TORONTO – Po téměř deseti letech působení na postu soudce Nejvyššího soudu v Číně si pan Sie Wej-tung podle svých slov řekl, že již „viděl dost“, a v roce 2000 rezignoval na svou funkci. V soudním systému pod vedením komunistické strany mu bylo ještě před zahájením soudního řízení několikrát řečeno, jaký má vynést rozsudek.
Pan Sie se přestěhoval do Kanady v roce 2014 a dnes žije v Torontu. Za pomoci svojí ženy podal žádost o schválení jeho o trvalého pobytu v Kanadě. Již několik let však čelí pronásledování stejného soudního systému, pro který kdysi pracoval.
Bývalý čínský soudce Sie Wej-tung si oddechl, když ho Interpol odstranil z „červeného seznamu“. Žádost čínských úřadů o jeho zařazení na seznam byla podle Interpolu „politicky motivovaná“
„Mám důkladné pochopení soudního systému Čínské komunistické strany a tento systém má velmi vážné problémy. Doufám, že se mezinárodní společenství o tom může dozvědět více,“ řekl pan Sie v rozhovoru s kanadskou redakcí The Epoch Times.
Pan Sie popsal Epoch Times podrobnosti případu, do něhož byl zatažen, a který je podle několika zdrojů dílem spiknutí čínských úředníků z provincie Chu-pej, kteří chtěli připravit místního podnikatele o jeho majetek a podnikání.
Spletitý příběh zahrnuje místní policejní síly a soudy, kteří do celé mašinérie vtáhli také příbuzné pana Sieho, jednoho kanadského občana a Interpol. Někteří z nich jsou v Číně stále ve vazbě.
Příběh o spiknutí úřadů, soudů a policie by se mohl zdát poněkud neuvěřitelným, pokud by se již před ním neobjevily další podobné případy. Nedávno deník Epoch Times přinesl příběh podnikatele Lia Chuaj-čchinga, který byl minulý rok zatčen, dle jeho obhájce na základě vykonstruovaného obvinění ze „zapojení do mafie“. Úřady mu zabavily majetek v hodnotě několika milionů dolarů včetně jeho společnosti a nemovitostí.
Související: Čínský podnikatel zatčen a obrán o majetek – zveřejnil zvěrstva spáchaná Rudou armádou
Podle zprávy o analýze rizika trestního stíhání pro podnikatele z roku 2017 bylo v roce 2017 v Číně odsouzeno nejméně 2 292 čínských podnikatelů, mezi nimi 1 984 soukromých vedoucích společností, což představuje 86 procent z celkového čísla.
Jakmile je majitel soukromé společnosti odsouzen nebo obviněn z trestného činu, je jeho majetek často odebrán místními úředníky komunistické strany. V konkrétních případech nebyl podnikatelům majetek navrácen ani v případě, že je soud shledal nevinnými.
Příběh soudce Sie Wej-tunga
V roce 2015 se pan Sie dozvěděl, že policie v Číně požádala Interpol, aby jeho jméno umístil na svůj „Červený seznam“ (Red Notices) v souvislosti s obviněním z korupce a přijímáním úplatků při výkonu funkce soudce.
Minulý měsíc však Interpol kontaktoval právního zástupce pana Sie sídlícího v USA a oznámil mu, že bylo jméno jeho klienta odstraněno ze seznamu. Interpol svůj krok vysvětluje tím, že za žádostí zaslanou čínskými úřady stojí „převážně politické důvody“.
Prohlášení Interpolu k případu pana Sie cituje zprávu organizace Human Rights Watch (HRW) o metodách používaných čínskými orgány k tomu, aby donutily konkrétní lidi k návratu do Číny. A dodal, že v případě pana Sie uvažovali o „neodůvodněných zadrženích, hrozbách kolektivních trestů, omezování pohybu a finančních opatřeních“ použitých proti němu.
„Všechny tyto prvky přispívají k souboru potvrzujících důkazů, které posilují a podporují argumenty žadatele týkající se mimosoudních opatření uplatňovaných na jeho příbuzné, aby jej donutily ke kapitulaci,“ uvádí prohlášení Interpolu z 12. srpna 2019, které dal pan Sie Epoch Times k nahlédnutí. „Je zde významný potenciál… možného chápání [Interpolu] jako podpůrného prostředku pro politicky motivované aktivity.“
Sie uvedl, že červené oznámení zpočátku bránilo kanadským úřadům v přijetí jeho žádosti o trvalý pobyt v Kanadě. Úřady požádaly o jeho reakci na oznámení Interpolu a zamítly jeho žádost, protože nebyla podána včas.
