Názor
Spočítejme, kolik roušek, testovacích sad, dezinfekce, rukavic, stříkaček a dalšího materiálu lidstvo v současné době vyhodí do přírody v rámci koronavirových opatření. Kvůli povinnému nošení roušek a testování se spotřebovávají tisíce tun materiálu a hektolitry dezinfekce se odpařují a tečou do řek vodovodním potrubím.
Pokud se zamyslíme nad vyčíslením množství odpadu, které lidstvo v současné době produkuje v rámci koronavirových opatření, dostáváme se do astronomických čísel.
Pokud budeme uvažovat o menší skupině, například o 10 milionech lidí, a stanovíme si, že pod dobu jednoho roku budou všichni tito lidé nosit jednu roušku denně, spotřebují společně za rok 3 650 000 000 roušek.
Pokud se budou testovat jednou týdně, spotřebují cca 521 728 571 testů.
Pokud každý z nich navíc ještě spotřebuje cca 1 litr dezinfekčních prostředků ročně a potom se dezinfekce vypaří nebo ji z rukou později smyjí vodou, odteče do vodních toků (a odpaří se) díky jejich spotřebě 10 milionů litrů dezinfekce za rok.
Je také třeba zvážit dopad epidemických opatření na přírodu.
Na zemi žije cca 7,7 miliard lidí. Pokud budeme například uvažovat, že se 1 miliarda lidí bude chovat stejně, jak jsme uvažovali u první skupiny, budou výsledná čísla následující:
356 miliard roušek; 52 miliard testů; miliarda litrů dezinfekce.
Abychom se přiblížili ke skutečným číslům, kterých odpad v praxi dosahuje, můžeme uvažovat hned o několika miliardách lidí, kteří tyto roušky, respirátory, testy a dezinfekci využívají.
Připočítejme k tomu také ampulky na vakcíny, gumové rukavice, injekční jehly a stříkačky a dostaneme miliony tun odpadu.
Nezbývá než dodat, že i tuto spotřebu, kterou pohánějí, podle kritiků někdy až příliš přehnaná vládní nařízení, je třeba vzít v potaz při rozhodování o míře zaváděných opatření.
Zároveň pokud bychom za každou tunu odpadu uvažovali milion dolarů zisku pro prodejce vybavení, dojdeme též k miliardovým částkám v nákupu a prodeji. Zde potom budou logicky přísnější opatření také generovat větší objem nákupů a prodeje. Z čehož logicky plynou peníze, které lze na opatřeních ušetřit nebo naopak vydělat.