Níže publikujeme části záznamu komunikace mezi poslankyní Olgou Richterovou a premiérem Andrejem Babišem o vládní politice vůči Číně, která byla zařazena na pořad schůze Poslanecké sněmovny 17. října 2019.
PRAHA – Poslankyně Olga Richterová (Piráti) se dlouhodobě angažuje v oblasti politiky České republiky vůči Číně a od začátku srpna 2019 o situaci vede písemný dialog s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Z odpovědí vlády je zřejmé, že vláda, ministerstvo zahraničí i velvyslanectví v Pekingu aktuální situaci sledují a v komunikaci s čínským režimem se zasazují za ukončení represí obyvatel ČLR i ukončení cenzury informací.
Poslankyně v rozhovoru s premiérem otevřela závažné otázky boje proti obchodování s orgány vězňů svědomí v ČLR, represe obyvatel v čínské provincii Sin-ťiang nebo masivní cenzuru informací a kontrolu internetu.
Písemnou interpelaci, v rámci níž probíhala jejich diskuse, zařadila sněmovna na jednání ve čtvrtek 17. října 2019.
Cenzura informací a čínský internet
V kontextu lidských práv byl premiér dotázán na postoj vlády v oblasti svobodného přístupu k informacím a sledování lidí prostřednictvím moderních výpočetních a digitálních technologií.
„Právo na soukromí a související svobodný přístup k informacím či svoboda vyjadřování a médií jsou klíčové pro zdravý vývoj společnosti,“ uvádí premiér v písemné odpovědi. „Tato práva musí být zaručena.“
Odpověď premiéra dále uvádí, že v listopadu 2018 ČR čínskému režimu doporučila, aby revidoval či zrušil zákony porušující svobodu vyjadřování, a umožnil svým občanům svobodný přístup k informacím.
Dále ČR vyzvala vedení Číny, aby ratifikovalo Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který zahrnuje právo na soukromí či svobodu vyjadřování. Čína v roce 2013 toto doporučení přijala a v roce 2018 doporučení k ratifikaci paktu odmítla.
„Ministerstvo zahraničních věcí bude nadále usilovat o to, aby Čína tuto klíčovou lidskoprávní úmluvu ratifikovala a poté i důsledně implementovala a dodržovala,“ uvedl premiér.
Represe Ujgurů v provincii Sin-ťiang
„Stejně jako další demokratické země jsme znepokojeni vývojem v provincii Sin-ťiang a dalšími případy porušování lidských práv v Číně,“ uvádí premiér.
Na situaci v Sin-ťinagu zástupci ČR upozornili například 3. července 2019 jako členové Rady OSN pro lidská práva. V prohlášení ČR „vyzvala Čínu k propuštění obránců lidských práv“.
Ministerstvo zahraničních věcí ČR vydalo 4. června 2019 na Twitteru prohlášení, že „lidská práva byla a zůstanou součástí česko-čínských vztahů“. 4. června je den výročí masakru studentů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu roku 1989.
Obchodování s orgány vězňů
První otázkou je, jak vláda ČR naplňuje Úmluvu Rady Evropy proti obchodování s lidskými orgány, platnou od března 2018, ve vztahu k situaci v Číně.
Premiér odpověděl, že ačkoliv ČR požadavky úmluvy provádí, Čína se na úmluvu nevztahuje. „Vzhledem k tomu, že Čínská lidová republika není smluvní stranou Úmluvy a ustanovení Úmluvy se na třetí země neuplatní, nejsem si vědom souvislosti mezi uplatňováním úmluvy a situací v Čínské lidové republice.“
Což znamená, že ve vztahu k Číně je Úmluva v podstatě nefunkční.
Otázky zneužívání politických vězňů v Číně jako nedobrovolných dárců orgánů byly otevřeny také během jednání Senátu 20. března 2019, na kterém zazněly výsledky dosud prováděných vyšetřování. [1]
„Postupně jsme se dozvídali skutečnosti, které byly tak děsivé a tak strašné, že naše představivost je na to pravděpodobně poměrně slabá,“ uvedl na jednání senátor Václav Chaloupek.
Senátor Václav Hampl na jednání Senátu řekl, že „pokud jde o příznivce, o vyznavače hnutí Falun Gong, trvalo to bohužel hodně dlouho, než se podařilo získat do té míry přesvědčivé údaje, přesvědčivé informace, že dnes už nemáme pochyby o tom, že byli a jsou příznivci tohoto hnutí v Číně, a možná další skupiny obyvatel, zneužíváni (k transplantacím), a to dokonce velmi hromadně“.
Vláda ČR podle odpovědi premiéra z 29. srpna 2019 zaznamenala průběh lidového tribunálu v Londýně, který několik měsíců zkoumal výsledky vyšetřování a vyslechl více než padesát svědků, vědců, zdravotních profesionálů, novinářů a přeživších včetně stoupenců duchovní praxe Falun Gong a Ujgurů.
