Milan Kajínek

28. 4. 2021

Názor

Spočítejme, kolik roušek, testovacích sad, dezinfekce, rukavic, stříkaček a dalšího materiálu lidstvo v současné době vyhodí do přírody v rámci koronavirových opatření. Kvůli povinnému nošení roušek a testování se spotřebovávají tisíce tun materiálu a hektolitry dezinfekce se odpařují a tečou do řek vodovodním potrubím.

Pokud se zamyslíme nad vyčíslením množství odpadu, které lidstvo v současné době produkuje v rámci koronavirových opatření, dostáváme se do astronomických čísel.

Pokud budeme uvažovat o menší skupině, například o 10 milionech lidí, a stanovíme si, že pod dobu jednoho roku budou všichni tito lidé nosit jednu roušku denně, spotřebují společně za rok 3 650 000 000 roušek.

Pokud se budou testovat jednou týdně, spotřebují cca 521 728 571 testů.

Pokud každý z nich navíc ještě spotřebuje cca 1 litr dezinfekčních prostředků ročně a potom se dezinfekce vypaří nebo ji z rukou později smyjí vodou, odteče do vodních toků (a odpaří se) díky jejich spotřebě 10 milionů litrů dezinfekce za rok.

Je také třeba zvážit dopad epidemických opatření na přírodu.

Na zemi žije cca 7,7 miliard lidí. Pokud budeme například uvažovat, že se 1 miliarda lidí bude chovat stejně, jak jsme uvažovali u první skupiny, budou výsledná čísla následující:

356 miliard roušek; 52 miliard testů; miliarda litrů dezinfekce.

Abychom se přiblížili ke skutečným číslům, kterých odpad v praxi dosahuje, můžeme uvažovat hned o několika miliardách lidí, kteří tyto roušky, respirátory, testy a dezinfekci využívají.

Připočítejme k tomu také ampulky na vakcíny, gumové rukavice, injekční jehly a stříkačky a dostaneme miliony tun odpadu.

Nezbývá než dodat, že i tuto spotřebu, kterou pohánějí, podle kritiků někdy až příliš přehnaná vládní nařízení, je třeba vzít v potaz při rozhodování o míře zaváděných opatření.

Zároveň pokud bychom za každou tunu odpadu uvažovali milion dolarů zisku pro prodejce vybavení, dojdeme též k miliardovým částkám v nákupu a prodeji. Zde potom budou logicky přísnější opatření také generovat větší objem nákupů a prodeje. Z čehož logicky plynou peníze, které lze na opatřeních ušetřit nebo naopak vydělat.

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.