PRAHA – Na Hradčanském náměstí v Praze se sešlo více než stovka příznivců meditační praxe Falun Gong (někdy také Falun Dafa) z přibližně deseti evropských zemí. Účelem shromáždění bylo prostřednictvím průvodu a pochodového orchestru upozornit na dvacet let trvající represe v Číně.
Metoda zušlechťování těla a mysli s buddhistickými kořeny si v devadesátých letech v Číně získala na 100 milionů příznivců, ale už v roce 1999 ji generální tajemník komunistické strany Ťiang Ce-min označil za „hrozbu absolutní moci“.
Od 20. července 1999 se podle lidskoprávních organizací objevují desítky tisíc případů svévolného zatýkání, věznění a mučení následovníků Falun Gongu (český přepis Fa-lun Kung) v čínském vězeňském systému laogai.
Příznivci pokojné meditační praxe naplnili pracovní tábory a „převýchovná centra“.
Někteří z účastníků, kteří na akci promluvili, pocházejí z pevninské Číny a v České republice získali azyl.
Pochodový orchestr jako součást průvodu za lidská práva v Číně. (Kamil Rakyta / Epoch Times) 
Pochodový orchestr jako součást průvodu za lidská práva v Číně. (Kamil Rakyta / Epoch Times) 
Pochodový orchestr jako součást průvodu za lidská práva v Číně. (Kamil Rakyta / Epoch Times) 
Pochodový orchestr jako součást průvodu za lidská práva v Číně. (Kamil Rakyta / Epoch Times) 
Pochodový orchestr jako součást průvodu za lidská práva v Číně. (Kamil Rakyta / Epoch Times)
FOTOGALERIE na stránkách Epoch Times. (foto: Kamil Rakyta)
Žena, která přežila, aby mohla svědčit
Česká pobočka mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) se podílela na osvobození čínské ženy jménem Čchen Čen-pching, která byla v souvislosti s praktikováním Falun Gongu vězněna od srpna 2008.
„Ve vězení je podrobena pravidelnému bití, násilné intoxikaci drogami a elektrickým šokům na citlivých částech těla. Její rodina ji neměla možnost vidět od března roku 2009,“ uvádí AI. „Žena zůstává ve velkém nebezpečí mučení a špatného zdravotního stavu kvůli způsobu, jakým je s ní zacházeno ve vězení.“
Tento příběh má ale šťastný konec. Paní Čchen Čen-pching byla díky mezinárodnímu tlaku v roce 2015 propuštěna a po odvážném útěku z Číny do Thajska požádala OSN o statut uprchlíka. Nakonec se mohla setkat se svojí rodinou, která emigrovala do Finska.
Čchen Čen-pching nakonec stanula před českými senátory a poslanci, kterým mohla osobně vypovědět, jaké metody používá čínský vězeňský systém k „převýchově“ následovníků Falun Gongu.
Pod záštitou předsedkyně petičního výboru Heleny Válkové se 21. června 2018 uskutečnilo jednání u kulatého stolu na téma „Petice za ukončení genocidy praktikujících metody Falun Gong páchané čínským režimem“, na kterém Čchen Čen-pching promluvila. (Celou výpověď naleznete zde.)
Podle stanoviska AI „čínská vláda zřídila speciální kancelář, takzvaný Úřad 610, aby dohlížel na likvidaci Fa-lun-kungu.“ V roce 2015 zveřejnila nevládní organizace Freedom House zprávu o vývoji pronásledování duchovního hnutí Falun Gong. Ve zprávě uvádí odhad nákladů na provozování poboček Úřadu 610 po celé Číně, které ročně dosahují 135 milionů dolarů.
Téma pronásledování se dostalo také k veřejnému slyšení senátní komise pro lidská práva a při jednání pléna Senátu byla drtivou většinou senátorů schválena rezoluce odsuzující represivní kampaně čínského režimu.
Nový druh fyzické likvidace – transplantace orgánů
Otázky pronásledování a fyzická likvidace následovníků Falun Gongu se dostaly také na půdu Evropského parlamentu nebo Sněmovny reprezentantů USA.
Od roku 2006 mezinárodní společenství znepokojují zejména zprávy o zneužívání následovníků Falun Gongu jako nedobrovolných dárců orgánů k orgánovým transplantacím v čínských transplantačních centrech. Tento druh fyzické likvidace nazval v roce 2006 jeden z kanadských vyšetřovatelů David Matas, jako „nový druh zla, který jsme na této planetě ještě neviděli“.
O případech zneužívání politických vězňů v Číně ke komerčním transplantacím v minulosti jednal Evropský parlament v letech 2013 a 2016 a Sněmovna reprezentantů USA v roce 2016. Oba vrcholové orgány potvrdily, že zprávy o násilných odběrech orgánů od zadržovaných následovníků Falun Gongu jsou „důvěryhodné“.
Takovýmto způsobem jsou podle závěrů vyšetřování v Číně zneužíváni také Ujgurové, křesťané a Tibeťané.
Pod tlakem hromadících se důkazů a výpovědí svědků přijaly zákonné úpravy reagující na případy zneužívání transplantační chirurgie v Číně například Španělsko (2013), Tchaj-wan (2015), Itálie (2016) a Izrael (2006) a další země. V poslední době o přijetí podobné legislativy jednají také Kanada, Austrálie, Belgie nebo Česká republika.
Na základě činnosti lidskoprávních aktivistů po celém světě obdržel komisař OSN pro lidská práva ve dvou vlnách celkem 3 miliony podpisů pod mezinárodní petiční kampaň za vyšetřování obvinění čínských nemocnic a transplantačních center ze zneužívání vězňů svědomí.
Nedávno ukončený mezinárodní tribunál zasedající v Londýně došel 17. června 2019 po několikaměsíčním šetření k závěru, „že v Číně se po dlouhé časové období praktikuje nucený odběr orgánů od vězňů svědomí, zahrnující velmi mnoho obětí“.
