„Lidé musejí převzít zodpovědnost sami za sebe, a ne slepě věřit jen v očkování, které, ať je to myšleno sebelépe, není samospásné,“ říká vědkyně Irena Koutná v rozhovoru pro Seznam zprávy. Docentka Koutná již více než rok vede brněnský tým vědců v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Její tým zkoumá imunitu proti onemocnění COVID-19.
Docentka Koutná uvedla, že přirozená imunita získaná po kontaktu s virem je kvalitní. „Měli jsme pacienty po několika týdnech od nákazy, po půl roce a po devíti měsících od nákazy. A zjistili jsme, že toto onemocnění, ne u všech, ale u většiny, navodí kvalitní paměťovou imunitu.“
Vědkyně také uvádí, že o tom, jaký průběh bude onemocnění mít, závisí z velké míry na tom, jaký život člověk vede. „Třeba hypotéza, že horší průběh rovná se lepší následná imunita, se vůbec nepotvrdila. Spíš naopak. Měli jsme menší kohortu lidí, co byli na JIP, a jejich imunita byla spíš nižší než třeba u těch, co měli slabší průběh nemoci. Tohle s tím vůbec nesouvisí. To opravdu souvisí s tím, jaké máte genetické dispozice a jak si udržujete svůj imunitní systém. Na to se málo upozorňuje,“ říká docentka Koutná
„Lidé musí převzít zodpovědnost sami za sebe, a ne slepě věřit jen v očkování, které, ať je to myšleno sebelépe, není samospásné,“ – docentka Irena Koutná
Velkou roli hraje podle vědkyně také fakt, že v České republice máme 62 % občanů s nadváhou a až 25 % obézních.
Jak budovat imunitu
Podle docentky Koutné je dobré začít u fyzické zátěže.
„Je potřeba, aby člověk měl dostatečnou fyzickou aktivitu. Není nutné, aby byl nějak extra hubený, to z hlediska imunity také není dobré. Člověk prostě musí mít zdravou svalovou hmotu i zdravou vrstvu tukové tkáně. Ne příliš hubený, ne příliš tlustý.“
Ze studií je podle vědkyně patrné, že u obézních lidí je vakcína téměř neúčinná. „Velká vrstva tukové tkáně u člověka velice limituje funkce imunitního systému. Svalovina naopak je metabolicky velmi aktivní a nutí tělo neustále fungovat, a s tím běží i imunitní systém. Fyzická aktivita navíc, alespoň u většiny lidí, vyplavuje hormony štěstí, které velice příznivě působí na imunitní systém,“ dodává Koutná.
Další věcí je podle Koutné strava. „Ta musí obsahovat dostatek vitamínů, neměla by v ní být nadmíra masa, nemělo by v ní být moc potravin s konzervanty.“ Česká společnost není podle vědkyně bohužel zvyklá se kvalitně stravovat.
Důležitý je i pobyt na čerstvém vzduchu. „Když dýcháte čerstvý vzduch a hýbete se, tak ventilujete, zvyšujete si prokrvení. Když je lepší tenze kyslíku v plicích, plíce mají důvod lépe fungovat, prodýcháváte se až do koncových částí plic. Lepší je i cirkulace krve, a tím pádem se krev dostává i do všech sliznic a orgánů. A to je důležité. Když nemáte prokrvené sliznice, nemůže tam fungovat imunitní systém, protože ty správné buňky tam prostě z kostní dřeně, kde se tvoří, nedoputují, nebo spíš jich doputuje málo a jsou hůře vyživované,“ dodává vědkyně.
Více o jejím výzkumu a výsledcích práce celého týmu naleznete v celém rozhovoru zde.
