Česká republika by měla v příštím roce hospodařit se schodkem ve výši 376,6 miliardy korun. Počítá s tím návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2022, který na jednání v pondělí 27. září 2021 schválila vláda Andreje Babiše. Kabinet odsouhlasil také znění Dohody o partnerství pro programové období 2021–2027, která umožní ČR čerpat zhruba 550 miliard korun z fondů Evropské unie. Vláda schválila také vyslání 50 policistů do Maďarska na pomoc s ochranou maďarsko-srbských hranic proti nelegální migraci.
Návrh státního rozpočtu na rok 2022, který po konzultacích s ostatními rezorty připravilo Ministerstvo financí, počítá s příjmy ve výši 1 551,1 miliardy korun a výdaji ve výši 1 927,7 miliardy korun, tedy se schodkem ve výši 376,6 miliardy korun. Oproti předběžnému návrhu, který Ministerstvo financí zpracovalo v květnu, dochází ke snížení plánovaného schodku o 13,4 miliardy. Rozpočet počítá například s nárůstem příjmů státu o 157,7 miliardy korun, s navýšením objemu plánovaných investic na 218 miliard korun či s nárůstem důchodů v průměru o 805 korun. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva financí.
Návrh zákona o státním rozpočtu na další rok je vláda ze zákona povinna předložit Poslanecké sněmovně do 30. září. Současně posílá poslancům ke schválení i návrhy rozpočtů Státního fondu podpory investic a Státního fondu životního prostředí. Vzhledem k blížícím se volbám ale stávající Poslanecká sněmovna tyto dokumenty s nejvyšší pravděpodobností už nestihne projednat a schválit.
Dohoda o partnerství je klíčová pro čerpání prostředků z EU
Vláda projednala a schválila také Dohodu o partnerství pro programové období 2021–2027. Dohoda o partnerství je klíčovým zastřešujícím dokumentem pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie v programovém období 2021–2027, ve kterém bude moci Česká republika čerpat v rámci politiky soudržnosti přibližně 550 miliard korun. Spolu s dalšími příjmy z evropských fondů bude mít Česká republika k dispozici bezmála jeden bilion korun. Po schválení Dohody vládou a navazujícím předložení jednotlivých programů příslušnými ministerstvy a po dokončení neformálního vyjednávání s Evropskou komisí budou tyto dokumenty oficiálně postoupeny Komisi k závěrečnému formálnímu vyjednávání. Více informací: v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.
Na pomoc Maďarsku s ostrahou hranic vláda vyšle 50 policistů
Kabinet odsouhlasil také žádost vlády Maďarské republiky o vyslání 50 policistů na pomoc s ostrahou maďarsko-srbské hranice před nelegální migrací. Čeští policisté by měli v Maďarsku působit od poloviny října zatím do 15. prosince. Naváží tak na obdobnou spolupráci z roku 2016. Na realizaci této mise, která má za cíl pomoci Maďarsku bojovat s přílivem nelegálních migrantů v letošním roce, vyčlenila vláda 50,774 milionu korun, z čehož 40,7 milionu korun bude určeno na dokoupení potřebné techniky a zbytek na pokrytí zvýšených nákladů na mzdy a další výdaje spojené s pobytem českých policistů v Maďarsku.
Stát přispěje na rozšíření nemocnice
Vláda projednala a schválila také příspěvek státu na investici do rozšíření nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Tato nemocnice je jedinou nemocnicí poskytující akutní zdravotní péči v celém okrese Rychnov nad Kněžnou a slouží i jako zdravotnické zařízení poskytující akutní a další péči zhruba 12 000 zaměstnancům strategické průmyslové zóny Solnice-Kvasiny. Se současnými 255 lůžky a asi 400 zaměstnanci toto zdravotnické zařízení kapacitně nepostačuje a vláda už v předchozích letech v rámci podpory této průmyslové zóny přislíbila finanční pomoc s její dostavbou. Ministerstvo pro místní rozvoj proto vypíše novou výzvu podprogramu Podpora vládou doporučených projektů v oblasti rozvoje regionů. V první fázi stát poskytne podporu na realizaci stavebních prací ve výši 200 milionů korun a po vyčerpání této částky bude alokace programu navýšena o dalších 100 milionů korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.
