„Čínská komunistická strana v rámci zachování vlastní pověsti a tváře upřednostňuje dezinformace před pravdou,“ uvádí zpráva českého Institutu pro výzkum zločinů komunismu (IRCC). Institut se zaměřil na široce diskutovanou otázku šíření nového koronaviru v čínském městě Wu-chanu v prosinci 2019 a později v lednu 2020. Respektive na skutečnost, zda čínský režim účinnými kroky bránil v šíření epidemie nebo zda aktivně blokoval zprávy a zpožďoval obranné mechanismy.
IRCC uvádí, že způsob, jakým čínský režim přistupoval k epidemii, kopíruje přístupy režimu v jiných oblastech. V podstatě se podle jejich výzkumu nestalo nic neobvyklého, neboť zatajování informací, represe obyvatel, potlačování svobody slova a totalitní praktiky jsou v Číně na denním pořádku.
Podle Lukáše Kudláčka, ředitele této neziskové organizace, nebylo chování čínského režimu sice neobvyklé, ale rozhodně trestuhodné. Čínský režim prý nemine mezinárodní vyšetřování a nesení zodpovědnosti za nezodpovědný přístup.
Rozhovor
Níže nabízíme rozhovor o vydané zprávě.
Co vás motivovalo k vypracování této analýzy?
V institutu IRCC (Institute to research the crimes of communism) se zabýváme zločiny komunismu a Čína je zástupcem aktuálně největšího komunistického režimu na světě. V momentě, kdy pandemická krize začala nabývat celosvětových rozměrů, jsme viděli, že přístup Komunistické strany Číny se nápadně podobá přístupu, který používá k bagatelizování informací, a jak nerespektuje lidská práva svých občanů.
Dalším důvodem byla vznikající snaha o takzvanou rouškovou diplomacii, kdy se čínský režim snažil budovat image zachránce světa na základě dodávek zdravotnického materiálu. Toto je obvyklá strategie, že nejlepší obrana je útok.
V tuto chvíli jsme pochopili, že za vypuknutím epidemie se nachází skryté informace, které se čínský režim snaží utajit, o čemž už v té době prosakovaly informace, zejména v oblasti umlčování lékařů. Proto jsme se rozhodli se na toto téma podívat podrobněji a zjistili jsme, že Komunistická strana Číny v mnohém lhala.
Proč jste dali zprávě takový prvoplánový název, který přímo obviňuje komunistickou stranu Číny ze lži? (Report o lžích Komunistické strany Číny v době koronaviru)
Důvodem je, že přesně vystihuje to, co se stalo. Čínský režim lhal světu o koronaviru. Za prvé komunistická strana lhala, že se jedná o běžný zápal plic v průběhu prosince 2019, kdy už bylo jasné, že se jedná o nebezpečný vir.
Za druhé lhala v průběhu první poloviny ledna, kdy se již prokázalo, že se jedná o virus. Tvrdila, že není přenositelný z člověka na člověka.
Za třetí využila svůj vliv na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a lhala skrze ni celému světu, že se nejedná o přímé nebezpečí, čímž znemožnila světu se včas připravit na nadcházející epidemii.
A nakonec za čtvrté, dodnes lže o tom, že za rozšíření viru do světa není zodpovědná. Domníváme se, že právě tyto lži a snaha zakrýt skutečnosti, snaha zničit důkazy o viru, snaha umlčet lékaře umožnila, aby se virus rozšířil do celého světa. I když prokazatelně věděla, tedy respektive nejvyšší vedení Komunistické strany Číny vědělo, že se jedná o nebezpečný virus přenositelný z člověka na člověka, nenařídilo omezení cestování ani karanténu ohniska nákazy ve Wu-chanu po dobu minimálně tří týdnů.
Jak jste zprávu vytvářeli, jaké přístupy jste pro vyhodnocování informací používali?
Poskládali jsme chronologii událostí předcházející uvalení karantény na Wu-chan a přiznání epidemie s tím, že jsme vyhledávali informační zdroje na internetu.
Použili jsme články médií, informace z čínských sociálních sítí a informace, které vyšly v analýzách konkrétních událostí. Například Tchaj-wan se snažil upozornit na rizika přenositelnosti viru, ale nebyl vyslyšen. Tchaj-wan provedl vlastní šetření, které jsme studovali.
Co mohou čtenáři v reportu nalézt? Co obsahuje?
Jak jsem již naznačil, report zahrnuje chronologii událostí, které předcházely uvalení karantény na ohnisko nákazy ve Wu-chanu.
Dále seznam základních lží, které komunistická strana použila na zakrytí skutečností, že se u nich šíří nebezpečný virus přenositelný z člověka na člověka. To zahrnuje ničení důkazů, tedy vzorků viru, umlčování lékařů, kteří se potkali s prvními pacienty, cenzuru informací, které se po vypuknutí nákazy začaly šířit mezi lidmi, falšování informací, kterými ovlivnila WHO, informací o skutečném počtu nakažených a počtu úmrtí, aby vypadala dobře, informace, které Čína poskytla světovým mocnostem, a nakonec lži, které použila, aby nebyl slyšet názor Tchaj-wanu, který již v polovině ledna potvrdil, že se jedná o nebezpečnou epidemii, a začal činit bezpečnostní opatření.
Dále doporučení, jaký postoj by měl svět zaujmout vůči čínskému režimu, tedy postavit jej před mezinárodní soud, který bude vytvořen speciálně pro něj, protože čínský režim infiltroval mnoho mezinárodních institucí.
Zjistili jste během práce například také to, jak se na zprávy z Číny, které vy vyhodnocujete jako dezinformace, dívají nejvyšší ústavní činitelé ČR a jejich poradní týmy?
Zaměřovali jsme se při vytváření reportu pouze na informace o Číně jako takové, a nezabývali jsme se jejich dopady na ostatní země. Ovšem vzhledem k tomu, jak proběhla určitá servilnost ze strany vedení ČR, tak vyhodnocuji, že vzali všechny informace z Číny jako fakta. Následně po začátku diskuze a hlavně po uvědomění si, jak falšují čísla o počtu nakažených a úmrtí při pohledu na jiné země, zřejmě došlo k přehodnocení faktů a vznikla otázka, nakolik jsou informace, které poskytuje, důvěryhodné.
Děkujeme za rozhovor
