Vypnuté výtahy, temné obytné komplexy, nefunkční semafory: v mnoha čínských městech a regionech dochází k pravidelným výpadkům proudu. Jedním z hlavních důvodů jsou prý nedostatečné zásoby uhlí. Režim Komunistické strany Číny ji prý omezuje v zájmu „klimatických cílů“. Čínští vědci žijící v zahraničí však mají podezření, že za tím stojí vojenský účel.
Nejméně v deseti čínských provinciích došlo v posledních týdnech k několika rozsáhlým výpadkům proudu.
Výpadky v zásobování mají za následek nejen chaos způsobený nefunkčními semafory nebo zhoršení kvality života kvůli neosvětleným ulicím v celých obytných čtvrtích. V nadcházející zimě lze očekávat, že v některých regionech budou lidé ohroženi na životě, protože již nebude možné vytápět jejich domácnosti.
V několika městech na severovýchodě Číny již došlo k vážným pracovním úrazům v důsledku výpadků proudu. V provincii Liao-ning muselo být mimo jiné několik lidí hospitalizováno s otravou oxidem uhelnatým, protože ve slévárně železa, kde pracovali, selhaly odsávací systémy.
V sousední provincii Ťi-lin si obyvatelé stěžovali, že jim byla bez předchozího upozornění odpojena elektřina. Podle zpráv čínských médií byl proud vypnut odpoledne, ale energetická společnost to oznámila až kolem 22. hodiny. Údajně nestihla včas varovat obyvatele.
Vláda hlavního města Pekingu vyzvala 2. října všechny podniky, státní úřady, restaurace, nákupní centra, turistické atrakce a domácnosti, aby snížily spotřebu elektřiny.
Pouze třetina čínských regionů splňuje cíle
Podle německých médií jsou prý jedním z hlavních důvodů těchto incidentů „klimatické cíle“ režimu. Loni na Světovém summitu o klimatu OSN vládce Si Ťin-pching oznámil, že do konce desetiletí sníží emise CO2 na jednotku HDP o více než 65 procent oproti standardu z roku 2005. K tomu byl připojen cíl snížit spotřebu elektřiny v zemi o tři procenta jen pro letošní rok.
Ústřední plánovací orgán si však údajně v polovině roku musel uvědomit, že tento plán nemá reálné vyhlídky na úspěch: pouze třetina z 30 regionů země dosáhla svých proporcionálních cílů úspor. V srpnu se celostátní spotřeba elektřiny zvýšila dokonce o deset procent.
V reakci na to bylo odpovědným osobám v provinciích v polovině září vyhrožováno drastickými sankcemi za nesplnění cílů úspor. Důsledkem bylo, že od tohoto okamžiku byly zavedeny limity spotřeby, které již nebylo možné sladit s potřebami zásobování vznikajícího průmyslového státu.
Kvóty na uhlí z velké části vyčerpány
Plánované kvóty uhlí byly z velké části vyčerpány a elektrárny již nebyly zásobovány dostatečným množstvím. Vzhledem k tomu, že režim je v zahraničněpolitickém klinči s Austrálií, nelze s Canberrou dosáhnout dohody o dostatečných dodávkách pomoci.
Cena uhlí prudce vzroste a během pouhých tří měsíců se na termínových trzích zvýší o 50 %. Vládou stanovená cena elektřiny snižuje vyhlídky provozovatelů elektráren na příjmy a zároveň existuje obava, že budou muset nakupovat uhlí za vysoké ceny, pokud již nyní spotřebovávají více, než je nutné k výrobě elektřiny pro konečného spotřebitele.
Zároveň se do Mongolska dostává stále méně uhlí, protože kvůli vysoké ceně uhlí ve světě se snižují vývozní kapacity a dostupný materiál se hromadí na nadcházející zimu.
Jak nedávno informovala čínská média, 6. října dorazilo do východočínského přístavu Čou-šan 136 000 tun uhlí z Kazachstánu, aby řada továren v provincii Če-ťiang mohla pokračovat ve výrobě. Z finančních důvodů byla surovina přepravována po moři na vzdálenost 15 000 km přes Středozemní moře, Suezský průplav a Indický oceán, přestože Kazachstán leží přímo na hranici s čínskou provincií Sin-ťiang.
Podezření na přípravu války
Skutečnost, že Peking odpojuje elektřinu kvůli údajným klimatickým cílům nebo zvýšení cen uhlí, navzdory vážným hospodářským škodám a možným nepokojům mezi obyvatelstvem, vyvolává u čínských odborníků podezření. Čína není zrovna známá tím, že by dodržovala mezinárodní dohody.
Prof. dr. Frank Sie, profesor ekonomie na University of South Carolina Aiken v USA, má spíše podezření na vojenský účel.
Ekonom, který již v Číně absolvoval akademické vzdělání v oboru geověd, v článku pro čínské vydání Epoch Times píše, že Čína by mohla elektřinu využít pro válečné přípravy.
Podle jeho pozorování docházelo k výpadkům elektřiny téměř výhradně v hospodářsky vysoce rozvinutých pobřežních oblastech na severovýchodě a východě Číny, tedy v regionech, kde je blahobyt obyvatelstva poměrně vysoký. Naproti tomu ve vnitrozemí k přerušení dodávek elektřiny nedošlo. Čínský obranný průmysl se naopak nachází především v horských oblastech ve střední a západní Číně.
Dr. Sie předpokládá, že čínská komunistická strana přesměrovala elektřinu z východní do západní Číny, aby urychlila výrobu zbraní, zejména konstrukci jaderných zbraní, nadzvukových raket a kolejových vozidel. Výroba takových zbraní vyžaduje velké množství elektřiny.
Nedávno bylo oznámeno, že Austrálie staví jaderné ponorky s pomocí nově vzniklé vojenské aliance AUKUS (Austrálie, Spojené království, USA). Cílem nové aliance je vojensky čelit Číně. Vzhledem k obtížné ekonomické a sociální situaci doma a rostoucímu mezinárodnímu tlaku se Peking podle experta připravuje na válku.
Dopady, kterých se obáváme i v Evropě
Hrozí však, že dopad krize ovlivní nejen čínskou domácí ekonomiku, ale i její exportní partnery – včetně Evropy.
IPhone jako vánoční dárek? To by mohlo být obtížné. Několik dodavatelů společnosti Apple muselo v Číně zastavit výrobu v reakci na přísnější pokyny Pekingu týkající se spotřeby energie.
Dodavatel společnosti Apple, společnost Unimicron Technology, v neděli 26. září pozdě večer oznámil, že jeho tři továrny v Číně zastavily výrobu. Jako důvod společnost uvedla „nařízení místní vlády o snížení spotřeby energie“.
Společnost Concraft Holding, výrobce reproduktorů pro iPhone, zastavila výrobu do konce září.
Podle agentury Reuters musel hlavní výrobce iPhonů Foxconn zastavit výrobu v továrně v Kun-šanu nedaleko Šanghaje až do začátku října.
Dodavatelé a vývozci zboží do Evropy se však kvůli zastavení výroby a problémům se železniční nebo lodní dopravou také zpožďují nebo nestíhají dodávat zboží. Rozšířená varianta delta koronaviru představuje pro režim v Pekingu další výzvu. Celkově vzato hrozí, že neúspěšný „energetický obrat“ čínského komunistického režimu zbrzdí nejen jeho vlastní zemi, ale i světovou ekonomiku při jejím zotavování z koronavirového šoku.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
