Lékaři v Číně poskytli Sun Ling-ling pro transplantaci čtyři srdce. Tato žena s čínskou státní příslušností byla po dobu 9 měsíců uměle udržována při životě.
24-letá pacientka onemocněla v Japonsku vzácným autoimunitním onemocněním, které vedlo k nevratnému poškození srdce. V polovině června ji její lékařský tým převezl charterovým letem do čínské nemocnice ve Wu-chanu. Během 10 dnů jí byla nabídnuta 4 vhodná srdce pro transplantaci.
Po vyčerpávajícím sedmihodinovém chirurgickém zákroku se paní Sun zotavila do bodu, kdy byla schopna sama jíst. Fotografie usmívající se paní Sun, sedící na nemocniční posteli a rukou gestikuluje na znamení vítězství, se objevily na předních stránkách hlavních čínských novin s dramatickými titulky jako „Závod mezi životem a smrtí “.
Čínské velvyslanectví v Japonsku označilo operaci za „legendární“ a prezentovalo ji jako ukázku přátelství a spolupráce mezi Čínou a Japonskem.
Vzhledem k tomu, že dobrovolný systém dárcovství orgánů v Číně v podstatě neexistuje a je stále v plenkách, se odborníci ptají, jak je možné, že nemocnice byla schopna zajistit vhodné orgány pro paní Sun tak rychle.
Rychlé dodávky životně důležitých orgánů zároveň prohlubují obavy, že čínský režim pokračuje v nedobrovolných odběrech orgánů vězňům svědomí a obchodování s jejich orgány za účelem zisku.
Orgány „na základě poptávky“
První orgán pro paní Sun byl dodán z Wu-chanu a byl k dispozici 16. června 2020. Lékaři ale po posouzení koronární tepny zjistili, že stav orgánu není plně odpovídající a operaci vzdali. Tři dny poté se našlo druhé srdce z nedaleké provincie Chu-nan, ale v té době paní Sun dostala vysokou horečku, která opět znemožnila operaci. 25. června byly k dispozici další dva orgány: jeden od ženy z Wu-chanu a druhý od muže z jižního města v provincii Kuang-čou. Vybrali si tu druhou možnost, protože měla „lepší srdeční funkce“, psala čínská média.
„Otázkou ale je, kdo byl zdrojem těchto 4 srdcí,“ říká Dr. Torsten Trey, výkonný ředitel organizace Lékaři proti násilným odběrům orgánů (DAFOH – lékařská skupina, která obhajuje dodržování etických hodnot v medicíně).
Ve Spojených státech podle vládních údajů z roku 2018 pacienti obvykle čekají na darování odpovídajícího srdce pro transplantaci přibližně 6,9 měsíce. Podle této statistiky by získání 4 vhodných srdcí pro jednu osobu trvalo přes dva roky. Znamenalo by to najít 4 vhodné dárce, kteří dali souhlas k dárcovství orgánu, poté co zemřou, ať již v nemocnici, nebo při smrtelné nehodě, poznamenal Dr. Torsten Trey.
V roce 2020 dalo v USA souhlas k dárcovství orgánu více než 156 milionů dospělých lidí, tedy zhruba polovina americké populace. V Číně, která je nejlidnatější zemí na světě, však tento souhlas dal jen zlomek populace. Je to dáno kulturní tradicí a hluboce zakořeněným přesvědčením, že po smrti má tělo zůstat neporušené.
To, co se přihodilo paní Sun, je „velmi nepravděpodobné i v zemích, které mají velmi dobře fungující systém dárcovství orgánů,“ míní Jacob Lavee, ředitel kardiologického oddělení a profesor chirurgie na univerzitě v Tel Avivu v Izraeli. A v kontextu toho, že se tento případ odehrál v Číně, uvedl že „více vhodných dárcovských orgánů pro jednu osobu během několika dnů vyvolává vysoké podezření, pokud jde o povahu těchto dárců“.
Zdá se, že v Číně spíše funguje „systém na základě poptávky“, řekl Dr. Trey, a uvedl, že případ paní Sun je „mimo jakékoliv vysvětlení“, pokud se jedná o běžné etické postupy.
Transplantace plic
Čínský transplantační systém dárcovství orgánů byl v posledních letech podrobně přezkoumán. Nezávislý soudní tribunál v Londýně v červnu 2019 došel „bez jakékoliv pochybnosti“ k závěru, že čínský režim provádí nedobrovolné odběry orgánů vězňům svědomí.
Hlavním zdrojem těchto orgánů jsou lidé, kteří praktikují Falun Gong, kultivační disciplínu pro zlepšování mysli a těla (cvičení a charakter), kterou čínský režim v posledních dvou desetiletích tvrdě potlačuje. Dalším zdrojem orgánů, který tribunál potvrdil, je ujgurské etnikum žijící v provincii Sin-ťiang.
