence zatím není (možné udělat),“ uvedla Helena Válková na konci kulatého stolu 21. června 2018.
Vyřizování petice ve sněmovně se následně začalo protahovat a nakonec muselo dojít k dalšímu předání petice 16. října 2019, čímž začal oficiální proces vyřizování této žádosti občanů vůči sněmovně.
Ve hře jsou otázky (masové) fyzické likvidace lidí v Číně
Petice mimo jiné upozorňuje na závažné případy zneužívání politických vězňů v Číně jako nedobrovolných dárců orgánů, které byly otevřeny také během jednání Senátu 20. března 2019.
Zástupci Senátu před jednáním uspořádali veřejné slyšení, které proběhlo 19. listopadu 2018 a kde zazněly výsledky dosud prováděných vyšetřování. [1]
„Postupně jsme se dozvídali skutečnosti, které byly tak děsivé a tak strašné, že naše představivost je na to pravděpodobně poměrně slabá,“ uvedl před hlasováním na plénu Senátu senátor Václav Chaloupek.
Senátor Václav Hampl na stejném jednání řekl, že „pokud jde o příznivce, o vyznavače hnutí Falun Gong, trvalo to bohužel hodně dlouho, než se podařilo získat do té míry přesvědčivé údaje, přesvědčivé informace, že dnes už nemáme pochyby o tom, že byli a jsou příznivci tohoto hnutí v Číně, a možná další skupiny obyvatel, zneužíváni (k transplantacím), a to dokonce velmi hromadně“.
Vláda ČR podle odpovědi premiéra z 29. srpna 2019 zaznamenala průběh lidového tribunálu v Londýně (China Tribunal), který několik měsíců zkoumal výsledky vyšetřování a vyslechl více než padesát svědků, vědců, zdravotních profesionálů, novinářů a přeživších včetně stoupenců duchovní praxe Falun Gong a Ujgurů.
„Velvyslanectví ČR v Pekingu problematiku nezákonně odebíraných lidských orgánů v Číně průběžně sleduje.“ – premiér Andrej Babiš
„Zjištění panelu odborníků budeme pečlivě studovat,“ odpověděl premiér na písemnou interpelaci poslankyně Olgy Richterové. „Velvyslanectví ČR v Pekingu problematiku nezákonně odebíraných lidských orgánů v Číně průběžně sleduje,“ dodal premiér.
„Čínský totalitní režim drží v koncentračních táborech skutečně statisíce politických vězňů,“ komentoval situaci v Číně na jednání Senátu 20. března 2019 senátor Pavel Fischer.
Senátorka Jaromíra Vítková reagovala na diskutované informace výzvou. „Je potřeba se těmto věcem postavit a zabraňovat v každé zemi a v každém čase,“ uvedla Vítková.
„Pokud k tomu budeme mlčet, bude to znamenat, že s tím souhlasíme,“ řekl na jednání senátor Marek Hilšer, který zároveň předložil návrh rezoluce, o které členové Senátu následně hlasovali a drtivou většinou ji schválili.
Senát po jednání vydal usnesení, v němž vyzývá k ukončení násilných represí v Číně a propuštění politických vězňů.
„O petici a souvisejícím senátním usnesením ministerstvo zahraničních věcí informovalo velvyslanectví ČR v Pekingu a instruovalo jej, aby situaci příznivců Falun Gongu v Číně, jakož i porušování práv těchto osob, průběžně monitorovalo,“ uvedl premiér Andrej Babiš v odpovědi na písemnou interpelaci poslankyně Richterové.
Co je Falun Gong (z oficiálních stránek Asociace Falun Gong ČR)
Chceme, aby se o problémech v Číně mluvilo
Zástupci petičního výboru si od petice slibují možnost otevřít problematiku porušování lidských práv v Číně při jednání parlamentu a vlády, čímž podle nich dojde k zesílení osvětové činnosti o zločinech režimu komunistické strany v Číně.
