Aaron Kheriaty

22. 12. 2021

TÉMA: Diskuse o protiepidemických opatřeních

Komentář

Japonské ministerstvo zdravotnictví zaujímá rozumný a etický přístup k očkování proti covidu. Nedávno připojilo k vakcínám varování před zánětem myokardu a dalšími riziky. Potvrdilo také svůj závazek informovat o nepříznivých reakcích, aby bylo možné dokumentovat případné vedlejší účinky.

Japonské ministerstvo zdravotnictví uvádí: „Přestože všem občanům doporučujeme, aby se nechali očkovat vakcínou proti covidu-19, není to povinné. Očkování se bude provádět pouze se souhlasem osoby, která má být očkována, a to po poskytnutí informací.“

Dále uvádí: „Nechte se, prosím, očkovat z vlastního rozhodnutí, s vědomím účinnosti v oblasti prevence infekčních onemocnění i rizika nežádoucích účinků. Bez souhlasu nebude provedeno žádné očkování.“

Nakonec jasně uvádí: „Prosím, nenuťte nikoho na svém pracovišti ani ve svém okolí, aby se nechal očkovat, a nediskriminujte ty, kteří nebyli očkováni.“

Ministerstvo také odkazuje na stránku „Poradenství v oblasti lidských práv“, která obsahuje pokyny pro vyřizování případných stížností, pokud se jednotlivci setkají s diskriminací v souvislosti s očkováním na pracovišti.

Ostatní země by udělaly dobře, kdyby v tomto vyváženém a etickém přístupu následovaly příklad Japonska.

Tato politika náležitým způsobem přenáší odpovědnost za rozhodnutí o zdravotní péči na jednotlivce nebo rodinu.

Můžeme to porovnat s přístupem, který je v podobě povinného očkování uplatňován v mnoha jiných západních zemích. USA mohou posloužit jako případová studie v anatomii lékařského nátlaku prováděného bezejmennou byrokratickou sítí.

Byrokracie je instituce, která nad vámi vykonává obrovskou moc, ale nikdo nemá žádnou odpovědnost. To vede ke známé frustraci, s níž se často setkáváme v malém měřítku na místním úřadě pro motorová vozidla, kdy obíháme v byrokratických kruzích a marně se snažíme vyřešit problémy nebo napravit nekalé praktiky. Zdá se, že žádná konkrétní osoba nám není schopna pomoci s nápravou problémů – a to ani v případě, že nám chce člověk s dobrými úmysly upřímně pomoci.

Zde je ukázka toho, jak se tato dynamika projevuje v souvislosti s donucováním v oblasti očkování ve Spojených státech. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vydává doporučení k očkování. Eticky zásadní rozdíl mezi doporučením a povinností se však okamžitě hroutí, když instituce (např. vládní agentura, podnik, zaměstnavatel, univerzita nebo škola) vyžadují, abyste se nechali očkovat na základě doporučení CDC.

Zkuste zpochybnit racionalitu těchto nařízení, např. u federálního soudu, a instituce vydávající nařízení o povinném očkování jen znovu poukáže na doporučení CDC jako na racionální základ tohoto povinného očkování. Soud obvykle souhlasí a odkazuje na autoritu CDC v oblasti veřejného zdraví. Škola, podnik atd. se tak zříká odpovědnosti za rozhodnutí o povinném nařízení: „Koneckonců se jen řídíme doporučením CDC. Co můžeme dělat?“

CDC se však stejně tak zříká odpovědnosti: „My přece politiku nevytváříme, my jen vydáváme doporučení.“

Výrobce vakcíny je mezitím podle federálních zákonů imunní a osvobozený od veškeré odpovědnosti nebo škody. Nemá smysl se na ně obracet, pokud vás jejich produkt – produkt, o jehož užití jste se svobodně nerozhodli – poškodí.

Nyní se vám z kroužení v kruhu a snahy identifikovat skutečného tvůrce rozhodnutí točí hlava: příslušný orgán není možné určit. Víte, že nad vaším tělem a zdravím někdo vykonává obrovskou moc, ale nelze určit, kdo je za toto rozhodnutí odpovědný ani kdo ručí za výsledek toho všeho.

Zůstáváte tak odkázáni na důsledky rozhodnutí, k němuž se nikdo nehlásí. Jedinou jistotou je, že nešlo o vaše rozhodnutí a že vám nebyla dána možnost volby.

Japonská politika se většině těchto problémů vyhnula právě tím, že odpovědnost za toto rozhodnutí jednoduše přenáší na osobu, která zákrok přijímá, nebo na rodiče v případě dítěte, které není dostatečně staré na to, aby s takovýmto zákrokem souhlasilo.

Mimochodem, tento důraz na volbu a svobodu se do jisté míry odrážel v japonské politice během celé pandemie. Japonská politika byla méně přísná než ve většině zemí, včetně Spojených států.

Převzato z Brownstone Institute.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí nutně odrážet názory The Epoch Times. Přeloženo z anglického originálu.

Související články

Přečtěte si také

Zimní počasí vydrží do víkendu, poté se výrazně oteplí až na 12 stupňů Celsia

Zimní počasí vydrží v Česku do nadcházejícího víkendu. Poté se ale výrazně oteplí, v neděli může být až 12 stupňů Celsia.

„Bezpečnost není slogan.“ Ministr vnitra Lubomír Metnar představil priority svého resortu

Metnar dnes představil, jaké konkrétní kroky plánuje na Ministerstvu vnitra podnikat. Prioritou má být vnitřní bezpečnost republiky. Toho chce dosáhnout díky...

Evropský protikorupční úřad vyšetřuje ČEPS kvůli možným podvodům

Evropský úřad pro boj proti podvodům vyšetřuje podezření ze zneužití evropských peněz ve státní firmě ČEPS. Dle českého europoslance jde o podezření z předražených projektů a korupce.

Schillerová představila chystanou EET 2.0: Mobilní aplikace, méně dat a úlevy pro gastronomii

Ministryně financí dnes představila nový zákon o obnovení elektronické evidence tržeb. Součástí novely je i snížení daní na nealkoholické nápoje v gastronomii či osvobození zaměstnaneckých benefitů a spropitného od daně.

Nejšílenější zákony v české historii – některé platily ještě před 100 lety 

Od osvícenských reforem Josefa II. po protekcionistické zabavování luštěnin – české země mají bohatou historii právních kuriozit.

Expert na radikální levici: Ubití studenta ve Francii je výsledkem dehumanizace

Rozhovor s francouzským expertem přináší pohled na smrt studenta po politické akci a klade otázku, zda se násilí stává běžnou součástí ideologického boje.

Na ostrovy u Skotska vyplavilo moře plasty z 60. let minulého století

Moře vyplavilo na pláž jednoho z ostrovů britského souostroví Orkneje plastové lahve a další odpadky, které pocházejí z Kanady a byly vyrobeny v 60. a 70. letech minulého století.

Hledači kovů objevili v polském lese 2 000 let starý římský meč – komu patřil?

Hledači kovů objevili v polském lese 2 000 let starý římský meč. Odborníci zkoumají jeho původ i rituální význam. 

Kdy pít zázvor: ráno prospívá, večer může rušit

Kdy je zázvor pro tělo přínosem a kdy může spíše rušit? Odpověď souvisí s načasováním i biologickými rytmy.