Jeho jménem se děti moc často nekřtí, známe je zpravidla jen podle kalendáře. Svatý Bonifác je pro nás znám jako nositel májových mrazíků, kráčí jako třetí v řadě tzv. ledových mužů. Původní sv. Bonifác je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších představitelů křesťanské anglosaské misie v Evropě, apoštola Germánů a patrona Německa. Žil v letech přibližně 672–754 a zemřel mučednickou smrtí se svým doprovodem na jedné ze svých misijních poutí ve Frísku, pohřben byl ve Fuldě, kde se jeho hrob stal poutním místem. Jeho životem se nechal inspirovat sv. Vojtěch, kterému byl Bonifác patronem.
V malé obci Lochy u Čáslavi stojí již 700 let malý kostelík, zasvěcený jeho jménu.
Vede k němu cyklostezka se dvěma neobvyklými brody přes říčku Klejnárku, která vychází z čáslavského Nazaretu. Lávky přes vodu jsou ukryty v lesíku nebo v kopřivách, ale vedou k nim ukazatele.
V Lochách není snadné potom kostelík najít, při cestě jej zakrývá barokní stavba, původně mlýn, se štěkajícím vlčákem ve dvoře.
Když obejdete statek po pěšině vlevo, vynoří se před vámi skalní ostroh s prastarým kostelíkem na vršku. Postavit ho nechal Vojtěch v panství Slavníkovců na místě původní tvrze ze 13. století. Jejím pozůstatkem je zalomený obranný příkop v délce 130 metrů.
Místo získalo název Lochy podle jeskyně, která je k nalezení od kostelem na severovýchodní straně se zbytky polygonální stavby. V jeskyni, lochu možná kdysi žil i poustevník…
Jeden z brodů na cyklostezce, poblíž lávky, cestou na Lochy. (Z. Danková / ET ČR) 
Loch, do skály vyhloubená jeskyně, oválná suterénní místnost, v lidové tradici poustevna sv. Ivana, nebylo však historicky ověřeno. (Z. Danková / ET ČR) Pod skalním ostrohem se nacházel původní hřbitov – datován podle kroniky Hájka z Libočan k roku 803, kde údajně Lech Česlav kázal svým synům, aby jej pochovali na památném pohřebišti v Loších. (Z. Danková / ET ČR) Skalnaté okolí kostelíku. (Z. Danková / ET ČR)
Kostelík není přístupný veřejnosti, výjimkou je noc kostelů, kdy je možno do starobylé svatyně vstoupit. Loď a presbyterium jsou příkladem dobře dochované vesnické kostelní stavby gotického slohu, která do doby svého vzniku změnila svůj vnější vzhled jen velmi málo.
Kostelík byl farním pro obce Lochy a Třebešice, kněze sem dosazoval Sázavský klášter. V době husitských válek byl kostelík zdevastován. Později byl obnoven a znovu využíván několika majiteli panství. Při zásadní opravě nechal jeho majitel, hrabě Bernard Věžník, tehdy v. r. 1648 přistavět věž, v níž byly zavěšeny dva zvony. Do 20. století však kostelík vstoupil jako holá stavba bez oken. Zásluhou spolku „Včela Čáslavská“ byl zachráněn a proběhla zásadní oprava.
Pro zhlédnutí vnitřku a oltáře kostelíku si musíme počkat na Noc kostelů. Pro věřící bývá kostel využíván jako místo setkávání, a to zejména v čase adventu.