„Zjištění panelu odborníků budeme pečlivě studovat,“ odpověděl premiér na písemnou interpelaci. „Velvyslanectví ČR v Pekingu problematiku nezákonně odebíraných lidských orgánů v Číně průběžně sleduje.“
Související: Veřejné slyšení v Senátu řešilo represe duchovního hnutí Falun Gong v Číně
Vraťme se ještě zpět k jednání Senátu z 20. března 2019. „Čínský totalitní režim drží v koncentračních táborech skutečně statisíce politických vězňů,“ komentoval situaci senátor Pavel Fischer.
Senátorka Jaromíra Vítková reagovala na diskutované informace výzvou. „Je potřeba se těmto věcem postavit a zabraňovat v každé zemi a v každém čase,“ uvedla Vítková.
„Pokud k tomu budeme mlčet, bude to znamenat, že s tím souhlasíme,“ řekl na jednání senátor Marek Hilšer, který zároveň předložil návrh rezoluce, o které členové Senátu následně hlasovali a drtivou většinou ji schválili.
Senát po jednání vydal usnesení v němž vyzývá k ukončení násilných represí v Číně a propuštění politických vězňů.
Poslanecká sněmovna se tématem zabývala zatím pouze okrajově, na semináři ze 16. října byla místopředsedovi Petičního výboru poslanecké sněmovny Františkovi Elfmarkovi předána petice za ukončení genocidy příznivců meditační praxe Falun Gong v Číně.
Petiční archy, které podnítily jednání v Senátu, byly nyní předány Sněmovně, obsahují podpisy více než 49 000 občanů ČR. Od roku 2000 do dnešního dne podobnou petici podle organizátorů akce podepsalo více než 140 000 občanů ČR.
Zástupci petičního výboru si od petice slibují možnost otevřít problematiku porušování lidských práv v Číně při jednání Poslanecké sněmovny a zvýšení osvětové činnosti v této oblasti mezi českými zákonodárci.
„O petici a souvisejícím senátním usnesením Ministerstvo zahraničních věcí informovalo velvyslanectví ČR v Pekingu a instruovalo jej, aby situaci příznivců Falun Gongu v Číně, jakož i porušování práv těchto osob, průběžně monitorovalo,“ uvedl premiér Andrej Babiš v odpovědi na písemnou interpelaci poslankyně Richterové.
Související: Senát vyzývá k ukončení násilných represí v Číně a propuštění politických vězňů
Poznámky: [1]
[Záznamy z prováděných
vyšetřování]
Vyšetřovací zpráva Bloody
Harvest – Revised Report into Allegations of Organ Harvesting of
Falun Gong Practitioners in China / David Kilgour and
David Matas (2007). On-line (anglicky) On-line (česky)
Vyšetřovací
zpráva Bloody Harvest / Slaughter – An Update / Kilgour, Matas, Gutmann (2016). On-line (anglicky)
Terénní
výzkum: Jatka – Masové vraždy, odebírání orgánů
a čínské řešení problému s disidenty,
Ethan Gutmann (nakl. C-press, 2015). On-line (česky)
WOIPFG:
Nevládní organizace zaměřující se na vyšetřování trestné
činnosti všech institucí, organizací a jednotlivců, kteří
se podílejí na represivní kampani čínského režimu vedené
proti duchovnímu hnutí Falun Gong v Číně. Organizace byla
založena 20. ledna 2003. Sídlí v New Yorku a zavedla
globální systém monitorování a sledování ve 110 zemích
světa. On-line (anglicky)
ETAC:
The International Coalition to End Transplant Abuse in China
(Mezinárodní koalice na ukončení zneužívání transplantací
v Číně) je koalicí právníků, akademiků, etiků
a lékařských profesionálů, výzkumníků, badatelů
a lidskoprávních advokátů, která se zasazuje o ukončení
násilného odebírání orgánů v Číně. On-line (anglicky)
COHRC: Cina Organ Harvest Research Center je nezisková organizace, která provádí a prezentuje výzkum zneužívání transplantátů v Číně, včetně zabíjení vězňů svědomí pro orgány. Vyhledává a analyzujeme důkazy z čínských a zámořských zdrojů. Poskytuje konzultace vládním subjektům a nevládním organizacím. Vystupuje na etických a lékařských konferencích po celém světě. On-line (anglicky)
China Tribunal: Mezinárodní tribunál zasedající v Londýně prováděl několikaměsíční šetření, vypovídalo více než padesát svědků, vědců, zdravotních profesionálů, novinářů a přeživších. 17. června 2019 vydal závěrečnou zprávu. On-line (anglicky)