Čínský režim výsledky vyšetřování odmítá
Podle Hamida Sabima, právního zástupce zmiňovaného mezinárodního tribunálu v Londýně, tribunál pozval na slyšení i představitele čínského režimu včetně předních čínských zdravotníků a úředníků čínské ambasády v Londýně. Na pozvání však nikdo z nich nereagoval.
Čínský režim obvinění oficiální diplomatickou cestou opakovaně popírá a současné závěry vyšetřování zpochybňuje jako „politicky motivované a nepravdivé“, přičemž zároveň nepodal žádné důkazy, které by obvinění a závěry vyvrátily, uvedl list The Guardian.
Zástupci čínského režimu nepřišli ani na výzvu zástupců českého Senátu, který je vyzval k účasti na veřejné slyšení senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice ohledně petice „Za ukončení genocidy praktikujících Falun Gongu páchané čínským režimem“.
Slyšení se konalo 19. listopadu v Zaháňském salónku Valdštejnského paláce. Na slyšení v Senátu promluvili zástupci petentů a pozvaní experti. Zvláštním hostem byla paní Jü-mei Liou (Yumei Liu) z čínské provincie Liao-ning, která je přímou obětí pronásledování a nyní žije v azylu ve Finsku. Zástupce čínského velvyslanectví se ke slyšení nedostavil.
Zpochybňování ze strany čínského režimu zůstává pouze na slovní úrovni. V praxi byly zaznamenány případy aktivního zabraňování ve vyšetřování a utajování informací, které by mohly poskytnout důležité podrobnosti o počtu prováděných transplantací a o zdrojích orgánů.
Ve zprávě Spojených národů z roku 2008 požadovali zvláštní zpravodajové OSN Asma Jahangirová a Manfred Nowak, aby Čína vysvětlila dramatický nárůst počtu orgánů, používaných pro transplantace od roku 2000 do roku 2005, a poukázali na nesoulad mezi vysokým počtem transplantací a poměrně malým počtem známých dárců orgánů.
Ze zprávy OSN je patrné, že čínské úřady popřely, že by měly jakékoliv statistiky transplantací orgánů za období 2000-2005 a prohlásily, že data, z nichž zpráva OSN vychází, pocházejí z kanadské vyšetřovací zprávy Krvavá sklizeň (Bloody Harvest) od bývalého ministra zahraničí Davida Kilgoura a právníka Davida Matase. Podle čínské strany nejsou data kanadské zprávy doložená.
Problém stále pokračuje i po roce 2015
Podle zprávy výzkumného střediska COHRC se čínští lékaři začali zabývat výzkumem a klinickými experimenty s transplantacemi lidských orgánů v šedesátých letech, ale teprve v roce 2000 vstoupilo toto odvětví do období exponenciálního růstu. Vzestup transplantační chirurgie a počtu transplantovaných orgánů probíhal paralelně se stoupající represivní kampaní proti duchovnímu hnutí Falun Gong v Číně.
Zpráva centra z roku 2019 uvádí, že čínský transplantační průmysl „rostl exponenciálně a stal se nejproduktivnějším na světě za dobu několika let, a to i přes absenci dobrovolného systému dárcovství orgánů do roku 2010 a velice nízkého počtu dárců po roce 2010“.
„Tento dramatický nárůst objemu prováděných transplantací byl z velké části usnadněn kampaní Komunistické strany Číny na vymýcení Falun Gongu,“ uvádí zpráva.
Čtěte také:
ČR: Nevládní organizace a osobnosti vyzývají parlament, aby odsoudil postupy čínského režimu
Senátor Václav Hampl: Dnes už nemáme pochyby – příznivci hnutí Falun Gong jsou v Číně zneužíváni k transplantacím
Senátor Pavel Fischer: „Čínský totalitní režim drží v koncentračních táborech skutečně statisíce politických vězňů“
Senátor Marek Hilšer k situaci v Číně: „Jsme sice malý stát, ale to neznamená, že bychom měli k těmto věcem mlčet.“
