PRAHA – Na Hradčanském náměstí v Praze se sešlo více než stovka příznivců meditační praxe Falun Gong (někdy také Falun Dafa) z přibližně deseti evropských zemí. Účelem shromáždění bylo prostřednictvím průvodu a pochodového orchestru upozornit na dvacet let trvající represe v Číně.

Metoda zušlechťování těla a mysli s buddhistickými kořeny si v devadesátých letech v Číně získala na 100 milionů příznivců, ale už v roce 1999 ji generální tajemník komunistické strany Ťiang Ce-min označil za „hrozbu absolutní moci“.

Od 20. července 1999 se podle lidskoprávních organizací objevují desítky tisíc případů svévolného zatýkání, věznění a mučení následovníků Falun Gongu (český přepis Fa-lun Kung) v čínském vězeňském systému laogai.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.

Příznivci pokojné meditační praxe naplnili pracovní tábory a „převýchovná centra“.

Někteří z účastníků, kteří na akci promluvili, pocházejí z pevninské Číny a v České republice získali azyl.

FOTOGALERIE na stránkách Epoch Times. (foto: Kamil Rakyta)

Reportáž Jiřího Chlebníčka z místa události.

Žena, která přežila, aby mohla svědčit

Česká pobočka mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) se podílela na osvobození čínské ženy jménem Čchen Čen-pching, která byla v souvislosti s praktikováním Falun Gongu vězněna od srpna 2008.

falun gong
Paní Čchen Čen-pching (druhá zleva) po příletu do Finska. (Amnesty International Finland)

„Ve vězení je podrobena pravidelnému bití, násilné intoxikaci drogami a elektrickým šokům na citlivých částech těla. Její rodina ji neměla možnost vidět od března roku 2009,“ uvádí AI. „Žena zůstává ve velkém nebezpečí mučení a špatného zdravotního stavu kvůli způsobu, jakým je s ní zacházeno ve vězení.“

Tento příběh má ale šťastný konec. Paní Čchen Čen-pching byla díky mezinárodnímu tlaku v roce 2015 propuštěna a po odvážném útěku z Číny do Thajska požádala OSN o statut uprchlíka. Nakonec se mohla setkat se svojí rodinou, která emigrovala do Finska.

Čchen Čen-pching nakonec stanula před českými senátory a poslanci, kterým mohla osobně vypovědět, jaké metody používá čínský vězeňský systém k „převýchově“ následovníků Falun Gongu.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.

Pod záštitou předsedkyně petičního výboru Heleny Válkové se 21. června 2018 uskutečnilo jednání u kulatého stolu na téma „Petice za ukončení genocidy praktikujících metody Falun Gong páchané čínským režimem“, na kterém Čchen Čen-pching promluvila. (Celou výpověď naleznete zde.)

Podle stanoviska AI „čínská vláda zřídila speciální kancelář, takzvaný Úřad 610, aby dohlížel na likvidaci Fa-lun-kungu.“ V roce 2015 zveřejnila nevládní organizace Freedom House zprávu o vývoji pronásledování duchovního hnutí Falun Gong. Ve zprávě uvádí odhad nákladů na provozování poboček Úřadu 610 po celé Číně, které ročně dosahují 135 milionů dolarů.

falun gong
21. 6. 2018, Poslanecká sněmovna, Praha, Česká Republika. (Vpravo) Čchen Čen-ping přežila 13 let v čínských pracovních táborech, kde ji věznili kvůli její víře ve Falun Gong. Do Finska se dostala díky mezinárodní podpoře a Amnesty International. Vlevo její dcera. (Jiří Chlebníček / Epoch Times)

Téma pronásledování se dostalo také k veřejnému slyšení senátní komise pro lidská práva a při jednání pléna Senátu byla drtivou většinou senátorů schválena rezoluce odsuzující represivní kampaně čínského režimu.

Nový druh fyzické likvidace – transplantace orgánů

Otázky pronásledování a fyzická likvidace následovníků Falun Gongu se dostaly také na půdu Evropského parlamentu nebo Sněmovny reprezentantů USA.

Od roku 2006 mezinárodní společenství znepokojují zejména zprávy o zneužívání následovníků Falun Gongu jako nedobrovolných dárců orgánů k orgánovým transplantacím v čínských transplantačních centrech. Tento druh fyzické likvidace nazval v roce 2006 jeden z kanadských vyšetřovatelů David Matas, jako „nový druh zla, který jsme na této planetě ještě neviděli“.

O případech zneužívání politických vězňů v Číně ke komerčním transplantacím v minulosti jednal Evropský parlament v letech 2013 a 2016 a Sněmovna reprezentantů USA v roce 2016. Oba vrcholové orgány potvrdily, že zprávy o násilných odběrech orgánů od zadržovaných následovníků Falun Gongu jsou „důvěryhodné“.

Takovýmto způsobem jsou podle závěrů vyšetřování v Číně zneužíváni také Ujgurové, křesťané a Tibeťané.

Pod tlakem hromadících se důkazů a výpovědí svědků přijaly zákonné úpravy reagující na případy zneužívání transplantační chirurgie v Číně například Španělsko (2013), Tchaj-wan (2015), Itálie (2016) a Izrael (2006) a další země. V poslední době o přijetí podobné legislativy jednají také KanadaAustrálieBelgie nebo Česká republika.

Na základě činnosti lidskoprávních aktivistů po celém světě obdržel komisař OSN pro lidská práva ve dvou vlnách celkem 3 miliony podpisů pod mezinárodní petiční kampaň za vyšetřování obvinění čínských nemocnic a transplantačních center ze zneužívání vězňů svědomí.

falun gong
Londýnský tribunál pod vedením soudce Sira Geoffreyho Nice, který projednával obvinění čínských nemocnic z násilného odebírání orgánů vězňům svědomí, v pondělí 17. června 2019 vynesl konečný rozsudek. (Simon Gross)

Nedávno ukončený mezinárodní tribunál zasedající v Londýně došel 17. června 2019 po několikaměsíčním šetření k závěru, „že v Číně se po dlouhé časové období praktikuje nucený odběr orgánů od vězňů svědomí, zahrnující velmi mnoho obětí“.