Christian Euler
Stagflace. Tento termín je symbolem temných časů pro ekonomiku – a objevuje se stále častěji v titulcích novin. Opravdu nás co nevidět čeká, nebo jde jen o strašení?
Když se vysoká inflace s přetrvávající stagnací ekonomické aktivity a trvale vysokou nezaměstnaností dostanou do zlověstného spojení, hovoří ekonomové o stagflaci.
Tento odborný termín se stal populárním v 70. letech 20. století po první ropné krizi v roce 1973. Vysoká míra inflace, která v roce 1974 dosáhla v USA vrcholu 12,3 %, byla v té době důsledkem negativního nabídkového šoku u energetických komodit, zejména ropy. Kromě toho se poptávka v průmyslových zemích na konci poválečné konjunktury zastavila.
Objevují se v současné době známky déjà vu?
„V posledních týdnech byla možná stagflace významným tématem v diskusích s našimi klienty,“ uvedla v nové studii americká banka JP Morgan. „Současná situace je zcela odlišná,“ říká Olivier de Berranger, investiční ředitel francouzského správce aktiv LFDE. Celosvětová poptávka je podle něj velmi silná, zejména v průmyslových zemích. Právě v tomto pozitivním poptávkovém šoku, při dočasně omezené nabídce v důsledku koronavirové krize, vidí příčinu inflace.
„Navíc se odhaduje, že globální růst v roce 2022 dosáhne 4,5 % a letos téměř 6 %, takže lze jen těžko hovořit o stagnaci,“ upozorňuje Berranger. Tomu napomáhá i skutečnost, že pandemie v některých částech ekonomiky zřejmě skončila. Zatímco zaměstnanost a počet pracovních míst v Německu se v poslední době pohybují nad úrovní před vypuknutím krize, Kielský institut pro světovou ekonomiku na konci září předpověděl, že hrubý domácí produkt Německa v příštím roce vzroste o 5,1 %.
Narušené dodavatelské řetězce ženou ceny nahoru
Přestože tolik sledovaný ukazatel ifo v září potřetí v řadě poklesl, slabika „stag“ ve slově „stagflace“ v současném prostředí zjevně neplatí.
To však neznamená, že by neexistovaly žádné obavy, pokud jde o hospodářskou činnost. Vrchol vzestupu je již pravděpodobně za námi. Kromě toho by poptávku mohly ovlivnit nedostatky v globálních výrobních řetězcích, nejprve v Číně a poté v průmyslových zemích. Již nyní má mnoho společností velké problémy se získáváním vstupů, protože došlo k přerušení globálních dodavatelských řetězců, což má za následek značné nedostatky.
Podle průzkumu KfW se téměř každý druhý z 3,8 milionu malých a středních podniků v Německu potýká s nedostatky v zásobování. Tato výzva je obzvláště velká vzhledem k akutnímu nedostatku řidičů nákladních vozidel ve Velké Británii. I zboží, které je k dispozici, se navzdory přerušeným dodavatelským řetězcům nedostane na pulty a čerpací stanice jsou nuceny zavřít.
Pokud bude tato prekérní situace pokračovat a rozšíří se i do dalších zemí, je pravděpodobně jen otázkou času, kdy Světová banka bude muset upravit své prognózy růstu na příští rok směrem dolů.
Kromě toho existují slabá místa, jako je čínský trh s nemovitostmi s problémovým dítětem Evergrande. Realitní gigant Evergrande nesplnil několik platebních závazků. Nyní se zdá, že i další společnosti v tomto odvětví se potýkají s nedostatkem likvidity.
Růst cen důležitých surovin až do roku 2022
Zvláštní pozornost si zaslouží druhá část tohoto pojmu, která se týká inflace. Přestože úrovně ze 70. a 80. let minulého století jsou ještě daleko, ceny v září podle prvních odhadů vzrostly o 4,1 %, což je nejvíce od roku 1993.
Výrobní ceny navíc stále rostou, což je trend, který byl posílen nedávným růstem cen energií. Evropská energetická politika zcela selhala. Ještě před příchodem zimy ceny plynu, uhlí a elektřiny doslova vyletěly.
Některé německé průmyslové podniky se mezitím připravují na to, že růst cen klíčových surovin a meziproduktů bude pokračovat i v nadcházejícím roce 2022. Vyplývá to z průzkumu, který provedla poradenská společnost Inverto mezi zhruba 100 manažery a vedoucími nákupu. Podle průzkumu tři čtvrtiny respondentů očekávají v příštích 18 měsících mírný nebo silný nárůst cen meziproduktů.
„Na jednom či druhém místě jsou dodávky předběžných produktů skutečně ohroženy,“ uvedl pro Handelsblatt Lars-Peter Häfele, jednatel společnosti Inverto.
Tato smíšená situace by mohla vést k cenové spirále: 26 % malých a středních podniků, které v současnosti zkoumá Kreditanstalt für Wiederaufbau, se domnívá, že jsou nuceny upravit své ceny kvůli zvýšeným nákladům. Pouze pět procent z nich očekává, že se situace do konce roku zmírní.
Srovnání se 70. lety pokulhává
Ceny nemovitostí si také pravděpodobně vyberou svou daň v podobě vyšší míry inflace. Například v USA vzrostly v loňském roce o téměř 20 %. Nemluvě o vyšším nájemném, které má obzvláště silný dopad.
„Růst inflace je strukturální povahy,“ shrnuje Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank. Tvrdí, že představa tvůrců politiky, že tento nárůst je dočasný, je naivní. „Nyní je dohání realita. Ještě v červnu americká ministryně financí Janet Yellenová uvedla, že inflace se do konce roku normalizuje. Nyní také dospěla k názoru, že inflace v USA bude do konce roku spíše čtyřprocentní.“
Ačkoli je tedy inflace již realitou, vyhlášení stagflace se mnoha ekonomům zdá předčasné – zejména proto, že srovnání se 70. lety pokulhává. Tehdy byla ekonomika ve slabé kondici a na její straně stály silné odbory, které dokázaly proměnit vysoké ceny ve vysoké mzdy a vytvořit inflační spirálu. Tyto tzv. sekundární efekty se nyní pravděpodobně neprojeví.
Karen Dynanová z Petersonova institutu ve Washingtonu na tomto pozadí shrnuje situaci takto: „Pokud je hospodářský růst nad dlouhodobým trendem, těžko jej můžete nazývat stagflací.“
Jörg Krämer, hlavní ekonom Commerzbank, s ohledem na situaci v Německu kontruje: „Při pohledu na zimní pololetí lze hovořit o stagflaci.“ Dovede si představit, že listopadová míra inflace by mohla být i pětka před desetinnou čárkou. Současně předpovídá, že ve čtvrtém čtvrtletí bude německý automobilový průmysl „dokonce stagnovat“ kvůli nedostatku materiálu a slábnoucí poptávce z Číny. Pro Spojené státy je však podle něj termín stagflace méně vhodný, protože Commerzbank tam ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku očekává růst o tři procenta.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
