„Pokud mluvíte s gangsterem a chováte se k němu jako k milému chlapíkovi, vůbec vás nebude respektovat.“ – kongresman Dana Rohrabacher
Sebezničující touha po rychlém zisku, nízkých cenách, se nám bude připomínat stále více. Kolik našeho tradičního průmyslu padlo za oběť agresivní čínské obchodní politice?
Řemesla a učňovské školství zanikají, jsme stále více závislí na dovozu a ruční práci druhých, kupujeme levné čínské zboží a nechápeme, že prodáváme svoji svobodu, nezávislost a ohrožujeme svoji budoucnost. Kdo bude vyrábět chleba, když každý bude „ťukat do klávesnice“?
Hedvábná steska varuje stejně jako hrozivě narůstající aktivity ruských tajných služeb a také bez výstřelu oslabují Západ. Čína a Rusko demokracií pohrdají, ale plně ji využívají k její likvidaci ve vlastní prospěch.
Demokracie potřebuje silné osobnosti, skutečné lídry, vůdce, ne úředníky s razítem a mnoha tisíci zbytečných zákonů, které nelze dodržovat, natož kontrolovat a které jsou z velké části k ničemu. Hlavní smysl mají zákony v nás, dané výchovou, vzděláním a osobním příkladem. Tam je třeba začít!
Inflace buší na dveře. Není následek Covidu, jen ji urychlil. Připomenul nám na jak špatné cestě se nacházíme, doufejme ještě včas. Přiložené grafy o stoupající inflaci v Evropské zóně a pasivního obchodu zemí EU s Čínou jsou alarmující.
Hu Jintao je gangster: V rozhovoru s televizní stanicí CNN prohlásil 19. ledna 2011 americký kongresman a republikán Dana Rohrabacher ohledně návštěvy čínského prezidenta Hu Jintaa v USA: „Pokud mluvíte s gangsterem a chováte se k němu jako k milému chlapíkovi, vůbec vás nebude respektovat.“
Tančete, Titanic jde ke dnu
Západ dnes připomíná Titanic, na jehož dolních palubách prostí cestující tonou, zatímco boháči na horních palubách dále sázejí v ruletě a tančí. Tváříme se, že nevidíme rostoucí inflaci, která v blízké budoucnosti bude devastovat většinovou populaci.
Tváříme se, že nesplatitelné dluhy jsou norma fungování státu. Politici spolu s centrálními bankéři se tváří, že mají řešení. Tímto řešením má být další zadlužování za rostoucí inflace, která znehodnotí peníze a tím i dluhy. Uvědomíme-li si, že úspory obyvatelstva převyšují dluhy vytvořené státem, vychází nám jasný závěr. Bude to opět zodpovědný, pracovitý a tvořivý občan, kdo za tuto nezodpovědnost zaplatí. Takovouto majetkovou a příjmovou nerovnost Západ naposledy zaznamenal za Velké hospodářské krize na počátku minulého století. Hospodářský rozvrat, druhá světová válka, fašismus a komunismus byly toho následkem.
Lze s tímto stavem vůbec něco dělat? Má občan naději a možnost zvrátit tento stav, či nás čeká opětovné experimentování s rovnostářstvím a přerozdělováním, dnes skrývané pod moderní pojmy „sharing and equality?“ Tento konflikt se blíží stejnou rychlostí, jako narůstají dluhy. Je na každém z nás, na jakou stranu se v tomto konfliktu postavíme. Zdroj
Autor je nazávislý publicista. Názory vyjádřené v článku jsou postoji a názory autora článku a nejsou názory a postoji deníku The Epoch Times.
