Psychologická válka. Válka o veřejné mínění. Právní válka.
Tyto koncepty, známé jako doktrína „tří válečných oblastí“ a na Západě poměrně neznámé, slouží jako klíčové strategie, jimiž se řídí Komunistická strana Číny (KS Číny) ve své snaze vyhrát válku proti svobodnému světu bez jediného výstřelu.
Psychologická válka se snaží demoralizovat nepřítele; válka o veřejné mínění se snaží formovat srdce a mysl mas; právní válka se snaží využít právní systémy k odstrašení nepřátelských útoků.
Toto vysvětlení bylo uvedeno v nedávno zveřejněné 650stránkové zprávě, která komplexně ilustruje globální vlivové operace čínského komunistického režimu. Zprávu ve francouzštině vydal Institut pro strategická studia vojenských škol (IRSEM), nezávislá agentura přidružená k francouzskému ministerstvu ozbrojených sil.
V kombinaci s další klíčovou doktrínou KS Číny nazvanou práce „jednotné fronty“ jsou tyto principy základem dechberoucí kampaně čínského režimu zaměřené na rozšíření svého vlivu a infiltraci do západních demokracií, uvádí se ve zprávě.
Jednotná fronta, kterou první vůdce čínské komunistické strany Mao Ce-tung popsal jako „kouzelnou zbraň“, je politika, jež podle zprávy zahrnuje režim, který „eliminuje své vnitřní i vnější nepřátele, kontroluje skupiny, které mohou zpochybnit jeho autoritu, vytváří koalici kolem Strany, která slouží jejím zájmům, a promítá svůj vliv do zahraničí“.
Zpráva přichází uprostřed rostoucího odporu Západu proti agresi KS Číny, včetně závažného porušování lidských práv, bezuzdného rozkrádání duševního vlastnictví, ekonomického nátlaku a vojenské asertivity.
Zametací úsilí
Na základě těchto strategií čínský režim, aby mohl uskutečnit své plány, vybudoval rozsáhlou infrastrukturu s celosvětovým dosahem, která se skládá z rozsáhlé sítě státních i nestátních aktérů.
Podle IRSEM mají vlivové operace Pekingu v zahraničí dva hlavní cíle: „svádět a podmaňovat si zahraniční publikum vytvářením pozitivního narativu o Číně“ a „především infiltrovat a donucovat“.
„Cílem infiltrace je pomalé pronikání do opozičních společností s cílem zabránit jakýmkoli tendencím jednat proti zájmům strany,“ uvádí se ve zprávě.
„Donucování souvisí s postupným rozšiřováním ,trestající‘ nebo ,donucovací‘ diplomacie, která se stává politikou systematických sankcí vůči jakémukoli státu, organizaci, podniku nebo jednotlivci ohrožujícímu zájmy Strany.“
Cíle kampaní KS Číny pokrývají celé spektrum společnosti. Mezi klíčové oblasti bojů patří vzdělávání, média, politika, kultura a sociální média.
Jednotná fronta v akci
Zpráva uvádí, že většina zahraničních snah Pekingu v rámci jednotné fronty je prováděna prostřednictvím „mlhavé sítě prostředníků“, která je volně koordinována orgány KS Číny, včetně čínských velvyslanectví a konzulátů a stranického oddělení pro práci v rámci jednotné fronty.
V projevu z roku 2020 tehdejší náměstek ministra zahraničí pro záležitosti východní Asie a Tichomoří David Stilwell uvedl, že Komunistická strana Číny využívá tisíce zahraničních skupin, které provádějí operace politického vlivu, potlačují disidentská hnutí, shromažďují zpravodajské informace a usnadňují transfer technologií do Číny.
Některé organizace jednotné fronty sice veřejně deklarují svou příslušnost k Pekingu, ale „většina se snaží prezentovat jako nezávislé nevládní organizace občanského typu, fóra pro kulturní výměnu, ,přátelská‘ sdružení, obchodní komory, média nebo akademické skupiny“, uvedl tehdy Stilwell.
Šetření časopisu Newsweek z roku 2020 zjistilo, že ve Spojených státech působí přibližně 600 takových skupin.
Jednou z těchto skupin, na kterou zpráva upozorňuje, je Nadace pro výměnu mezi Čínou a Spojenými státy (CUSEF).
CUSEF je nezisková organizace se sídlem v Hongkongu, v jejímž čele stojí miliardář a představitel čínského režimu Tung Chee-hwa a která se označuje za nezávislou skupinu usilující o zajištění americko-čínských dialogů a výměn. Ve skutečnosti však „operuje jako faktická krycí organizace vlády ČLR [Čínské lidové republiky]“, uvádí zpráva s odkazem na závěry studie washingtonského think tanku Jamestown Foundation z roku 2020. Skupina je rovněž registrována podle amerického zákona o registraci zahraničních agentů (FARA).
