Kanál Dunaj-Odra-Labe (DOL) se jeví jako jeden ze záměrů, které vyvolávají silné emoce. „Pro správná rozhodnutí však emoce nejsou dobrým rádcem a nepomohou ani polovičaté informace nebo překroucená fakta,“ sděluje spolek Arnika.
V září 2021 uspořádal spolek Arnika konferenci s otázkou v názvu: „Dunaj-Odra-Labe: Křižovatka tří moří, nebo trojnásobná katastrofa?“ Současně k tomu připravil stejnojmennou publikaci, jejímž prostřednictvím přináší odpovědi uznávaných odborníků na ty nejdůležitější otázky, které nás v souvislosti s DOLem napadají.
Odborníci došli k tomu, že například dopravní funkci kanálu, která i dle slov zastánců tvoří v současnosti 15-20 % všech přínosů, lze mnohem efektivněji nahradit železnicí. Ta by byla méně náročná z hlediska záboru území, spotřeby energie, produkce emisí i ročních nákladů.
Na videozáznamu z konference, která proběhla ve dnech 21.-22. září, můžete vyslechnout, proč kanál DOL není pro naši zemi všespásným řešením. Konference shrnuje to nejzásadnější z celé publikace. O dopadu na životní prostředí promluvili ekologové, ekonomové, hydrobiologové i další experti.
Videozáznam: zde (1. část) a zde (2. část).
Kanál Dunaj-Odra-Labe by nahradily dva vlaky
Nevratné narušení říční krajiny výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe naší zemi nepřinese žádné benefity, upozorňuje Arnika. Primárně uvažovanou dopravní funkci kanálu lze přitom realizovat již nyní. Odhadovaný roční objem dopravy (30 mil. tun) by totiž nahradily dva vlaky v hodinovém taktu (tam a zpět) na stávající trati z Břeclavi přes Přerov do Bohumína.
Také o tom, že vodní doprava na kanálu DOL spotřebuje v porovnání s dopravou železniční 3,5x více energie, vyprodukuje 9x více emisí a zabere 5x více území se můžete dočíst v publikaci Dunaj-Odra-Labe: Křižovatka tří moří, nebo trojnásobná katastrofa?.
Stop kanálu Dunaj-Odra-Labe
Původní krajina, kde má vzniknout kanál DOL. (Arnika z. s.)
V pondělí 5. 10. 2020 přijala vláda usnesení o zahájení příprav realizace kanálu Dunaj-Odra-Labe. Tento nesmírně nákladný projekt hrozí nejen odčerpáním obrovských částek ze státního rozpočtu v době, kdy celá společnost trpí následky pandemie coronaviru, ale především směřuje k další destrukci již tak těžce zkoušení české a moravské krajiny, uvádí Arnika.
Vodní toky a vodní režim si zaslouží ochranu
Životní prostředí v ČR potřebuje systematické a nákladné zásahy cílené na ozdravění krajiny, zejména jejího vodního režimu, nahlíží spolek Arnika i evropští Zelení. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí, přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území. Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území nenávratně zničil.
Poznámka: Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe (oficiální název) nebo také průplav, kanál či vodní cesta Dunaj–Odra–Labe, D–O–L, DOL, je připravovaný projekt mezinárodní vodní cesty, který by měl spojit řeky Dunaj, Odru a Labe pro vodní dopravu s dalšími přidruženými efekty (vodohospodářství, protipovodňová ochrana, energetika, rekreace a další). Kromě těchto řek má významnou roli v projektu řeka Morava – především již dříve splavněný úsek podél Baťova kanálu.
