V den, kdy byla paní Liou Čching-č‘ zatčena, odvedla čínská policie také jejího syna a švagrovou. Poté, co je policisté „divoce zbili“, byli syn a jeho žena propuštěni, ale ne paní Liou.
Stejného dne večer šel syn paní Liou do takzvaného „převýchovného centra“ v čínské provincii Che-pej, kde byla jeho matka oficiálně zadržována. Setkal se s ní, ale viděl, že jí nebyly poskytnuty žádné lůžkoviny, a tak se vrátil domů, aby jí donesl alespoň přikrývku, jak uvádí jeho výpověď zveřejněná na stránkách Minghui.org.
Když se příštího dne vrátil, byla pryč. V místnosti zůstaly jen její boty.
To bylo v srpnu 2002 a paní Liou, která se věnovala duchovní disciplíně Falun Gong, za což byla poslána do vězení, od té doby už nikdo neviděl.
Její manžel, pan Liou Šu-čchen, oslovil přímo ředitele centra jménem Tung Jung-mao, aby zjistil, co se s jeho ženou stalo, ale ředitel tvrdil, že to neví. Místní úřady, které kontaktoval také uvedly, že netuší, kde se paní Liou nachází.
I když kontaktoval všechny příslušné vládní úřady a během patnácti let pátrání po své ženě utratil značnou sumu peněz, nenalezl ani jedinou stopu.
Teprve v roce 2017 se dozvěděl o vyšetřovacích zprávách [1], které dokládají, že bylo mnoho příznivců Falun Gongu uvězněných v čínském vězeňském systému, zneužito k orgánovým transplantacím. Podle jeho výpovědi se obává, že konečně ví, proč jeho žena zmizela. Sice nemá žádné důkazy, ale předpokládá, že před lety byla zabita pro její orgány, a proto zmizela beze stopy.
V zahraničí bylo vyšetřování násilných odběrů orgánů vězňům v Číně [1] otevřeno již v roce 2006, ale pan Liou se o něm dozvěděl až o jedenáct let později, což ukazuje vysokou uzavřenost čínské společnosti vůči zprávám ze zahraničí a účinky masivní cenzury tamního režimu – Komunistické strany Číny.
Případ paní Liou je pouze jedním z mnoha zmizelých vězňů.
Výsledky vyšetřování hovoří v neprospěch čínských nemocnic
Vyšetřování obvinění čínských nemocnic ze zneužívání vězňů svědomí k orgánovým transplantacím provádí celá řada nevládních organizací, které vznikaly prostupně od roku 2000 až do roku 2017. [1]
Nedávno ukončený mezinárodní tribunál zasedající v Londýně došel 17. června 2019 po několikaměsíčním šetření k závěru, „že v Číně se po dlouhé časové období praktikuje nucený odběr orgánů od vězňů svědomí, zahrnující velmi mnoho obětí“.
Tribunálu složenému ze sedmi expertů předsedal sir Geoffrey Nice, jenž vedl v minulosti žalobu proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi v rámci Mezinárodního soudního tribunálu.
Tribunál v konečném rozsudku poukázal na to, že „každý, kdo jedná s čínskými představiteli, úřady a vládou, by si měl být vědom toho, že jedná se zločinným režimem“.
Čtěte také: Přední čínští lékaři potvrzují odběry orgánů následovníkům Falun Gongu
Čínský režim výsledky vyšetřování odmítá
Dle právního zástupce Hamida Sabima tribunál pozval na slyšení i představitele čínského režimu včetně předních čínských zdravotníků a úředníků čínské ambasády v Londýně. Na pozvání však nikdo z nich nereagoval.
V souvislosti s obviněním ze státem podporovaného odběru orgánů pronásledovaným skupinám vypovídalo před tribunálem více než padesát svědků, vědců, zdravotních profesionálů, novinářů a přeživších, včetně stoupenců duchovní praxe Falun Gong a Ujgurů.
Čínský režim obvinění oficiální diplomatickou cestou opakovaně popírá a současné závěry vyšetřování zpochybňuje jako „politicky motivované a nepravdivé“, přičemž zároveň nepodal žádné důkazy, které by obvinění a závěry vyvrátily, uvedl list The Guardian.
Zpochybňování ze strany čínského režimu zůstává pouze na slovní úrovni. V praxi byly zaznamenány případy aktivního zabraňování ve vyšetřování a utajování informací, které by mohly poskytnout důležité podrobnosti o počtu prováděných transplantací a o zdrojích orgánů.
Vyšetřovací zpráva z roku 2016 propočítává kapacitu čínských transplantačních center na proveditelných 100 tisíc transplantací ročně a jejich skutečný obrat odhaduje na minimálně 60 tisíc prováděných transplantací. Čínský režim oficiálně uvádí pouze 10 tisíc transplantací ročně.