Skupina uzavřela řadu partnerství s řadou prestižních amerických think tanků a univerzit, což IRSEM charakterizoval jako snahu „vyprat“ své vlivové aktivity. Mezi partnery patří Univerzita Johna Hopkinse, East-West Institute, Carnegie Endowment for Peace, Atlantic Council a Brookings Institution.
Začátkem tohoto roku se vazby CUSEF na Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír dostaly do centra pozornosti během slyšení o nominaci ředitele CIA Williama Burnse. Před svým jmenováním Burns působil jako prezident tohoto think tanku. Tváří v tvář kritice ze strany republikánských zákonodárců Burns při senátním slyšení uvedl, že „zdědil“ vztahy Carnegieho nadace s CUSEF, ale vazby se skupinou přerušil „nedlouho poté“, co v roce 2015 nastoupil do funkce. Burns dále uvedl, že ho „stále více znepokojuje rozšiřování čínských vlivových operací“.
Skupina rovněž sponzoruje řadu dialogů na vysoké úrovni mezi představiteli KS Číny a americkými vojenskými a politickými činiteli, uvádí se ve zprávě.
Cílem CUSEF se staly také americké sdělovací prostředky. Od roku 2009 zorganizovala cesty do Číny pro více než 120 novinářů z téměř 50 amerických médií, uvedl dříve deník The Epoch Times.
V letech 2009 až 2017 CUSEF také pořádal řadu večeří a setkání s vedoucími pracovníky a redaktory 35 médií, včetně časopisu Time, The Wall Street Journal, Forbes, The New York Times, The Associated Press a Reuters. V dokumentech skupiny FARA byly tyto večeře, které pořádal zakladatel CUSEF Tung, popsány jako „neocenitelné pro svou účinnost při získávání podpory ze strany vedoucích představitelů zpravodajského průmyslu“.
Deník Epoch Times se obrátil na CUSEF s žádostí o komentář.
Represe
Podle zprávy se lidé z řad etnických Číňanů v zámoří, a to i ti, kteří nejsou čínskými občany, ocitají v roli „prioritních cílů“ vlivových operací Pekingu. Jedním z cílů je podle IRSEM kontrolovat diasporu tak, aby „nepředstavovala hrozbu pro moc“; druhým cílem je „mobilizovat ji, aby sloužila jeho zájmům“.
Organizace Freedom House popisuje Peking jako největšího světového pachatele nadnárodních represí, který se zaměřuje na řadu disidentských skupin se sídlem v zahraničí, včetně ujgurských muslimů, bojovníků za práva, zastánců demokracie v Hongkongu a praktikujících Falun Gongu.
Oběti čelí fyzickým útokům, výhrůžkám, sledování, obtěžování a zastrašování ze strany čínských agentů nebo jejich zmocněnců, ať už osobně, nebo online, uvedla skupina pro ochranu práv v únorové zprávě.
Jako jeden z extrémních příkladů Freedom House uvedla případ Sun I-ho, praktikujícího Falun Gongu, který přežil věznění v nechvalně známém čínském pracovním táboře Ma-san-ťia. Falun Gong je duchovní praxe, která je již více než dvě desetiletí brutálně pronásledována Komunistickou stranou Číny.
Když byl Sun zadržován v čínském pracovním táboře, propašoval dopis do halloweenské dekorace určené na vývoz, kterou se spoluvězni vyráběli. Ten později v roce 2012 našla jedna Američanka. Sun natočil dokumentární film s tajnými záběry, v němž podrobně popsal své zážitky z Číny a mučení v pracovním táboře, a uprchl do Indonésie.
V roce 2017 Sun zemřel na náhlé selhání ledvin. Jeho rodina uvedla, že Sun nikdy neměl problémy s ledvinami, a nemocnice neposkytla konkrétní informace o jeho smrti a spěchala s kremací jeho těla. Pitva nebyla provedena. Tyto okolnosti vyvolaly u Sunových příznivců podezření, že mohlo dojít k násilnému trestnému činu. Respektive, že byl zavražděn, jako nepohodlný svědek.
Autorka článku Cathy He je newyorská reportérka, která se zaměřuje na témata související s Čínou. Dříve pracovala jako vládní právnička v Austrálii. Do deníku The Epoch Times nastoupila v únoru 2018.
Přeloženo z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Tímes. Přeložil (mic)
