Praha, 8. prosince 2021 – Hlas onkologických pacientů, z.s. uskutečnil dotazníkové šetření mezi onkologickými pacienty mapující jejich postoje k využívání telemedicíny, tedy přenosu lékařských informací a poskytování zdravotních služeb na dálku prostřednictvím komunikačních technologií. Sociologická analýza výsledků ukazuje, že je stále prostor pro edukaci vedoucí k využití všech výhod poskytování dálkové péče. Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí online dotazníku, který vyplnilo 216 onkologických pacientů v listopadu 2021.
„Využití moderních komunikačních technologií v péči o onkologické pacienty může mít mnohé přínosy. Nejde jen o vyšší pohodlí, úsporu času i výdajů a omezení rizika nákazy při návštěvách zdravotnických zařízení. Při vhodném nastavení procesů a dostupnosti jde rovněž o zvýšení efektivity a bezpečnosti komunikace i finanční úspory v systému veřejné zdravotní péče. Abychom zmapovali, jak onkologičtí pacienti vnímají jednotlivé přínosy, ale i překážky ve využívání telemedicíny, uskutečnili jsme online dotazníkové šetření mezi pacienty našich členských organizací,“ vysvětluje Mgr. Petra Adámková, předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů.
Výhody a překážky vnímané pacienty
Naprostá většina dotázaných (70 %) uvedla, že nezná ani neslyšela pojem telemedicína. Z toho vyplývá, že pro lepší porozumění i rozšíření pojmu telemedicína je potřeba mezi lidmi, potažmo onkologickými pacienty, vykonat ještě mnoho osvětové práce. Vzhledem k prokázané nízké znalosti významu telemedicíny mezi onkologickými pacienty je také pochopitelné, že vzbuzuje u některých dotázaných rozporuplné reakce.
Na jedné straně si uvědomují benefity, z nichž nejčastěji uvádějí, že není nutno cestovat do zdravotnického zařízení (77 %) a z toho plynoucí výhody jako úspora času i peněz a méně stresu – konkrétně například při hledání místa k parkování. Také vzhledem ke stávající pandemické situaci respondenti oceňovali i nulové riziko nákazy (49 %).
Na druhé straně jsme zaznamenali vysoké obavy z chybějícího osobního kontaktu (76 %). „V tomto smyslu je důležité, aby poskytovatelé péče vysvětlovali pacientům, kdy a za jakých okolností je neosobní kontakt s lékařem možný – a kdy naopak k jeho omezení nedojde či dokonce nesmí dojít. Nezastupitelnou roli hraje ujištění, že v žádném případě nedojde ke zhoršení poskytované péče, kterého se obává 30 % respondentů,“ doplňuje Mgr. Petra Adámková.
Přestože jen malá část dotázaných uvedla, že pojem telemedicína zná, tak téměř dvě třetiny mají osobní zkušenost s konzultací zdravotního stavu online či po telefonu. Při takové konzultaci byli respondenti s naprostou většinou parametrů spokojeni: nejvíce s přístupem lékaře či zdravotníka, nejméně jim naopak vyhovoval komfort konzultace a její délka. Ale i zde je celkové hodnocení pozitivní.
Přes poměrně dobrou zkušenost s elektronickou/telefonickou konzultací ji dotázaní berou jen jako doplňkovou metodu a v budoucnu ji chtějí využívat jen v určitých případech či výjimečně. Je proto nutné pacienty podrobně seznámit se situacemi, pro které je tento způsob komunikace vhodný a přínosný, a pro které nikoliv.
Rovněž v případě sdělování důležitých informací telefonicky či elektronicky se podle odpovědí respondentů jedná o metodu vhodnou jen pro některé případy či jen výjimečně. Pětině dotázaných by tento způsob nevyhovoval vůbec.
S elektronickým sdílením informací má zkušenost mnohem více dotázaných. Tato součást telemedicíny se mezi respondenty setkává s největší podporou a pacienti jsou si vědomi, že to může významně urychlit proces konzultací i samotné léčby.
Povzbuzujícím se jeví zjištění, že pokud by existovala aplikace poskytující informace o onkologických zařízeních, slovník pojmů či jiné užitečné informace pro onkologické pacienty, pravděpodobně by se setkala s úspěchem, především u mladších onkologických pacientů. 77 % respondentů uvedlo, že by ji pravděpodobně používalo, 40 % z nich dokonce velmi pravděpodobně.
Hlas onkologických pacientů má právní subjektivitu a je vnímán jako „střecha“ onkologických organizací, a to pacienty i odbornou veřejností.
Hlas onkologických pacientů (HOP)
Hlas onkologických pacientů (HOP) se 26. 10. 2021 stal zapsaným spolkem. Tvoří ho 10 pacientských a podpůrných organizací, které od roku 2019 do vzniku spolku spolupracovaly ve stejnojmenné nezávislé platformě. Posláním HOP je hájení zájmů onkologických a hematoonkologických pacientů v ČR, podpora prevence v oblasti onkologie a zvyšování zdravotní gramotnosti pacientů i veřejnosti.
Členy spolku Hlas onkologických pacientů jsou tyto organizace: Aliance žen s rakovinou prsu, o.p.s., Amelie, z.s., Asociace mužů sobě, z.s., České ILCO, z.s., Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN), Dialog Jessenius, o.p.s., Klub pacientů mnohočetný myelom, z.s., Lymfom Help, z.s., ONKO Unie, o.p.s. a Veronica, z.ú. HOP tedy zastřešuje onkologická onemocnění napříč diagnózami solidních nádorů i hematoonkologických onemocnění.
Zdroj: TZ Mgr. Petra Adámková, www.hlaspacientu.cz