Vláda schválila i vydání nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022 a návrh nařízení vlády o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2022. Na základě valorizačního vzorce vyplývajícího ze zákona o důchodovém pojištění vzrostou důchody a příplatky k nim v roce 2022 o 3,2 procenta, vláda navíc prosadila pro příští rok i dodatečně navýšení důchodů o dalších 300 korun. Průměrný samostatně vyplácený starobní důchod tak od 1. ledna stoupne o 805 korun.
Novela ke zmírnění sociálních dopadů
Schválena byla i novela nařízení vlády o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou uhlí nebo uranu. Nově zahrnuje do státní podpory formou příspěvku pro zaměstnance uvolňované z pracovního poměru u subjektů, které se zabývají těžbou uhlí nebo uranu i zaměstnance společností Vršanská uhelná, a. s., Severočeské doly, a. s., a jejích dceřiných společností PRODECO, a. s., Revitrans, a. s., a SD – Kolejová doprava, a. s. Jejich zaměstnanci, kteří budou v souvislosti s ukončováním těžby postupně uvolňováni ze zaměstnaneckého vztahu, tím získají nárok na vyplácení příspěvku ve výši 5 300 korun měsíčně po dobu 3 až 36 měsíců, u nejrizikovější skupiny z hlediska zaměstnanosti (nepřetržité zaměstnání u SU, a. s., 25 let a dosažení věku alespoň 55 let) až 60 měsíců.
Vláda schválila také udělení investiční pobídky společnost Ideal Standard, která chce v Teplicích investovat 200,9 milionu korun do rozšíření výroby sanitární keramiky a koupelnového vybavení. V regionu, který patří mezi státem podporované a trpí nadprůměrnou nezaměstnaností, vznikne 42 nových pracovních míst. Firma navíc svým zaměstnancům vyplácí nadprůměrné mzdy v kraji, až o 46 % vyšší, než je regionální průměr. Investor nyní bude moci formou slevy na dani z příjmů získat od státu až 25 procent způsobilých nákladů, tedy 50,225 milionu korun.
Rozvolnění pravidel zejména ve školství
Ministři se zabývali rovněž změnami v protiepidemických opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Odsouhlasili mírné rozvolnění pravidel pro prokazování bezinfekčnosti (tzv. OTN) u školních, zájmových či sportovních dětských kolektivů, které v rámci neměnných kolektivů využívají například ubytovacích služeb, sportovišť či chodí na kulturní a další organizované akce a volnočasové aktivity.
Tyto děti a je dozorující osoby se od 30. září nebudou muset na těchto akcích prokazovat splněním podmínek OTN. Stejná výjimka bude platit i pro sportovní přípravu a sportovní utkání v rámci organizovaných soutěží, a to jak pro profesionální, tak pro amatérské sportovce, pokud účast nepřevýší 20 osob. V případě nepravidelných aktivit nebo pravidelných aktivit v proměnném kolektivu bude OTN i nadále vyžadováno, ale platnost antigenního testu bude prodloužena na sedm dnů.
Povinnosti ve volebních místnostech
Druhé opatření Ministerstva zdravotnictví se týká nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny. Od 6. do 10. října bude platit povinnost nosit ve volebních místnostech povinně respirátory nebo obdobně účinnou ochranu dýchacích cest, a to jak pro členy volebních komisí, tak i všem dalším osobám, které budou přítomny ve volebních místnostech a s výjimkou přesně stanovených případů (děti, osoby s poruchou intelektu atd.).
Ministerstvo zdravotnictví upravilo také ochranné opatření stanovující pravidla pro vstup do České republiky, a to tak, aby vyhovělo rozsudku Městského soudu v Praze. Od 30. září se v něm nově připouští (bez omezení), aby zastupitelské úřady přijímaly a projednaly žádosti cizinců z třetích zemí o dlouhodobé nebo trvalé pobyty a o dlouhodobá víza. Všechna nová opatření lze nalézt zde.
Podle zdroje: TZ vlada.cz
