Dobrý spánek je zásadní pro zdravý a produktivní den, nemluvě o dobrém a zdravém životě. Jednoduchý způsob, jak pochopit, proč spíme, je zamyslet se nad tím, co naše tělo dělá, když cvičíme nebo třeba jen jdeme na dlouhou procházku.
Po určité době (u někoho kratší, u někoho delší) se unavíme a musíme si odpočinout od bolavých svalů. Můžeme si sednout, napít se vody nebo sníst jablko. Cítíme se odpočatí a pak pokračujeme ve své činnosti. Odpočívat potřebujeme, protože spalujeme a spotřebováváme energii.
Mozek funguje stejným způsobem. Když přemýšlíme, čteme nebo mluvíme, spotřebováváme energii. I v našem mozku se hromadí biochemické zplodiny a mozek si potřebuje odpočinout spánkem. To mozku umožňuje zbavit se těchto biochemických odpadů a obnovit si energii.
Náš mozek potřebuje odpočinek v podobě spánku podobně jako naše svaly potřebují odpočinek po cvičení.
C.J. je 42letá svobodná matka dvou chlapců ve věku 7 a 5 let, která pracovala jako zdravotní sestra. Měla velké problémy se spánkem v noci. Její internista jí předepisoval prášky na spaní, které jí zpočátku pomáhaly, jenže ona si uvědomila, že je na nich závislá. Jedinou mou radou pro ni bylo uvědomit si, že její problémy se spánkem zřejmě souvisejí s mírou stresu, který zažívá a že aby mohla znovu dobře spávat, musí řešit stres a ne jen maskovat příznaky prášky.
Abych to zkrátil, vyřešila to tak, že požádala svou matku o pomoc s kluky a snížila si tak hladinu stresu, což jí umožnilo spát celou noc. Ovšem ne každý případ nespavosti je tak jednoduchý.
Existují extrémní případy výrazné nespavosti – tak extrémní, že člověk může na nedostatek spánku i zemřít. Smrtelná nespavost je velmi vzácná. Tito pacienti nakonec ztratí základní funkce mozku a těla a zemřou 12 až 18 měsíců po propuknutí úplné nespavosti. Neexistuje žádný známý lék. Prvním popsaným případem byl Ital, který takto zemřel v Benátkách v roce 1765.
Množství spánku, které potřebujeme každou noc, se s věkem upravuje. Novorozené dítě může spát 14 až 17 hodin denně, i když většina novopečených rodičů vám řekne, že nespí nikdy, když si to vy přejete. Dospívající potřebují zhruba osm až deset hodin denně a dospělý člověk sedm až devět hodin.
Existuje několik kategorií nespavosti. Existují problémy s usínáním a také problémy s udržením spánku. A pak je tu také kombinace obou.
Je zajímavé, jak mnozí z nás zjišťují, že nemají problémy se spánkem, když jsou na dovolené. To nám hodně napovídá o kořenech nespavosti u mnoha z nás, ačkoli existuje i řada jiných rizikových faktorů a komorbidit nespavosti u dospělých.
Nespavost může mít kořeny v predispozičních, precipitujících a percipujících faktorech.
Predispoziční faktory zvyšují riziko nespavosti a mohou být způsobeny například traumatem z dětství, chronickými problémy se zdravím, depresí nebo úzkostí. Patří sem rovněž nepravidelné spánkové vzorce, například nepravidelná pracovní doba nebo chození na noční směny. Spánek mohou samozřejmě ovlivnit i chronické bolestivé stavy.
Precipitujícími událostmi vedoucími k narušení spánku mohou být vážná nehoda, úraz, rozvod, úmrtí člena rodiny nebo blízkého přítele, stres a další.
Percipující faktory jsou kognitivní nebo behaviorální činnosti, které udržují špatný spánek po určitou dobu. Příkladem může být sledování televize ve snaze usnout, dlouhá zdřímnutí během dne a úzkost nebo obavy.
Aby se nespavost ještě více zkomplikovala, existují primární a sekundární příčiny. Primární příčiny jsou zřejmé, například zpoždění letadla, hlasité zvuky a stres. Sekundární příčiny mohou být také zjevné.
T. C. je 28letá bezdětná žena. Byla to pracovitá žena, která ke mně náhodou přišla na roční prohlídku. Asi dva týdny si stěžovala na nespavost. V práci ji čekal velký projekt a také byla silně nachlazená. Na noc užívala nosní dekongestant (přípravek uvolňující ucpaný nos), aby si udržela dutiny otevřené, a také před spaním užívala volně prodejný dekongestant. Nemohla usnout. Řekl jsem jí, že oba léky, které užívá, jsou stimulanty, které mohou člověka v noci udržovat vzhůru. Jednoduchá změna léků její nespavost vyřešila, i když netuším, jak dopadl její projekt.
U těch, kdo trpí nespavostí, obvykle fungují jednoduché věci.
Mějte pravidelný spánkový režim: choďte spát a vstávejte každý den ve stejnou dobu. Tělo má rádo rutinu.
- Snažte se vyhýbat delšímu spánku během dne.
- Omezte konzumaci alkoholu v době před spaním. Alkohol může zpočátku působit uklidňujícím dojmem, ale jak se metabolizuje, negativně ovlivňuje spánek.
- Vyhněte se kofeinu po obědě. Kofein může zůstat v těle dlouho a narušit spánek.
- Cvičení přibližně čtyři až šest hodin před spaním může usnadnit dobrý spánek, ale vyhněte se namáhavému cvičení těsně před spaním.
- Existuje spousta volně prodejných léků a bylinných přípravků, které lze na nespavost vyzkoušet. Léky na předpis by měly být až poslední možností a jen krátkodobou.
Aktivní přístup k problémům se spánkem vám pomůže udržet mozek v co nejlepším stavu a čelit tak výzvám dne. Pokud tedy nemůžete spát, začněte jednat.
Koneckonců, jak řekl F. Scott Fitzgerald: „Nejhorší věc na světě je, když se snažíte spát, ale nejde to.“
Dr. Peter Weiss je častým hostem v regionální i celostátní televizi, novinách a rozhlase. Třicet let působil jako vysokoškolský učitel gynekologie a porodnictví na Lékařské fakultě Davida Geffena na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, odkud odešel, aby mohl poskytovat své klinické služby potřebným, když udeřila pandemie Covid-19. Byl také národním poradcem pro zdravotní péči v prezidentské kampani senátora Johna McCaina v roce 2008.
Přeloženo z původního článku newyorské edice deníku The Epoch Times.