Ze 160-ti stránkové zprávy, kterou tribunál publikoval v březnu 2020, vyplývá, že „není žádný důkaz o tom, že by tato praxe násilných odběrů orgánů ustala“ a uvádí, že chybějící mezinárodní dohled umožňuje, že „dále strašlivě a zbytečně umírá mnoho lidí“. Výsledná zpráva tribunálu se opírá o výslechy téměř 60 svědků a několik vyšetřovacích zpráv čítajících dohromady tisíce stran publikovaného výzkumu.
Transplantační průmysl v Číně se nezastavil ani v první polovině roku 2020, kdy Čínu sužovala epidemie koronaviru. Jak uvedla americká nezisková organizace Světová organizace pro vyšetřování perzekuce Falun Gongu (WOIPFG), nedošlo „k žádnému očividnému zpoždění čekací doby na zajištění vhodných orgánů k transplantaci“.
Zdravotní sestra z provincie Kuang-si, která požádala o anonymitu, sdělila vyšetřovatelům, že i navzdory strachu z infekce „provádějí operaci vždy, když je třeba“.
Od konce února 2020 proběhlo v Číně na pacientech s COVID-19 přinejmenším šest dvojitých transplantací plic (oba laloky zároveň). Minimálně dvě operace byly provedeny ve Wu-chanu, kde pandemie začala. Wu-chan je rovněž centrem transplantačního průmyslu v Číně.
Ethan Gutmann, odborník na Čínu a autor knihy „Jatka“ (o zneužívání vězněných disidentů k obchodu s orgány), uvedl, že případ paní Sun názorně ilustruje problémy s transplantačním průmyslem v zemi. Zmínil, že jiný případ transplantace obou plicních laloků, který je podobný případu paní Sun, byl prominentně zveřejňován v čínských médiích jak v čínském, tak i v anglickém jazyce. „Zpráva byla jasná: Máme orgány. Je to bezpečné. Přijeďte. Čína je otevřena obchodu,“ sdělil v e-mailovém rozhovoru deníku The Epoch Times.
Vyšetřovací zpráva „Krvavá sklizeň“ (o násilných odběrech orgánů vězňům svědomí v Číně), cituje tchajwanského orgánového turistu, kterému bylo v průběhu osmi měsíců transplantováno 8 ledvin během dvou samostatných cest do Šanghaje, dokud se nenašla ta pravá ledvina, kterou jeho tělo přijalo.
Takové praktiky svědčí o transplantačním průmyslu, který „má velkou nebo stabilní zásobárnu politických či náboženských vězňů, kteří jsou již dopředu tkáňově vytipováni pro transplantaci“, uvedl Gutmann.
Nesrovnalosti v datech
Čína zavedla dobrovolný dárcovský systém až v roce 2015 a slibovala, že orgány pro transplantace bude čerpat pouze z něj. Odborníci však tato tvrzení zpochybňují a poukazují na nesrovnalosti v datech.
Studie z listopadu 2019 zveřejněná v časopisu BMC Medical Ethics (časopis s otevřeným přístupem, který vydává originální recenzované články týkající se etických aspektů biomedicínského výzkumu a klinické praxe, pozn. překladatele) zjistila, že údaje o darování orgánů v Číně byly vytvořeny „téměř přesně podle matematického vzorce“.
Studie došla k závěru, že čínské úřady data pravděpodobně falšují (uměle vytvářejí). Jiná studie z února 2020, publikovaná v časopise BMJ (British Medical Journal, britský lékařský týdeník, pozn. překladatele), se zabývala 445 lékařskými zprávami z Číny a odhalila, že u 440 z nich nebylo možné objasnit, zda dárce dal souhlas s darováním svých částí těla.
Během nedávného vyšetřování WOIPFG přiznal v telefonu vojenský doktor Li Kuo-wej ze Čtvrté vojenské lékařské univerzity z provincie Šen-si, že mají orgány „vysoké kvality“ z žijících osob a že když bude mít volající zájem, může mu je ukázat.
„Pokud na to máte nervy, můžu vás zavést k posteli a můžete se podívat… uvidíte, že ten člověk má přes dvacet,“ prohlásil lékař v rozhovoru s vyšetřovatelkou z WOIPFG, která se vydávala za zájemce o transplantaci.
Když se ho vyšetřovatelka zeptala: „Používáte orgány z (praktikujících) Falun Gongu, ale nemůžete to otevřeně říct a můžete jen říct, že jsou vysoké kvality a bez nemoci?“, doktor Li odpověděl: „Ano, dá se to tak říct.“
„Krátké, bezprecedentní čekací doby“ současných transplantačních operací v Číně, jako je případ pacienta s transplantací plic a případ japonské pacientky paní Sun, by měly probudit mezinárodní společenství, které má „odpovědnost za odmítnutí neetických lékařských praktik,“ říká Dr. Trey a dodává: „Pokud Čína neumožní nezávislé a neohlášené inspekce, pak by se mezinárodní společenství mělo od čínského transplantačního systému distancovat“.
Článek byl naposledy upraven 20. srpna 2020.
Překlad a editace původního článku newyorské redakce: HCHN