Čtěte také: BBC odvysílala reportáž o vyšetřování násilných odběrů orgánů vězňům v Číně (Video)
Mezinárodní pozornost
O případech zneužívání politických vězňů v Číně ke komerčním transplantacím v minulosti jednaly také Evropský parlament v letech 2013 a 2016 a Sněmovna reprezentantů USA v roce 2016. Oba vrcholové orgány potvrdily, že zprávy o násilných odběrech orgánů od zadržovaných následovníků Falun Gongu, Ujgurů, křesťanů a Tibeťanů jsou „důvěryhodné“.
Zákonné úpravy reagující na případy zneužívání transplantační chirurgie v Číně přijaly například Španělsko (2013), Tchaj-wan (2015), Itálie (2016) a Izrael (2006) a další země. V poslední době o přijetí podobné legislativy jednají také Kanada, Austrálie, Belgie nebo Česká republika.
V Číně nefunguje dárcovský systém jako v západních zemích, ale jedná se o systém „on demand“, tedy „na poptávku“, což v praxi znamená, že ten, kdo si orgán objedná a zaplatí požadovanou cenu, ten jej získá. Na Západě se transplantační chirurgie řídí přísnými etickými pravidly a má sloužit přednostně k záchraně lidských životů.
Na základě činnosti lidskoprávních aktivistů po celém světě obdržel komisař OSN pro lidská práva ve dvou vlnách celkem 3 miliony podpisů pod mezinárodní petiční kampaň za vyšetřování obvinění čínských nemocnic a transplantačních center ze zneužívání vězňů svědomí. OSN však na výzvy nereagovala, což experti přičítají tlaku ze strany čínského režimu, neboť Čína je součástí rady OSN.
Problém stále pokračuje i po roce 2015
Podle zprávy výzkumného střediska COHRC se čínští lékaři začali zabývat výzkumem a klinickými experimenty s transplantacemi lidských orgánů v šedesátých letech, ale teprve v roce 2000 vstoupilo toto odvětví do období exponenciálního růstu. Vzestup transplantační chirurgie a počtu transplantovaných orgánů probíhal paralelně se stoupající represivní kampaní proti duchovnímu hnutí Falun Gong v Číně.
Zpráva centra z roku 2019 uvádí, že čínský transplantační průmysl „rostl exponenciálně a stal se nejproduktivnějším na světě za dobu několika let, a to i přes absenci dobrovolného systému dárcovství orgánů do roku 2010 a velice nízkého počtu dárců po roce 2010“.
„Tento dramatický nárůst objemu prováděných transplantací byl z velké části usnadněn kampaní Komunistické strany Číny na vymýcení Falun Gongu,“ uvádí zpráva.
Poznámky:
[1]
Vyšetřovací zpráva Bloody Harvest – Revised Report
into Allegations of Organ Harvesting of Falun Gong Practitioners in
China / David Kilgour and David Matas
(2007). On-line (anglicky) On-line
(česky)
Vyšetřovací zpráva Bloody Harvest / Slaughter –
An Update / Kilgour, Matas, Gutmann (2016).
On-line (anglicky)
Terénní
výzkum: Jatka – Masové vraždy, odebírání orgánů a čínské
řešení problému s disidenty, Ethan Gutmann (nakl. C-press,
2015). On-line
(česky)
WOIPFG: Nevládní organizace zaměřující se na
vyšetřování trestné činnosti všech institucí, organizací
a jednotlivců, kteří se podílejí na represivní kampani
čínského režimu vedené proti duchovnímu hnutí Falun Gong
v Číně. Organizace byla založena 20. ledna 2003. Sídlí
v New Yorku a zavedla globální systém monitorování
a sledování ve 110 zemích světa. On-line
(anglicky)
ETAC: The International Coalition to End Transplant
Abuse in China (Mezinárodní koalice na ukončení zneužívání
transplantací v Číně) je koalicí právníků, akademiků,
etiků a lékařských profesionálů, výzkumníků, badatelů
a lidskoprávních advokátů, která se zasazuje o ukončení
násilného odebírání orgánů v Číně. On-line (anglicky)
COHRC: Cina Organ Harvest Research Center je nezisková organizace, která provádí a prezentuje výzkum zneužívání transplantátů v Číně, včetně zabíjení vězňů svědomí pro orgány. Vyhledává a analyzujeme důkazy z čínských a zámořských zdrojů. Poskytuje konzultace vládním subjektům a nevládním organizacím. Vystupuje na etických a lékařských konferencích po celém světě. Přispěla svými závěry do zpráv citovaných CNN, BBC, PBS, The Wall Street Journal, New York Times, The London, The Global a Mail a Forbes. On-line (anglicky)