Kanadský soud v roce 2017 jeho případ přezkoumal a žádost přijal, přičemž soud uvedl, že obvinění, která proti němu vznesly čínské úřady, se nezakládají na důkazech. Jeho žádost o občanství byla obnovena a v současné době je stále v procesu schvalování.
„Spolehlivý a účinný právní systém na Západě ochránil moje legitimní práva,“ říká pan Sie. „Spolehlivý právní systém dokáže správně identifikovat fakta a účinně chránit zákonná práva lidí, protože věří pouze v důkazy.“
Pan Sie také dodává, že jeho zkušenost dokazuje, že opustit čínský soudní systém byl krok správným směrem: „Takový soudní systém by měl být podrobován přísné kritice.“
„Zabavování peněz jiných lidí“
Podle pana Sieho, který se stal hlasitým kritikem čínského soudního systému, se do současné situace dostal kvůli občanskoprávnímu sporu, který začal v 90. letech v provincii Chu-pej, a jehož řízením byl pověřen jako soudce Nejvyššího soudu.
Případ se týkal vlastníka firmy jménem Jou Siao-lin (You Xiaolin), který nakonec vyhrál svůj soud proti jiné společnosti, Oddělení obchodování s cennými papíry společnosti Ping An Securities. Ve prospěch pana Joua Siao-lina rozhodl dolní i nejvyšší soud. Soudce Sie seděl u slyšení jako jeden ze tříčlenného tribunálu Nejvyššího soudu v roce 1999 ještě předtím, než v roce 2000 odstoupil z funkce.
V jiném soudním případu, který se udál v roce 2004, zahájilo Oddělení obchodování s cennými papíry města Wu-chan soudní spor proti stejnému podnikateli Jou Siao-linovi. Tentokrát soudy rozhodly proti němu. Podnikatel byl zatčen a veškerý jeho osobní a obchodní majetek i majetek jeho rodiny byly zabaveny.
V roce 2005 místní úřady obvinily také sestru podnikatele, paní Jou C’-čchi, která v roce 2002 emigrovala do Kanady a nyní má kanadské občanství. Byla obviněna z pokusu o převzetí majetku jejího bratra. Jejich matka, paní Teng Čching, tvrdí, že čínské úřady toto obvinění vznesly proto, aby její dceři zabránily vrátit se do Číny a získat zpět zabavený majetek.
Jou C’-čchi nevěděla, že na ni úřady vydaly zatykač, a byla v roce 2014 při vstupu do Číny zatčena.
Bývalý soudce Sie Wej-tung vypověděl, že čínské úřady na něj teď vyvíjejí nátlak, aby ho přinutily svědčit proti paní Jou C’-čchi. Má dosvědčit, že od ní přijal úplatky, aby soudní případ v roce 1999 vedl ve prospěch jejího bratra.
„Gangy špinavých a zlovolných úředníků na všech úrovních samovlády čínské komunistické strany se často uchylují ke konstruování podvodných případů, díky nimž zabaví soukromý majetek, a pak se snaží oběti umlčet,“ říká bývalý soudce soudce Sie Wej-tung. „Nechali mé jméno zapsat na červený seznam Interpolu tím, že podplatili nadřízené úředníky.“
Syn i sestra bývalého soudce byli v Číně zadrženi, což je podle Sie Wej-tunga pokus přinutit ho, aby se vrátil do Číny. Jeho synovi, který byl zadržen v listopadu 2016, bylo zamítnuto propuštění na kauci, dodnes je zadržován ve vazbě. Jeho sestra zadržená v září 2016 byla propuštěna na kauci a nyní čeká na soudní proces.
Během svého pobytu v Kanadě čelil bývalý soudce řadě případů, kdy se jej jeho známí pokoušeli přimět, aby se vrátil do Číny, kde by mohl být zatčen a mučen. Například právník, který dříve zastupoval jeho sestru, se s ním podle jeho slov pokusil setkat za podezřelých okolností, aby ho donutil k návratu do Číny.
Sie Wej-tung dále vypověděl, že přímé pokusy o jeho stíhání na půdě Kanadě se zastavily poté, co se do situace zapojila Královská kanadská jízdní policie, ale i tak pokračovalo úsilí dostat se k němu skrze jeho přátele z Číny, kteří byli pravděpodobně donuceni úřady, aby se ho pokusili přesvědčit, aby vycestoval do třetí země, kde by mohl být konfrontován čínskými agenty.
