Americký generál Tod Wolters vyzval NATO, aby v Bulharsku a Rumunsku vybudovalo vlastní kontingenty o síle 1 500 mužů, stejně jako v pobaltských státech, které by cvičily s tamními armádami a sloužily jako „předmostí“ pro další posily v případě nouze.
Podle časopisu Spiegel několik diplomatů NATO uvedlo, že návrh bude projednán na příštím zasedání ministrů obrany NATO, a pokud bude dosaženo dohody, mohlo by se o něm rozhodnout na summitu NATO v Madridu na konci června.
Oficiálně NATO na dotaz Spiegelu nechtělo interní jednání potvrdit. Mluvčí generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga na konkrétní otázky časopisu neodpověděla. Řekla pouze, že NATO zůstane „ostražité“ a podnikne „všechny nezbytné kroky“ k ochraně partnerů NATO před jakoukoli hrozbou.
NATO začalo vysílat vojáky do tří pobaltských států a Polska na začátku roku 2017. Vytvoření posílené předsunuté přítomnosti (Enhanced Forward Presence) bylo zdůvodněno jako projev solidarity se čtyřmi státy NATO, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym rovněž vnímaly ohrožení své bezpečnosti ze strany Moskvy.
Jednotky NATO v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku čítají zhruba tisíc vojáků, kteří jsou nasazováni na rotačním principu. Německé jednotky Bundeswehr se v současné době účastní operací v Litvě s přibližně 500 vojáky a převzal jejich vedení. Je očekávána první zahraniční návštěva nové ministryně obrany Německa Christine Lambrechtové (SPD) v těchto oblastech.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