„Relevantní dokumenty poskytnuté Interpolem v rámci červeného oznámení uvádějí, že by mě odsoudili na doživotí,“ říká bývalý soudce. „Tímto způsobem zacpou vaše ústa a dosáhnou svého cíle zabavit peníze jiných lidí.“
S reportáží Allena Zhoua.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.
Interpol pod vedením místopředsedy čínského ministerstva veřejné bezpečnosti
Níže pokračuje článek redaktorky Sunny Chao ze září 2918, k němuž přispěl Čchen Chan z televize New Tang Dynasty.
Od roku 2016, kdy byl zvolen vedoucím
Interpolu náměstek čínského ministra veřejné bezpečnosti Meng
Chung-wej (Meng Hongwei), zneužíval čínský komunistický režim
Červená oznámení (Red
Notices) společnosti Interpol k potlačování
čínských disidentů, kteří emigrovali do zámoří, a obtěžoval
jejich rodiny v Číně.
Červené oznámení Interpolu
informuje všech 190 členských států, že je požadováno vydání
určité osoby na základě soudního rozhodnutí učiněného v
určité zemi nebo mezinárodním tribunálem. Sám Interpol žádné
zatýkací rozkazy nevydává.
Právník Ťie Ning (Jie Ning),
specializující se na oblast lidských práv sídlící ve
Washingtonu D.C., který zastupoval řadu případů čínských
disidentů, na které se vztahuje činnost Interpolu, řekl 13.
května 2018 v rozhovoru s televizí New Tang Dynasty, že „červené
oznámení“ je jedním z nástrojů, prostřednictvím něhož
čínský režim rozšiřuje do světa svůj „Pekingský
model“.
„Červené oznámení je momentálně způsob,
jakým čínský režim rozšiřuje svůj vliv a projev darebácké
proletářské diktatury do dalších zemí,“ řekl Ťie
Ning.
Podle informací Ťie Ninga musel Interpol, v důsledku
činnosti právníků obhajujících označené osoby, odstranit na
100 červených oznámení na jejich klienty.
Wej Ťing-šeng,
čínský demokratický aktivista žijící v exilu ve Spojených
státech, řekl 4. května 2018 v rozhovoru s rádiem Voice of
America, že on a jeho dva asistenti byli v roce 2006 zadržováni
policií ve Švýcarsku, protože na ně byla vydána Červená
oznámení Interpolu. Wej byl tehdy ve Švýcarsku, aby se zúčastnil
Konference OSN v Ženevě o lidských právech.
V lednu 2018 mezinárodní nevládní
organizace Human Rights Watch zabývající se lidskými právy
popsala metody používané čínským režimem k obtěžování
rodin a jejich příbuzných hledaných Interpolem.
„Policie
a prokurátoři navštívili nebo předvolali příbuzné bez
předložení právních dokumentů a hrozili jim, že je zadrží,
pokud se jim nepodaří přesvědčit člověka, na něhož je vydané
červené oznámení, k návratu do Číny.“ Human Rights Watch
ověřila nejméně dva případy, kdy čínské úřady skutečně
formálně příbuzné zatkly.
Sophie Richardsonová,
ředitelka společnosti Human Rights Watch v Číně, vyjádřila v
září 2017 obavy nad zneužíváním červených oznámení
Interpolu ze strany Číny.
„Interpol tvrdí, že operuje
podle mezinárodních standardů lidských práv, ale Čína již
ukázala vůli se systémem manipulovat,“ řekla Sophie
Richardsonová. „A s viceprezidentem čínské veřejné
bezpečnosti, známé zneužíváním (lidských práv), jako
prezidentem, je tématem i důvěryhodnost samotného
Interpolu.“
Čínské ministerstvo Veřejné bezpečnosti je
často pověřováno sledováním a zatýkáním disidentů,
rozptylováním protestů a dalšími opatřeními k „udržení
stability“, dodává Richardsonová.
Čtěte také:
Bývalý šéf Interpolu připouští vinu v obvinění z braní úplatků (anglicky)
Bývalý soudce nejvyššího soudu v Číně: O rozsudku rozhoduje strana
Čínský právník: Příprava na spravedlivý proces v Číně
Čínský režim slibuje „zelený rozvoj“, a zároveň staví uhelné elektrárny po celém světě
„Jste morální vákuum?“: Viceprezident Huawei čelil dotazům britských zákonodárců o etice společnosti
Kdo ještě mluví o Číně pravdu (nebo mlčí). Infiltrace čínského režimu do společnosti je hluboká
